Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahojte,
mel bych takovou otazecku. Mam doma kopirku Toshibu, na kterou neexistuje driver pro linux. Vim to, protoze jsem tady v minulosti jednak pokladal dotaz na ni, druhak jsem nekolikrat zkousel prosmejdit internet, bez vysledku, takze muj zaver je - na tuto tiskarnu neexistuje driver pro linux. Pokazde, kdyz jsem se rozhodl, ze konecne odinstaluju win a budu pouzivat jen linux, jsem narazil na prekazdu prave s touhle tiskarnou, takze jsem zase presel na win. Takze se chci zeptat na tohle, je to jen moje predstava: nevite o nejakem programu v linuxu, ktery by delal tohle: naistaluju do nej windosowsky ovladac tiskarny, nastavim... a tisknu :)... takze to je moje otazka, dekuju za odpovedi :)
Jirka
10.8.2009 18:47
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
Jsem student, nemam penize na novou tiskarnu
10.8.2009 20:48
AsciiWolf | skóre: 41
| blog: Blog
Zde jsem našel něco ohledně Windows driverů v CUPSu.
No, tohle je neco jineho. Slouzi to k tomu, aby se ovladace pro Win nahraly do cupsu a Win si ze site pri instalaci tiskarny tyto ovladace stahly a nebylo vyzadovano instalacni CD.
Myslim ale, ze uz je to v dnesni dobe k nicemu. Vetsina tiskarem ma na Win krome holych ovladacu i nejaky obsluzny software, ktery uz takto distribuovat nelze.
Je to Toshiba E-Studio 120
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz