Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Dobrý den,
chtěl bych do svého domacího routeru přidat wifinku, abych měl domácí AP. Chtěl bych se pozeptat jakou PCI kartu v dnešní době pořídit, aby bezproblémově fungovala pod linuxem, šlo z ní udělat AP a aby podporovala i moderní šifrování.
Dle starších článků jsem zjistil, že optimální karta by byla s atheros čipsetem. Bohužel jsem nenašel na alze ani nikde nějaké nové karty s tímto čipsetem.
Do oka mi padla wifi karta ZyAIR AG-320, bohužel nevím jaká je podpora v linuxu a ani jsem es nikde nedočetl jaký má čipset.
Děkuji za rady a návrhy.
S pozdravem Pavel
tak já nestavím spoj, chci si jenom doma (v paneláku) vytvořit domácí mini AP, linka bude cca 30Mbit/s. WPA2 volím kvůli bezpečnosti , jelikož v paneláku je velké riziko napíchnutí.. takže pokud máš nějaké nápady na konkrétní karty nebo zda máš zkušenosti s tou, kterou jsem si našel, budu jenom rád.
P.S.: klidně bych si rád o tomhle popovídal na jabberu
S pozdravem Pavel
tak jsem hledal dál, a na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu. tak jsem se podíval na karty Edimax nMAX EW-7727In a Edimax nMAX EW-7728In. Jenom nevím zda aspoň jedna z těhle karet podporuje AP mod.
na trhu vídím jenom karty s čipsetem ralink, ten má slušnou podporu v linuxu.
Nevim, jak jste k tomu prisel... Ralink a dobra podpora v linuxu moc nejde dohromady. AP se muzete pokusit rozchodit pomoci rt2x00, ale vysledek a funkcnost budou hodne nejiste.
V linuxu fungovaly vyborne karty v modu AP s chipsetem Prism 2.5, ale ty se daji sehnat uz jenom v muzeu.
Pokud potrebujete AP, tak dnes urcite vybirat kartu jenom s chipsetem Atheros a k tomu ovladac madwifi.
Osobne mam vyhlidlou TP-LINK TL-WN653AG, umi 802.11a/b/g, podle parametru udavane vyrobcem vypada velice slusne. Mela by mit chipset AR5414 (AR5006XS) a fungovat s ovladacem madwifi. To usuzuji z toho, ze bude ze stejneho "testa" jako miniPCI verze TL-WN662AG, ktera ma udavane parametry vyrobcem naprosto totozne jako TL-WN653AG. Osobne overene toto ale bohuzel nemam.
Já jsem kupoval WDL-8315 od XtendLan. Čip od Atherosu a na rozdíl od jiných šumítek je celá odstíněná (jako byly legendární XI-626).
Jen jsem zjistil, že Atheros kromě registru na výkon obsahuje registr udávající horní hranici podle telekomunikačního regulátora a kousek, co jsem měl v ruce byl nastavený pro Španělsko, kde na rozdíl od ETSI (kam patří i Česko) mají limit nějakých 23 mW. Ten registr je možné přepsat buďto ve (Free)BSD nebo na to existuje samostatný linuxový nástroj. Standardní ovladače jako třeba madwifi to neumí. Nicméně já jsem ten limit neměnil, protože karta šla pro vnitřní použití, kde výkonově stačila.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.8.2009 15:10
30.8.2009 16:51
30.8.2009 18:00