Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Udržuje data co se nestačila zapsat v cache řadiče, potože ty už potvrdil ovladači filesystému OS, že jsou uložená. U HP Proliant Serverů to je myslím něco kolem 24h.
Myslím, že řadič ví co zapsal na plotny a co ještě ne.
Ja si myslím (zdôrazňujem - myslím), že radič po obnovení napájania diskov jednoducho pokračuje v práci tam kde prestal. S filesystémom OS to nemá nič spoločné, môže sa kľudne jednať aj o raw dáta neštruktúrované do súborov.
ale i nad raw daty pracuje nějaký ovladač, třeba z db oracle
Já to vidím tak, že ovladač pošle data řadiči aby je uložil na disk, ten je šoupne do cache a dá ovladači vědět, že jsou data zapsaná. Ovladač pak pošle řadiči další příkaz ať zapíše na disk do FAT, že tam a tam jsou data tohoto souboru a ovladač si to uloží do cache a dá vědět ovladači, že to má zapsáno. Ještě toto může být taky žurnálováno, čož je ale taky požadavek na zapis na disk.
No a zálohování cache slouží k tomu, aby se data, která jsou už defakto zapsána, nebyla zracena a zapíšou se hned po zapnutí napájení. Ovladač/utilita FS si s tím pak musí nějak poradit. Tváří se to prostě stejně jako u disku. který cache a baterku nemá a utrhneš serveru napájení.
Proto taky u těch řadičů v HP serverech, je uvedeno, že baterka data uchová cca 24h. Jinak by to taky mohlo fungovat tak, že baterka zajistí dokončení práce řadiče a disku a tyto pak vypne. Což u cache 512MB by mohlo chvíli trvat a při použití, třebas, 10 disků s 15000 otáčky na řadiči bude mít pěknou spotřebu.
Ta baterka zálohuje jenom DRAMky RAIDu (je v nich běžící firmware RAIDu a zbytek se používá na cache). Takže na RAIDu může být zapnutá WB cache, a v případě výpadku napájení se data neztratí. Má to několik zajímavých vedlejších důsledků na uspořádání celého systému:
- DRAMky RAIDu nesmí jít do resetu ve chvíli, kdy dostane reset celý řadič RAIDu (tj. např. při restartu) a RAID musí umět nabootovat firmware takovým způsobem, aby si dirty cache při bootu nezničil.
- na discích musí být vypnutá WB cache, nebo musí být zajištěno na úrovni SCSI příkazů proti diskům, aby potvrzovaly zápis až ve chvíli, kdy k němu skutečně dojde. Což by se nemělo vylučovat např. s TCQ/NCQ proti diskům. Protože jedině při splnění této podmínky si řadič RAIDu může být jistý, že data skončila skutečně až na plotně.
- hardwarový řadič RAIDu funguje každopádně v blokové vrstvě. O souborech a metadatech neví nic. Maximálně se může snažit při WB kešování a read-aheadu identifikovat řetězce navazujících IO operací a příslušně optimalizovat pořadí operací (aby se minimalizoval počet seeků za jednotku času). Přesněji řečeno, RAID by měl respektovat bariérové operace, které mu filesystém předává (ačkoli to bude komplikovat optimalizaci WB operací) - to je asi jediná návaznost RAIDu na žurnálování filesystému.
Hehe - slyšel jsem hlod, že konkrétní model RAIDového řadiče konkrétní značky omezuje tok dat "per user-space vlákno", na konkrétní hodnotu v MBps. Nevím, co je na tom pravdy a jak by taková věc byla ve firmwaru zařízena. Může to fungovat u hodně sekvenčních datových toků, pokud filesystém dělá hezky spojitou alokaci. I tak mi není úplně jasné, co by to mělo přesně za smysl (zabránit "vyhladovění" jiných vláken?) Těžko říct. Jedna paní povídala.
Tiskni
Sdílej: