MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Dobrý den,
chtěl bych do svého domacího routeru přidat wifinku, abych měl domácí AP. Chtěl bych se pozeptat jakou PCI kartu v dnešní době pořídit, aby bezproblémově fungovala pod linuxem, šlo z ní udělat AP a aby podporovala i moderní šifrování.
Dle starších článků jsem zjistil, že optimální karta by byla s atheros čipsetem. Bohužel jsem nenašel na alze ani nikde nějaké nové karty s tímto čipsetem.
Do oka mi padla wifi karta ZyAIR AG-320, bohužel nevím jaká je podpora v linuxu a ani jsem es nikde nedočetl jaký má čipset.
Děkuji za rady a návrhy.
S pozdravem Pavel
tak já nestavím spoj, chci si jenom doma (v paneláku) vytvořit domácí mini AP, linka bude cca 30Mbit/s. WPA2 volím kvůli bezpečnosti , jelikož v paneláku je velké riziko napíchnutí.. takže pokud máš nějaké nápady na konkrétní karty nebo zda máš zkušenosti s tou, kterou jsem si našel, budu jenom rád.
P.S.: klidně bych si rád o tomhle popovídal na jabberu
S pozdravem Pavel
tak jsem hledal dál, a na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu. tak jsem se podíval na karty Edimax nMAX EW-7727In a Edimax nMAX EW-7728In. Jenom nevím zda aspoň jedna z těhle karet podporuje AP mod.
na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu.
Nevim, jak jste k tomu prisel... Ralink a dobra podpora v linuxu moc nejde dohromady. AP se muzete pokusit rozchodit pomoci rt2x00, ale vysledek a funkcnost budou hodne nejiste.
V linuxu fungovaly vyborne karty v modu AP s chipsetem Prism 2.5, ale ty se daji sehnat uz jenom v muzeu.
Pokud potrebujete AP, tak dnes urcite vybirat kartu jenom s chipsetem Atheros a k tomu ovladac madwifi.
Osobne mam vyhlidlou TP-LINK TL-WN653AG, umi 802.11a/b/g, podle parametru udavane vyrobcem vypada velice slusne. Mela by mit chipset AR5414 (AR5006XS) a fungovat s ovladacem madwifi. To usuzuji z toho, ze bude ze stejneho "testa" jako miniPCI verze TL-WN662AG, ktera ma udavane parametry vyrobcem naprosto totozne jako TL-WN653AG. Osobne overene toto ale bohuzel nemam.
Já jsem kupoval WDL-8315 od XtendLan. Čip od Atherosu a na rozdíl od jiných šumítek je celá odstíněná (jako byly legendární XI-626).
Jen jsem zjistil, že Atheros kromě registru na výkon obsahuje registr udávající horní hranici podle telekomunikačního regulátora a kousek, co jsem měl v ruce byl nastavený pro Španělsko, kde na rozdíl od ETSI (kam patří i Česko) mají limit nějakých 23 mW. Ten registr je možné přepsat buďto ve (Free)BSD nebo na to existuje samostatný linuxový nástroj. Standardní ovladače jako třeba madwifi to neumí. Nicméně já jsem ten limit neměnil, protože karta šla pro vnitřní použití, kde výkonově stačila.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.8.2009 15:10
30.8.2009 16:51
30.8.2009 18:00