Brush (Bo(u)rn(e) RUsty SHell) je v Rustu napsaný shell kompatibilní s Bash (Bourne Again SHell). Vydána byla verze 0.4.0.
Google zveřejnil seznam 1 141 projektů (vývojářů) od 184 organizací přijatých do letošního, již dvaadvacátého, Google Summer of Code. Přihlášeno bylo celkově 23 371 projektů od 15 245 vývojářů ze 131 zemí.
Na čem pracovali vývojáři GNOME a KDE Plasma minulý týden? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Udržuje data co se nestačila zapsat v cache řadiče, potože ty už potvrdil ovladači filesystému OS, že jsou uložená. U HP Proliant Serverů to je myslím něco kolem 24h.
Myslím, že řadič ví co zapsal na plotny a co ještě ne.
Ja si myslím (zdôrazňujem - myslím), že radič po obnovení napájania diskov jednoducho pokračuje v práci tam kde prestal. S filesystémom OS to nemá nič spoločné, môže sa kľudne jednať aj o raw dáta neštruktúrované do súborov.
ale i nad raw daty pracuje nějaký ovladač, třeba z db oracle
Já to vidím tak, že ovladač pošle data řadiči aby je uložil na disk, ten je šoupne do cache a dá ovladači vědět, že jsou data zapsaná. Ovladač pak pošle řadiči další příkaz ať zapíše na disk do FAT, že tam a tam jsou data tohoto souboru a ovladač si to uloží do cache a dá vědět ovladači, že to má zapsáno. Ještě toto může být taky žurnálováno, čož je ale taky požadavek na zapis na disk.
No a zálohování cache slouží k tomu, aby se data, která jsou už defakto zapsána, nebyla zracena a zapíšou se hned po zapnutí napájení. Ovladač/utilita FS si s tím pak musí nějak poradit. Tváří se to prostě stejně jako u disku. který cache a baterku nemá a utrhneš serveru napájení.
Proto taky u těch řadičů v HP serverech, je uvedeno, že baterka data uchová cca 24h. Jinak by to taky mohlo fungovat tak, že baterka zajistí dokončení práce řadiče a disku a tyto pak vypne. Což u cache 512MB by mohlo chvíli trvat a při použití, třebas, 10 disků s 15000 otáčky na řadiči bude mít pěknou spotřebu.
Ta baterka zálohuje jenom DRAMky RAIDu (je v nich běžící firmware RAIDu a zbytek se používá na cache). Takže na RAIDu může být zapnutá WB cache, a v případě výpadku napájení se data neztratí. Má to několik zajímavých vedlejších důsledků na uspořádání celého systému:
- DRAMky RAIDu nesmí jít do resetu ve chvíli, kdy dostane reset celý řadič RAIDu (tj. např. při restartu) a RAID musí umět nabootovat firmware takovým způsobem, aby si dirty cache při bootu nezničil.
- na discích musí být vypnutá WB cache, nebo musí být zajištěno na úrovni SCSI příkazů proti diskům, aby potvrzovaly zápis až ve chvíli, kdy k němu skutečně dojde. Což by se nemělo vylučovat např. s TCQ/NCQ proti diskům. Protože jedině při splnění této podmínky si řadič RAIDu může být jistý, že data skončila skutečně až na plotně.
- hardwarový řadič RAIDu funguje každopádně v blokové vrstvě. O souborech a metadatech neví nic. Maximálně se může snažit při WB kešování a read-aheadu identifikovat řetězce navazujících IO operací a příslušně optimalizovat pořadí operací (aby se minimalizoval počet seeků za jednotku času). Přesněji řečeno, RAID by měl respektovat bariérové operace, které mu filesystém předává (ačkoli to bude komplikovat optimalizaci WB operací) - to je asi jediná návaznost RAIDu na žurnálování filesystému.
Hehe - slyšel jsem hlod, že konkrétní model RAIDového řadiče konkrétní značky omezuje tok dat "per user-space vlákno", na konkrétní hodnotu v MBps. Nevím, co je na tom pravdy a jak by taková věc byla ve firmwaru zařízena. Může to fungovat u hodně sekvenčních datových toků, pokud filesystém dělá hezky spojitou alokaci. I tak mi není úplně jasné, co by to mělo přesně za smysl (zabránit "vyhladovění" jiných vláken?) Těžko říct. Jedna paní povídala.
Tiskni
Sdílej: