Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Zdravím,
narazil jsem na zajímavou situaci, která sice v mé mysli dřímala už nějakou dobu, teď ji však řeším prakticky.
Plánuji postavit storage server, budou tam dva 640GB disky, které bych rád rozdělil na 3 partišny (každý) s tím, že první bude 20GB RAID1 na samotný OS, druhá 120GB RAID1/RAID10 na důležitá data a třetí 1TB RAID0 pro běžné, méně důležité věci. Nad druhou a třetí particií plánuji nahodit LVM.
Popsaná situace je snad docela běžná, když jsem však v duchu začal disky dělit, něco mě napadlo. Co když - v budoucnu - bude třeba jeden disk (v rámci jeho kolapsu) vyměnit a nový disk bude menší? Nemyslím tím 640GB versus 320GB, ale situace, kdy si výrobce nalepí na obal "640GB", ale 640,000,000,000 bajtů mít nebude.
Zkusil jsem tuto teorii na třech 80GB discích, které doma vlastním - Fujitsu, Seagate a Samsung. Zatímco Fujitsu na notebooku měl shodnou velikost se stolním Seagate (156301488 LBA sektorů), Samsung měl 156368016, což je v přepočtu na MB asi o 32 více. Napadlo mě - co bych asi dělal s RAIDy a LVM, kdybych měl najednou nějaký mirror nacpat do menší velikosti. S LVM by to snad šlo bez problému, pvmove PE trochu víc k začátku disku, zmenšení RAIDu a jede se (snad) dále. Přesto bych takové situaci chtěl předejít.
Proto se ptám; jak to řešíte vy? Necháváte na konci disku ~100MB nevyužitého místa pro tyto případy? Setkali jste se s něčím podobným? Pokud ano, jak moc velikostní odchylky souvisejí s kapacitou disků?
Předem díky za odpovědi.
a muselo by se to složitě zmenšovat. To už raději koupit větší disk. Nikde nepoužívám(e) nějaký prostor na konci disku jen pro případ o něco menšího disku.
No vyřeším to asi tak, že konec poslední partišny bude někde před 640,000,000,000. bajtem (zaokrouhleně) - velikost je sice různá, ale ještě jsem neviděl disk, který by šel pod hranici své specifikované velikosti.
Asi je pravda, že pak přijde na řadu terovej disk, ale pro všechny případy - těch ~40MB mě nezabije, obzvlášť na LVM s 32MB velikostí PE. 
Díky všem za podněty.
Tiskni
Sdílej: