Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Udržuje data co se nestačila zapsat v cache řadiče, potože ty už potvrdil ovladači filesystému OS, že jsou uložená. U HP Proliant Serverů to je myslím něco kolem 24h.
Myslím, že řadič ví co zapsal na plotny a co ještě ne.
Ja si myslím (zdôrazňujem - myslím), že radič po obnovení napájania diskov jednoducho pokračuje v práci tam kde prestal. S filesystémom OS to nemá nič spoločné, môže sa kľudne jednať aj o raw dáta neštruktúrované do súborov.
ale i nad raw daty pracuje nějaký ovladač, třeba z db oracle
Já to vidím tak, že ovladač pošle data řadiči aby je uložil na disk, ten je šoupne do cache a dá ovladači vědět, že jsou data zapsaná. Ovladač pak pošle řadiči další příkaz ať zapíše na disk do FAT, že tam a tam jsou data tohoto souboru a ovladač si to uloží do cache a dá vědět ovladači, že to má zapsáno. Ještě toto může být taky žurnálováno, čož je ale taky požadavek na zapis na disk.
No a zálohování cache slouží k tomu, aby se data, která jsou už defakto zapsána, nebyla zracena a zapíšou se hned po zapnutí napájení. Ovladač/utilita FS si s tím pak musí nějak poradit. Tváří se to prostě stejně jako u disku. který cache a baterku nemá a utrhneš serveru napájení.
Proto taky u těch řadičů v HP serverech, je uvedeno, že baterka data uchová cca 24h. Jinak by to taky mohlo fungovat tak, že baterka zajistí dokončení práce řadiče a disku a tyto pak vypne. Což u cache 512MB by mohlo chvíli trvat a při použití, třebas, 10 disků s 15000 otáčky na řadiči bude mít pěknou spotřebu.
Ta baterka zálohuje jenom DRAMky RAIDu (je v nich běžící firmware RAIDu a zbytek se používá na cache). Takže na RAIDu může být zapnutá WB cache, a v případě výpadku napájení se data neztratí. Má to několik zajímavých vedlejších důsledků na uspořádání celého systému:
- DRAMky RAIDu nesmí jít do resetu ve chvíli, kdy dostane reset celý řadič RAIDu (tj. např. při restartu) a RAID musí umět nabootovat firmware takovým způsobem, aby si dirty cache při bootu nezničil.
- na discích musí být vypnutá WB cache, nebo musí být zajištěno na úrovni SCSI příkazů proti diskům, aby potvrzovaly zápis až ve chvíli, kdy k němu skutečně dojde. Což by se nemělo vylučovat např. s TCQ/NCQ proti diskům. Protože jedině při splnění této podmínky si řadič RAIDu může být jistý, že data skončila skutečně až na plotně.
- hardwarový řadič RAIDu funguje každopádně v blokové vrstvě. O souborech a metadatech neví nic. Maximálně se může snažit při WB kešování a read-aheadu identifikovat řetězce navazujících IO operací a příslušně optimalizovat pořadí operací (aby se minimalizoval počet seeků za jednotku času). Přesněji řečeno, RAID by měl respektovat bariérové operace, které mu filesystém předává (ačkoli to bude komplikovat optimalizaci WB operací) - to je asi jediná návaznost RAIDu na žurnálování filesystému.
Hehe - slyšel jsem hlod, že konkrétní model RAIDového řadiče konkrétní značky omezuje tok dat "per user-space vlákno", na konkrétní hodnotu v MBps. Nevím, co je na tom pravdy a jak by taková věc byla ve firmwaru zařízena. Může to fungovat u hodně sekvenčních datových toků, pokud filesystém dělá hezky spojitou alokaci. I tak mi není úplně jasné, co by to mělo přesně za smysl (zabránit "vyhladovění" jiných vláken?) Těžko říct. Jedna paní povídala.
Tiskni
Sdílej: