Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Zdravim, nevite nekdo, jakym principem jsou telekomunikacni site zabezpeceny proti odposlouchavani ve vsech fazich prenosu ( ucastnik-mistni ustredna, ustredna- ustredna). Mam na mysli pevne site.
Myslim jak je zabezpecen prenos digitalniho signalu napriklad mezi ustrednami proti odposlechu treti osobou. Zda-li se da napr. PCMka nejak paralelne vyhodnotit. Ptam se pouze ze zvedavosti a ujasneni nekterych principu :o)
No, optika alespoň "nějak" zabezpečená je, tu snad nelze odposlouchávat bez přerušení vodiče, takže odposlech nejde udělat úplně nepozorovaně
Doporucuji nastudovat pojmy jako numericka apertura, singlemode, multimode, polomer ohybu vlakna, mezni uhel odrazu.
U kazdeho vlakna plati, ze pri urcitem polomeru uhybu dochazi k castecnemu lomu, kdy cast signalu projde vlaknem dal a cast se vyzari ven z vlakna. Toto mam i odzkouseno v laboratornich podminkach. Osobne mam za to, ze odposlech optickeho vlakna lze udelat vice nepozorovane nez odposlech analogu.
Tohle je tady naprosto mimo mísu.
Pokud jde o analogové nebo ISDN spojení mezi účastníkem a ústřednou, tak žádné. V ostatních případech (H.323, ISUP, SIP/RTP), tak záleží na tom, jak jsou zařízení nakonfigurována (ale obecně je jednodušší a tedy levnější nic nešifrovat, takže se o to nikdo nestará). Mezi ústřednami je dnes spojení přenášeno IP sítí (někde možná ještě ATM). Tak pak záleží na tom, jak si to operátor nastaví.
Jedna se o to, jestli lze odposlouchavat napriklad digitalni signal, pouzivam-li ISDN koncove zarizeni. Tedy na strana pristupove site.
Digitální signál lze odposlouchávat „snáze“, protože pokud neutlumíte signál pod schopnosti příjemce, tak se odposlech u příjemce neprojeví (protože u digitálu buď signál je, nebo není).
Naopak u analogu se odposlech projeví snížením napětí, tedy i výkonu signálu a tedy i hlasitostí zvuku. Kromě toho do něj můžete zanést ruchy, které mohou být slyšet.
U digitálního signálu je akorát složitější aparatura na dekódování signálu, protože je složitější samotný protokol a i regulérní zařízení. Takže není tak snadné přestavět regulérní zařízení na zařízení odposlouchávací. Ale signál samotný se kopírovat dá.
To máte jako s mobilem. Dokud se používaly analogové NMT sítě, tak si stačilo naladit rádio a mohl jste poslouchat. S GSM už musíte mít GSM modul, který je schopen pasivního provozu (něco jako u WiFi režim monitor) a navíc kvůli šifrování musíte být schopen odposlechnout celou relaci (možná i přihlášení telefonu), abyste jej dokázal prolomit.
Nicméně protože se jedná o digitální protokol, tak není problém signál na linkové vrstvě zkopírovat a pak ex poste analyzovat softwarově. Zkuste se zeptat Googlu na „ISDN stack“.
Tiskni
Sdílej: