T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Dobrý den,
chtěl bych do svého domacího routeru přidat wifinku, abych měl domácí AP. Chtěl bych se pozeptat jakou PCI kartu v dnešní době pořídit, aby bezproblémově fungovala pod linuxem, šlo z ní udělat AP a aby podporovala i moderní šifrování.
Dle starších článků jsem zjistil, že optimální karta by byla s atheros čipsetem. Bohužel jsem nenašel na alze ani nikde nějaké nové karty s tímto čipsetem.
Do oka mi padla wifi karta ZyAIR AG-320, bohužel nevím jaká je podpora v linuxu a ani jsem es nikde nedočetl jaký má čipset.
Děkuji za rady a návrhy.
S pozdravem Pavel
tak já nestavím spoj, chci si jenom doma (v paneláku) vytvořit domácí mini AP, linka bude cca 30Mbit/s. WPA2 volím kvůli bezpečnosti , jelikož v paneláku je velké riziko napíchnutí.. takže pokud máš nějaké nápady na konkrétní karty nebo zda máš zkušenosti s tou, kterou jsem si našel, budu jenom rád.
P.S.: klidně bych si rád o tomhle popovídal na jabberu
S pozdravem Pavel
tak jsem hledal dál, a na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu. tak jsem se podíval na karty Edimax nMAX EW-7727In a Edimax nMAX EW-7728In. Jenom nevím zda aspoň jedna z těhle karet podporuje AP mod.
na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu.
Nevim, jak jste k tomu prisel... Ralink a dobra podpora v linuxu moc nejde dohromady. AP se muzete pokusit rozchodit pomoci rt2x00, ale vysledek a funkcnost budou hodne nejiste.
V linuxu fungovaly vyborne karty v modu AP s chipsetem Prism 2.5, ale ty se daji sehnat uz jenom v muzeu.
Pokud potrebujete AP, tak dnes urcite vybirat kartu jenom s chipsetem Atheros a k tomu ovladac madwifi.
Osobne mam vyhlidlou TP-LINK TL-WN653AG, umi 802.11a/b/g, podle parametru udavane vyrobcem vypada velice slusne. Mela by mit chipset AR5414 (AR5006XS) a fungovat s ovladacem madwifi. To usuzuji z toho, ze bude ze stejneho "testa" jako miniPCI verze TL-WN662AG, ktera ma udavane parametry vyrobcem naprosto totozne jako TL-WN653AG. Osobne overene toto ale bohuzel nemam.
Já jsem kupoval WDL-8315 od XtendLan. Čip od Atherosu a na rozdíl od jiných šumítek je celá odstíněná (jako byly legendární XI-626).
Jen jsem zjistil, že Atheros kromě registru na výkon obsahuje registr udávající horní hranici podle telekomunikačního regulátora a kousek, co jsem měl v ruce byl nastavený pro Španělsko, kde na rozdíl od ETSI (kam patří i Česko) mají limit nějakých 23 mW. Ten registr je možné přepsat buďto ve (Free)BSD nebo na to existuje samostatný linuxový nástroj. Standardní ovladače jako třeba madwifi to neumí. Nicméně já jsem ten limit neměnil, protože karta šla pro vnitřní použití, kde výkonově stačila.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.8.2009 15:10
30.8.2009 16:51
30.8.2009 18:00