Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Fedora 43 Asahi Remix s KDE Plasma už funguje na M3. Zatím ale bez GPU akcelerace. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Zdravim, nevite nekdo, jakym principem jsou telekomunikacni site zabezpeceny proti odposlouchavani ve vsech fazich prenosu ( ucastnik-mistni ustredna, ustredna- ustredna). Mam na mysli pevne site.
Myslim jak je zabezpecen prenos digitalniho signalu napriklad mezi ustrednami proti odposlechu treti osobou. Zda-li se da napr. PCMka nejak paralelne vyhodnotit. Ptam se pouze ze zvedavosti a ujasneni nekterych principu :o)
No, optika alespoň "nějak" zabezpečená je, tu snad nelze odposlouchávat bez přerušení vodiče, takže odposlech nejde udělat úplně nepozorovaně
Doporucuji nastudovat pojmy jako numericka apertura, singlemode, multimode, polomer ohybu vlakna, mezni uhel odrazu.
U kazdeho vlakna plati, ze pri urcitem polomeru uhybu dochazi k castecnemu lomu, kdy cast signalu projde vlaknem dal a cast se vyzari ven z vlakna. Toto mam i odzkouseno v laboratornich podminkach. Osobne mam za to, ze odposlech optickeho vlakna lze udelat vice nepozorovane nez odposlech analogu.
Tohle je tady naprosto mimo mísu.
Pokud jde o analogové nebo ISDN spojení mezi účastníkem a ústřednou, tak žádné. V ostatních případech (H.323, ISUP, SIP/RTP), tak záleží na tom, jak jsou zařízení nakonfigurována (ale obecně je jednodušší a tedy levnější nic nešifrovat, takže se o to nikdo nestará). Mezi ústřednami je dnes spojení přenášeno IP sítí (někde možná ještě ATM). Tak pak záleží na tom, jak si to operátor nastaví.
Jedna se o to, jestli lze odposlouchavat napriklad digitalni signal, pouzivam-li ISDN koncove zarizeni. Tedy na strana pristupove site.
Digitální signál lze odposlouchávat „snáze“, protože pokud neutlumíte signál pod schopnosti příjemce, tak se odposlech u příjemce neprojeví (protože u digitálu buď signál je, nebo není).
Naopak u analogu se odposlech projeví snížením napětí, tedy i výkonu signálu a tedy i hlasitostí zvuku. Kromě toho do něj můžete zanést ruchy, které mohou být slyšet.
U digitálního signálu je akorát složitější aparatura na dekódování signálu, protože je složitější samotný protokol a i regulérní zařízení. Takže není tak snadné přestavět regulérní zařízení na zařízení odposlouchávací. Ale signál samotný se kopírovat dá.
To máte jako s mobilem. Dokud se používaly analogové NMT sítě, tak si stačilo naladit rádio a mohl jste poslouchat. S GSM už musíte mít GSM modul, který je schopen pasivního provozu (něco jako u WiFi režim monitor) a navíc kvůli šifrování musíte být schopen odposlechnout celou relaci (možná i přihlášení telefonu), abyste jej dokázal prolomit.
Nicméně protože se jedná o digitální protokol, tak není problém signál na linkové vrstvě zkopírovat a pak ex poste analyzovat softwarově. Zkuste se zeptat Googlu na „ISDN stack“.
Tiskni
Sdílej: