Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Dobrý den,
chtěl bych do svého domacího routeru přidat wifinku, abych měl domácí AP. Chtěl bych se pozeptat jakou PCI kartu v dnešní době pořídit, aby bezproblémově fungovala pod linuxem, šlo z ní udělat AP a aby podporovala i moderní šifrování.
Dle starších článků jsem zjistil, že optimální karta by byla s atheros čipsetem. Bohužel jsem nenašel na alze ani nikde nějaké nové karty s tímto čipsetem.
Do oka mi padla wifi karta ZyAIR AG-320, bohužel nevím jaká je podpora v linuxu a ani jsem es nikde nedočetl jaký má čipset.
Děkuji za rady a návrhy.
S pozdravem Pavel
tak já nestavím spoj, chci si jenom doma (v paneláku) vytvořit domácí mini AP, linka bude cca 30Mbit/s. WPA2 volím kvůli bezpečnosti , jelikož v paneláku je velké riziko napíchnutí.. takže pokud máš nějaké nápady na konkrétní karty nebo zda máš zkušenosti s tou, kterou jsem si našel, budu jenom rád.
P.S.: klidně bych si rád o tomhle popovídal na jabberu
S pozdravem Pavel
tak jsem hledal dál, a na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu. tak jsem se podíval na karty Edimax nMAX EW-7727In a Edimax nMAX EW-7728In. Jenom nevím zda aspoň jedna z těhle karet podporuje AP mod.
na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu.
Nevim, jak jste k tomu prisel... Ralink a dobra podpora v linuxu moc nejde dohromady. AP se muzete pokusit rozchodit pomoci rt2x00, ale vysledek a funkcnost budou hodne nejiste.
V linuxu fungovaly vyborne karty v modu AP s chipsetem Prism 2.5, ale ty se daji sehnat uz jenom v muzeu.
Pokud potrebujete AP, tak dnes urcite vybirat kartu jenom s chipsetem Atheros a k tomu ovladac madwifi.
Osobne mam vyhlidlou TP-LINK TL-WN653AG, umi 802.11a/b/g, podle parametru udavane vyrobcem vypada velice slusne. Mela by mit chipset AR5414 (AR5006XS) a fungovat s ovladacem madwifi. To usuzuji z toho, ze bude ze stejneho "testa" jako miniPCI verze TL-WN662AG, ktera ma udavane parametry vyrobcem naprosto totozne jako TL-WN653AG. Osobne overene toto ale bohuzel nemam.
Já jsem kupoval WDL-8315 od XtendLan. Čip od Atherosu a na rozdíl od jiných šumítek je celá odstíněná (jako byly legendární XI-626).
Jen jsem zjistil, že Atheros kromě registru na výkon obsahuje registr udávající horní hranici podle telekomunikačního regulátora a kousek, co jsem měl v ruce byl nastavený pro Španělsko, kde na rozdíl od ETSI (kam patří i Česko) mají limit nějakých 23 mW. Ten registr je možné přepsat buďto ve (Free)BSD nebo na to existuje samostatný linuxový nástroj. Standardní ovladače jako třeba madwifi to neumí. Nicméně já jsem ten limit neměnil, protože karta šla pro vnitřní použití, kde výkonově stačila.
Tiskni
Sdílej: