Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Zdravim, nevite nekdo, jakym principem jsou telekomunikacni site zabezpeceny proti odposlouchavani ve vsech fazich prenosu ( ucastnik-mistni ustredna, ustredna- ustredna). Mam na mysli pevne site.
Myslim jak je zabezpecen prenos digitalniho signalu napriklad mezi ustrednami proti odposlechu treti osobou. Zda-li se da napr. PCMka nejak paralelne vyhodnotit. Ptam se pouze ze zvedavosti a ujasneni nekterych principu :o)
No, optika alespoň "nějak" zabezpečená je, tu snad nelze odposlouchávat bez přerušení vodiče, takže odposlech nejde udělat úplně nepozorovaně
Doporucuji nastudovat pojmy jako numericka apertura, singlemode, multimode, polomer ohybu vlakna, mezni uhel odrazu.
U kazdeho vlakna plati, ze pri urcitem polomeru uhybu dochazi k castecnemu lomu, kdy cast signalu projde vlaknem dal a cast se vyzari ven z vlakna. Toto mam i odzkouseno v laboratornich podminkach. Osobne mam za to, ze odposlech optickeho vlakna lze udelat vice nepozorovane nez odposlech analogu.
Tohle je tady naprosto mimo mísu.
Pokud jde o analogové nebo ISDN spojení mezi účastníkem a ústřednou, tak žádné. V ostatních případech (H.323, ISUP, SIP/RTP), tak záleží na tom, jak jsou zařízení nakonfigurována (ale obecně je jednodušší a tedy levnější nic nešifrovat, takže se o to nikdo nestará). Mezi ústřednami je dnes spojení přenášeno IP sítí (někde možná ještě ATM). Tak pak záleží na tom, jak si to operátor nastaví.
Jedna se o to, jestli lze odposlouchavat napriklad digitalni signal, pouzivam-li ISDN koncove zarizeni. Tedy na strana pristupove site.
Digitální signál lze odposlouchávat „snáze“, protože pokud neutlumíte signál pod schopnosti příjemce, tak se odposlech u příjemce neprojeví (protože u digitálu buď signál je, nebo není).
Naopak u analogu se odposlech projeví snížením napětí, tedy i výkonu signálu a tedy i hlasitostí zvuku. Kromě toho do něj můžete zanést ruchy, které mohou být slyšet.
U digitálního signálu je akorát složitější aparatura na dekódování signálu, protože je složitější samotný protokol a i regulérní zařízení. Takže není tak snadné přestavět regulérní zařízení na zařízení odposlouchávací. Ale signál samotný se kopírovat dá.
To máte jako s mobilem. Dokud se používaly analogové NMT sítě, tak si stačilo naladit rádio a mohl jste poslouchat. S GSM už musíte mít GSM modul, který je schopen pasivního provozu (něco jako u WiFi režim monitor) a navíc kvůli šifrování musíte být schopen odposlechnout celou relaci (možná i přihlášení telefonu), abyste jej dokázal prolomit.
Nicméně protože se jedná o digitální protokol, tak není problém signál na linkové vrstvě zkopírovat a pak ex poste analyzovat softwarově. Zkuste se zeptat Googlu na „ISDN stack“.
Tiskni
Sdílej: