Společnost OpenAI představila svůj vlastní webový prohlížeč ChatGPT Atlas. Zatím je k dispozici pouze na macOS.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.5 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 6 Plus.
Na Humble Bundle běží akce Humble Tech Book Bundle: All Things Raspberry Pi by Raspberry Pi Press. Se slevou lze koupit elektronické knihy od nakladatelství Raspberry Pi Press a podpořit Raspberry Pi Press, Raspberry Pi Foundation North America nebo Humble.
Přidaný režim autonomního řízení vozidel Tesla Mad Max je dostupný pro vybrané zákazníky v programu EAP (Early Access Program). Nový režim je na silnici agresivnější, častěji mění pruhy a ne vždy dodržuje rychlostní limity. Agentura JPP spekuluje, že v Česku by se mohl nový režim namísto Mad Max jmenovat Mad Turek...
Byla vydána nová verze 9.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Nově také pro NanoPi R3S, R3S LTS, R76S a M5. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
bat, tj. vylepšený cat se zvýrazňováním syntaxe a integrací s gitem, byl vydán ve verzi 0.26.0.
Byla vydána první verze 0.0.1 [Mastodon] multipatformního renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Vývoj Serva započal v roce 2012 v Mozilla Corporation. V roce 2020 bylo Servo předáno nadaci Linux Foundation. Servo je napsané v programovacím jazyce Rust.
Cloudovou službu Amazon Web Services (AWS) americké firmy Amazon dnes postihl globální výpadek. Omezil dostupnost řady aplikací a webů, například populární platformu Snapchat nebo aplikaci s prvky umělé inteligence (AI) Perplexity. Podle webu Downdetector hlásily problémy také uživatelé obchodu Amazon, streamovací platformy PrimeVideo nebo platební služby PayPal.
GNU Octave lze nově používat ve webovém prohlížeči v JupyterLite s jádrem Xeus-Octave.
Udržuje data co se nestačila zapsat v cache řadiče, potože ty už potvrdil ovladači filesystému OS, že jsou uložená. U HP Proliant Serverů to je myslím něco kolem 24h.
Myslím, že řadič ví co zapsal na plotny a co ještě ne.
Ja si myslím (zdôrazňujem - myslím), že radič po obnovení napájania diskov jednoducho pokračuje v práci tam kde prestal. S filesystémom OS to nemá nič spoločné, môže sa kľudne jednať aj o raw dáta neštruktúrované do súborov.
ale i nad raw daty pracuje nějaký ovladač, třeba z db oracle
Já to vidím tak, že ovladač pošle data řadiči aby je uložil na disk, ten je šoupne do cache a dá ovladači vědět, že jsou data zapsaná. Ovladač pak pošle řadiči další příkaz ať zapíše na disk do FAT, že tam a tam jsou data tohoto souboru a ovladač si to uloží do cache a dá vědět ovladači, že to má zapsáno. Ještě toto může být taky žurnálováno, čož je ale taky požadavek na zapis na disk.
No a zálohování cache slouží k tomu, aby se data, která jsou už defakto zapsána, nebyla zracena a zapíšou se hned po zapnutí napájení. Ovladač/utilita FS si s tím pak musí nějak poradit. Tváří se to prostě stejně jako u disku. který cache a baterku nemá a utrhneš serveru napájení.
Proto taky u těch řadičů v HP serverech, je uvedeno, že baterka data uchová cca 24h. Jinak by to taky mohlo fungovat tak, že baterka zajistí dokončení práce řadiče a disku a tyto pak vypne. Což u cache 512MB by mohlo chvíli trvat a při použití, třebas, 10 disků s 15000 otáčky na řadiči bude mít pěknou spotřebu.
Ta baterka zálohuje jenom DRAMky RAIDu (je v nich běžící firmware RAIDu a zbytek se používá na cache). Takže na RAIDu může být zapnutá WB cache, a v případě výpadku napájení se data neztratí. Má to několik zajímavých vedlejších důsledků na uspořádání celého systému:
- DRAMky RAIDu nesmí jít do resetu ve chvíli, kdy dostane reset celý řadič RAIDu (tj. např. při restartu) a RAID musí umět nabootovat firmware takovým způsobem, aby si dirty cache při bootu nezničil.
- na discích musí být vypnutá WB cache, nebo musí být zajištěno na úrovni SCSI příkazů proti diskům, aby potvrzovaly zápis až ve chvíli, kdy k němu skutečně dojde. Což by se nemělo vylučovat např. s TCQ/NCQ proti diskům. Protože jedině při splnění této podmínky si řadič RAIDu může být jistý, že data skončila skutečně až na plotně.
- hardwarový řadič RAIDu funguje každopádně v blokové vrstvě. O souborech a metadatech neví nic. Maximálně se může snažit při WB kešování a read-aheadu identifikovat řetězce navazujících IO operací a příslušně optimalizovat pořadí operací (aby se minimalizoval počet seeků za jednotku času). Přesněji řečeno, RAID by měl respektovat bariérové operace, které mu filesystém předává (ačkoli to bude komplikovat optimalizaci WB operací) - to je asi jediná návaznost RAIDu na žurnálování filesystému.
Hehe - slyšel jsem hlod, že konkrétní model RAIDového řadiče konkrétní značky omezuje tok dat "per user-space vlákno", na konkrétní hodnotu v MBps. Nevím, co je na tom pravdy a jak by taková věc byla ve firmwaru zařízena. Může to fungovat u hodně sekvenčních datových toků, pokud filesystém dělá hezky spojitou alokaci. I tak mi není úplně jasné, co by to mělo přesně za smysl (zabránit "vyhladovění" jiných vláken?) Těžko říct. Jedna paní povídala.
Tiskni
Sdílej: