Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Potřebuji doplnit počítač o úplně levnou grafickou kartu s co nejmenší spotřebou. Saphire 4350 má pasiv, je opravdu za pár korun a má navíc i HDMI výstup. Ten bych chtěl do budoucna využívat. Je tahle karta dobrý nápad? Vím, že ATI obecně platily za problémové, ale díval jsem se na starší dotazy a řešení problémů téměř ustalo. Buď jsou už všichni poučeni a mají nvidii nebo je po problémech. Jaká je realita? Navíc se mi zdá, že pokud by měla kdy pod Linuxem fungovat akcelerace přehrávaného videa, bude to téměř určitě první u ATI. Předem děkuji za případné rady.
Být vámi, tak si něco přečtu o ovladači xf86-video-radeonhd (zkráceně radeonhd).
Já jsem našel toto (podstatné):
2D and Xv (video) acceleration is provided for all supported GPUs; 3D acceleration via Mesa is supported for r5xx/rs690 GPUs (X1xxx) and is in progress for r6xx/r7xx GPUs (HD2xxx-HD4xxx).
Z toho vyplývá to, že s ovladačem radeonhd vám zatím nepůjde 3D akcelerace.
Jinak od verze 1.2.4 radeonhd podporuje HDMI.
Více viz http://www.x.org/wiki/radeonhd.
To jste asi výjimka. Oficiální (proprietární) ovladače od AMD stojí prostě za prd a za tím si stojím.
Poté co jsem nainstaloval proprietární ovladače od AMD, tak systém byl o dost míň stabilní -- toť to hlavní, na co se pamatuju.
A to nemluvím o tom, že oficiální (proprietární) ovladače od AMD jsou uzavřenej bastl, do kterýho nevidíte. Je to černá skříňka!
Jenže AMD/ATI aspoň začala poskytovat dokumentaci ke svým čipům, zatímco Nvidia poskytuje velký kulový...! (Bavíme se o grafických kartách.)
Svobodné ovladače pro graf. karty s čipy od Nvidie se pak "vařej z vody"!
A pouzivate treba wine ? A co vykon treba v unrealu tournament 2003/2004 ? a pouzivate TV tuner? ... s ATI JSOU PROBLEMY !
navic s nVIDIA kartou budete mit i acceleraci hd videa ...
Ještě několik let ( 
) a budete čučet -- radeonhd bude mnohem lepší než proprietární ovladače od Nvidie. 
Děkuji vám všem za názory. Mám tomu rozumět tak, že nvidia podporuje akceleraci HD videa už i v Linuxu? Teď jsem to velice dlouho nesledoval. Ještě někdy, tuším, před rokem se odhadovalo, že první a možná i jediná bude ATI, pokud vůbec kdy tahle akcelerace pod Linuxem půjde. Jaká je tedy v současné době realita? Teď nemyslím, co se píše, ale realita. Podívám se s nějakou kartou i se slabým procesorem na HD program na satelitu?
Nedávno jsem podobnou kartu (Sapphire Radeon HD 4350 s dvěma DVI a jedním S-Videem do PCI-E) rozcházel na architekuře amd64 a skončil jsem u ovladače radeon s funkčním RENDER, RANDR, DRI, XV a bez akcelerovaného GLX. Navíc bylo nutné přepojit monitor na druhý výstup, na prvním akorát problikával monitor.
Ovladač radenhd dopadl hůře o chybějící XV a 2D akceleraci.
Proprietární fglrx (verze 9.8) jsem nerozjel vůbec, neb se v jádře choval jako slon a vždy uvázl na nějakém zámku. Celý jsem to zkoušel na jádře 2.6.30-gentoo-r4. Postupně jsem kvůli němu vypnul preemtivní RCU, vyházel DRI a DRM_READEON a stejně jádro křičelo.
Nevylučuji, že jsem něco udělal blbě, hrál jsem si s tím jen pár hodin. Kdyby se někdo podělil o funkční postup pro soudobé jádro, vůbec bych nezlobil.
Je zvláštní, že u ovladače radeonhd vám našelo XV a 2D akcelerace, když píšou, že:
2D and Xv (video) acceleration is provided for all supported GPUs
Ta karta obsahuje čip R710, který ještě není plně podporován. Ale třeba to bude tím, že
- Added 2D acceleration for R6xx and R7xx (disabled by default).
- Added XVideo support for R6xx and R7xx (disabled by default).
Až budu mít víc času, tak vyzkouším, jak moc to je stabilní.
Tak viník odhalen a je to nějaká trapná chyba v blobu nebo xorg-serveru: Když je přítomna volba BusID (třebaže se správným identifikátorem slotu), tak fglrx zatuhne v jádře na BUG on schedule. Jakmile tento jediný řádek zakomentuji (a nic ostatního nezměním), tak blob funguje.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz