Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Dobrý den,
chtěl bych do svého domacího routeru přidat wifinku, abych měl domácí AP. Chtěl bych se pozeptat jakou PCI kartu v dnešní době pořídit, aby bezproblémově fungovala pod linuxem, šlo z ní udělat AP a aby podporovala i moderní šifrování.
Dle starších článků jsem zjistil, že optimální karta by byla s atheros čipsetem. Bohužel jsem nenašel na alze ani nikde nějaké nové karty s tímto čipsetem.
Do oka mi padla wifi karta ZyAIR AG-320, bohužel nevím jaká je podpora v linuxu a ani jsem es nikde nedočetl jaký má čipset.
Děkuji za rady a návrhy.
S pozdravem Pavel
tak já nestavím spoj, chci si jenom doma (v paneláku) vytvořit domácí mini AP, linka bude cca 30Mbit/s. WPA2 volím kvůli bezpečnosti , jelikož v paneláku je velké riziko napíchnutí.. takže pokud máš nějaké nápady na konkrétní karty nebo zda máš zkušenosti s tou, kterou jsem si našel, budu jenom rád.
P.S.: klidně bych si rád o tomhle popovídal na jabberu
S pozdravem Pavel
tak jsem hledal dál, a na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu. tak jsem se podíval na karty Edimax nMAX EW-7727In a Edimax nMAX EW-7728In. Jenom nevím zda aspoň jedna z těhle karet podporuje AP mod.
na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu.
Nevim, jak jste k tomu prisel... Ralink a dobra podpora v linuxu moc nejde dohromady. AP se muzete pokusit rozchodit pomoci rt2x00, ale vysledek a funkcnost budou hodne nejiste.
V linuxu fungovaly vyborne karty v modu AP s chipsetem Prism 2.5, ale ty se daji sehnat uz jenom v muzeu.
Pokud potrebujete AP, tak dnes urcite vybirat kartu jenom s chipsetem Atheros a k tomu ovladac madwifi.
Osobne mam vyhlidlou TP-LINK TL-WN653AG, umi 802.11a/b/g, podle parametru udavane vyrobcem vypada velice slusne. Mela by mit chipset AR5414 (AR5006XS) a fungovat s ovladacem madwifi. To usuzuji z toho, ze bude ze stejneho "testa" jako miniPCI verze TL-WN662AG, ktera ma udavane parametry vyrobcem naprosto totozne jako TL-WN653AG. Osobne overene toto ale bohuzel nemam.
Já jsem kupoval WDL-8315 od XtendLan. Čip od Atherosu a na rozdíl od jiných šumítek je celá odstíněná (jako byly legendární XI-626).
Jen jsem zjistil, že Atheros kromě registru na výkon obsahuje registr udávající horní hranici podle telekomunikačního regulátora a kousek, co jsem měl v ruce byl nastavený pro Španělsko, kde na rozdíl od ETSI (kam patří i Česko) mají limit nějakých 23 mW. Ten registr je možné přepsat buďto ve (Free)BSD nebo na to existuje samostatný linuxový nástroj. Standardní ovladače jako třeba madwifi to neumí. Nicméně já jsem ten limit neměnil, protože karta šla pro vnitřní použití, kde výkonově stačila.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.8.2009 15:10
30.8.2009 16:51
30.8.2009 18:00