Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME. Vypíchnout lze novou verzi 2026.1 přehrávače hudby Amberol (Flathub).
Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Udržuje data co se nestačila zapsat v cache řadiče, potože ty už potvrdil ovladači filesystému OS, že jsou uložená. U HP Proliant Serverů to je myslím něco kolem 24h.
Myslím, že řadič ví co zapsal na plotny a co ještě ne.
Ja si myslím (zdôrazňujem - myslím), že radič po obnovení napájania diskov jednoducho pokračuje v práci tam kde prestal. S filesystémom OS to nemá nič spoločné, môže sa kľudne jednať aj o raw dáta neštruktúrované do súborov.
ale i nad raw daty pracuje nějaký ovladač, třeba z db oracle
Já to vidím tak, že ovladač pošle data řadiči aby je uložil na disk, ten je šoupne do cache a dá ovladači vědět, že jsou data zapsaná. Ovladač pak pošle řadiči další příkaz ať zapíše na disk do FAT, že tam a tam jsou data tohoto souboru a ovladač si to uloží do cache a dá vědět ovladači, že to má zapsáno. Ještě toto může být taky žurnálováno, čož je ale taky požadavek na zapis na disk.
No a zálohování cache slouží k tomu, aby se data, která jsou už defakto zapsána, nebyla zracena a zapíšou se hned po zapnutí napájení. Ovladač/utilita FS si s tím pak musí nějak poradit. Tváří se to prostě stejně jako u disku. který cache a baterku nemá a utrhneš serveru napájení.
Proto taky u těch řadičů v HP serverech, je uvedeno, že baterka data uchová cca 24h. Jinak by to taky mohlo fungovat tak, že baterka zajistí dokončení práce řadiče a disku a tyto pak vypne. Což u cache 512MB by mohlo chvíli trvat a při použití, třebas, 10 disků s 15000 otáčky na řadiči bude mít pěknou spotřebu.
Ta baterka zálohuje jenom DRAMky RAIDu (je v nich běžící firmware RAIDu a zbytek se používá na cache). Takže na RAIDu může být zapnutá WB cache, a v případě výpadku napájení se data neztratí. Má to několik zajímavých vedlejších důsledků na uspořádání celého systému:
- DRAMky RAIDu nesmí jít do resetu ve chvíli, kdy dostane reset celý řadič RAIDu (tj. např. při restartu) a RAID musí umět nabootovat firmware takovým způsobem, aby si dirty cache při bootu nezničil.
- na discích musí být vypnutá WB cache, nebo musí být zajištěno na úrovni SCSI příkazů proti diskům, aby potvrzovaly zápis až ve chvíli, kdy k němu skutečně dojde. Což by se nemělo vylučovat např. s TCQ/NCQ proti diskům. Protože jedině při splnění této podmínky si řadič RAIDu může být jistý, že data skončila skutečně až na plotně.
- hardwarový řadič RAIDu funguje každopádně v blokové vrstvě. O souborech a metadatech neví nic. Maximálně se může snažit při WB kešování a read-aheadu identifikovat řetězce navazujících IO operací a příslušně optimalizovat pořadí operací (aby se minimalizoval počet seeků za jednotku času). Přesněji řečeno, RAID by měl respektovat bariérové operace, které mu filesystém předává (ačkoli to bude komplikovat optimalizaci WB operací) - to je asi jediná návaznost RAIDu na žurnálování filesystému.
Hehe - slyšel jsem hlod, že konkrétní model RAIDového řadiče konkrétní značky omezuje tok dat "per user-space vlákno", na konkrétní hodnotu v MBps. Nevím, co je na tom pravdy a jak by taková věc byla ve firmwaru zařízena. Může to fungovat u hodně sekvenčních datových toků, pokud filesystém dělá hezky spojitou alokaci. I tak mi není úplně jasné, co by to mělo přesně za smysl (zabránit "vyhladovění" jiných vláken?) Těžko říct. Jedna paní povídala.
Tiskni
Sdílej: