Eben Upton oznámil zdražení počítačů Raspberry Pi, kvůli růstu cen pamětí, a představil 1GB verzi Raspberry Pi 5 za 45 dolarů.
Linus Torvalds na YouTube kanálu Linus Tech Tips staví dokonalý linuxový počítač.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.17 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.18. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies. Vypíchnout lze například podporu protokolu PSP (PSP Security Protocol, PSP encryption of TCP connections).
Byla vydána nová stabilní verze 25.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Xantusia. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Richard Hughes na Mastodonu oznámil, že se společnost Framework Computer stala sponzorem služby LVFS (Linux Vendor Firmware Service) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem.
Jak na webu co nejšíleněji zadávat datum? Jak to uživatelům co nejvíce znepříjemnit? V Bad UX World Cup 2025 (YouTube) se vybíraly ty nejšílenější UX návrhy. Vítězným návrhem se stal Perfect Date.
Společnost Collabora vydala (YouTube) na LibreOffice založený desktopový kancelářský balík Collabora Office. Pro Windows, macOS a Linux. Se stejným uživatelským rozhraním jako Collabora Online. Svůj desktopový kancelářský balík s rozhraním LibreOffice pojmenovala Collabora Office Classic.
Glen MacArthur vydal AV Linux (AVL) a MX Moksha (MXM) 25. S linuxovým jádrem Liquorix. AV Linux (Wikipedie) je linuxová distribuce optimalizována pro tvůrce audio a video obsahu. Nejnovější AV Linux vychází z MX Linuxu 25 a Debianu 13 Trixie. AV Linux přichází s desktopovým prostředím Enlightenment 0.27.1 a MX Moksha s prostředím Moksha 0.4.1 (fork Enlightenmentu).
Ubuntu pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Zástupci členských států EU se včera shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů na internetu zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Nařízení známé pod zkratkou CSAM a přezdívané chat control mělo množství kritiků a dlouho nebyla pro jeho schválení dostatečná podpora. Pro schválení byla potřeba kvalifikovaná většina a dánské předsednictví v Radě EU se snažilo dosáhnout kompromisu. Návrh nakonec po dlouhých týdnech
… více »Hezky den, uz v uvodu se musim omluvit, pac jsem laik. Chtel bych si na Linuxu udelat datovy server pomoci stareho pc. Jedna se o PII s pasivnim chladicem a desku s integrovanou grafikou. Problem asi bude v tom, ze budu omezen starym biosem, ktery nepozna dnesni vysokapacitni pevne disky. Je nejaka moznost v linuxu, rozjet na stare desce nove HD? Nebo lip receno HD, ktere bios nedetekuje. Dekuji za pomoc, diky.
Kdysi mi to fungovalo. Stacilo sehnat jeden stary maly HD na kterem byl nainstalovan system a pro ostatni disky nastavit v BIOSu NONE.
Nebylo by lepsi sehnat neco trochu novejsiho? Starsi sestava s P4 se dneska necha sehnat pod 1000 KC.
Dalsi vec je, ze kdyz pridas novy disk do tak stare desky, budes odkazany na IDE, pokud nepouzijes S-ATA radic do pci, ktery miva i vlastni Bios, takze bootovani neni problem. U IDE je problem ten, ze u tak stare desky bych to videl na ATA-33, coz je OPRAVDU velka brzda pro dnesni disky. Zase by bylo lepsi poridit nejaky radic do PCI.
To, ze Bios ti disk nezdetekuje neres, muzes pouzit bud nejaky jiny starsi ktery deska pobere, nebo nejaky DoM modul, CF kartu atd., kde bude treba jen /boot.
Spica, moc dekuji. No, ehm ja to vyhrabal ve sbernem dvore. No, nesmejte se, mam doma i koupene nove desky, ale dnes uz se pasivni hladic moc nevidi a kdyz jo, tak to stoji o neco vice. Proste jsem chtel, malou spotrebu, pac to pojede 24 hodin.
Takze, kdyz budu ignorovat IDE disky a vrhnu se rovnou na S-ATA pomoci radice do pci, tak to slapat bude, pac radic ma svuj bios. No, spica, dekuji a klanim se. Az vychovam husu, tak ji upecu a poslu. 
No a jeste takova otazecka, asi bude pro Vas profiky hloupa, ale jak se rika ... lina huba hotove nestesti! Existuje nejaky soft, ktery by kontroloval, zda jsou urcite PC v siti a po odhlaseni urcitych PC by dal prikaz k vypnuti datoveho servru?
Asi Sci-Fi, co?
Mám na hraní server s nějakým onboard Marvellem, který jednou za čas uhnije (síťovka). A protože mi bylo líto ho vyhodit, napsal jsem si skriptík v Perlu, který pingá na managed switch (ten je nahoře furt) a když se párkrát nedopingne, tak resetuje síťovku přes ethtool. Určitě nebude problém napsat tam místo toho ethtoolu "shutdown -h now" 
#!/usr/bin/perl
use Net::Ping;
my $ping_target = "192.168.2.8";
my $patience = 6;
my $timeout = 1;
my $num_timeouts = 0;
#my $p = Net::Ping->new();
my $p = Net::Ping->new("icmp",$timeout);
while (1)
{
if ($p->ping($ping_target))
{
#print "okay, reachable
\n";
}
else
{
#print "unreachable!\n";
$num_timeouts++;
}
if ($num_timeouts == $patience)
{
print "Going to reset eth0: ";
system("LANG=en_US date");
system("ethtool -r eth0");
$num_timeouts = 0;
sleep(6);
}
else
{
sleep(1);
}
}
Spica, dobre jak cyp, sice tomu uplne nerozumi, ale prepsat prikaz bych snad zvladl, no mohu se pozdeji pozaptat, kdybych se nekde zamotal? Tim bych pekelne usetril proud. Jakou mate zkusenost s wake up na sitovce? Ja jsem to kdys testoval na Winech, ale fungovalo to jen sem tam, tak na 40%. Jde to lepe v Linuxu?
No tak dobře...
#!/usr/bin/perl
use Net::Ping;
my @ping_targets = ("192.168.2.8", "192.168.2.4", "192.168.2.1");
my $patience = 6; # times
my $timeout = 1; # seconds, waiting for a single ping response
my $periodicity = 5; # seconds, between "ping bursts"
my $num_timeouts = 0;
#my $p = Net::Ping->new();
my $p = Net::Ping->new("icmp",$timeout);
while (1)
{
my $still_alive = 0;
foreach my $ping_target (@ping_targets)
{
if ($p->ping($ping_target))
{
print "Okay, $ping_target reachable
\n";
$still_alive++;
}
else
{
print "Target $ping_target unreachable!\n";
}
}
if ($still_alive == 0)
{
print "All targets dead...\n";
$num_timeouts++;
}
if ($num_timeouts == $patience)
{
print "Shutdown!\n";
#system("shutdown -h now");
exit 1;
}
else
{
sleep($periodicity);
}
}
Dejte tomu jméno třeba shutdown.pl, klidně v domovském adresáři roota (/root/) protože to stejně bude muset ve finále běžet pod rootem.
Můžete to vyzkoušet napřed spustit na příkazové řádce. Vlastní shutdown je zakomentovaný (křížek znamená komentář), místo něj je tam exit. Skript je naschvál ukecaný - ty kecy můžete v ostrém nasazení přesměrovat třeba do /dev/null nebo zakomentovat.
Spustit na příkazové řádce to jde buď explicitně "perl shutdown.pl", nebo když tomu dáte správná práva (třeba "chmod 700 shutdown.pl") tak to můžete spustit i jako obecný spustitelný soubor "./shutdown.pl", interpreter je uvedený v prvním řádku skriptu.
Pro ostré použití odkomentujte ten shutdown a zavěste to někam do startovacích skriptů, třeba pokud má Vaše distro /etc/rc.local:
nohup /root/shutdown.pl >/dev/null &
nebo
nohup /root/shutdown.pl >>/var/log/auto-shutdown.log &
# ale trochu si upravte hlášky, které skript vypisuje. Třeba ať vypisuje jenom ten shutdown.
# Plus si tam můžete přidat třeba ještě před shutdownem system("date");, abyste věděl, kdy to udělal.
Nohup znamená, že skript nemá chcípnout, když skončí jeho nadřízený proces. Ampersand na konci znamená, že má proces běžet "na pozadí". Vlastně to dohromady dává jednoduchého "démona".
Ohledně WoL: pokud jde o probuzení počítače ze stavu "vypnuto" (ACPI S5), tak bych věřil tomu, že to bude spolehlivé. Pokud jde o probuzení ze stavu "suspend", tam je to otázka - suspend/resume není dodnes úplně spolehlivý. Pro správnou funkci WoL může být potřeba v systémovém BIOS Setupu povolit "probouzení pomocí signálu PME#" = jeden drát v PCI sběrnici se jmenuje Power Management Event, active low, a funguje podobně jako ATX power button. Plus v některých BIOSech jde někde v sekci "power management" nastavit konkrétní zařízení resp. interruptové linky, které taky můžou probudit počítač (ale to bude spíš irelevantní).
No a nakonec potřebujete nějaký softík, který spustíte na libovolné pracovní stanici, a který pošle serveru "magický paket" (tj. ne jakýkoli paket, ale zprávu v konkrétním well-known formátu WakeOnLan).
Nestačí udělat na disku víc oddílů, zavýst do jádra podporu velkých disků a do prvního oddílu nainstalovat systém a grub?
Myslím, že takhle nějak jsem to dřív řešil...
Tiskni
Sdílej: