Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Zdravím,
narazil jsem na zajímavou situaci, která sice v mé mysli dřímala už nějakou dobu, teď ji však řeším prakticky.
Plánuji postavit storage server, budou tam dva 640GB disky, které bych rád rozdělil na 3 partišny (každý) s tím, že první bude 20GB RAID1 na samotný OS, druhá 120GB RAID1/RAID10 na důležitá data a třetí 1TB RAID0 pro běžné, méně důležité věci. Nad druhou a třetí particií plánuji nahodit LVM.
Popsaná situace je snad docela běžná, když jsem však v duchu začal disky dělit, něco mě napadlo. Co když - v budoucnu - bude třeba jeden disk (v rámci jeho kolapsu) vyměnit a nový disk bude menší? Nemyslím tím 640GB versus 320GB, ale situace, kdy si výrobce nalepí na obal "640GB", ale 640,000,000,000 bajtů mít nebude.
Zkusil jsem tuto teorii na třech 80GB discích, které doma vlastním - Fujitsu, Seagate a Samsung. Zatímco Fujitsu na notebooku měl shodnou velikost se stolním Seagate (156301488 LBA sektorů), Samsung měl 156368016, což je v přepočtu na MB asi o 32 více. Napadlo mě - co bych asi dělal s RAIDy a LVM, kdybych měl najednou nějaký mirror nacpat do menší velikosti. S LVM by to snad šlo bez problému, pvmove PE trochu víc k začátku disku, zmenšení RAIDu a jede se (snad) dále. Přesto bych takové situaci chtěl předejít.
Proto se ptám; jak to řešíte vy? Necháváte na konci disku ~100MB nevyužitého místa pro tyto případy? Setkali jste se s něčím podobným? Pokud ano, jak moc velikostní odchylky souvisejí s kapacitou disků?
Předem díky za odpovědi.
20.10.2009 16:02
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
21.10.2009 14:45
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
a muselo by se to složitě zmenšovat. To už raději koupit větší disk. Nikde nepoužívám(e) nějaký prostor na konci disku jen pro případ o něco menšího disku.
No vyřeším to asi tak, že konec poslední partišny bude někde před 640,000,000,000. bajtem (zaokrouhleně) - velikost je sice různá, ale ještě jsem neviděl disk, který by šel pod hranici své specifikované velikosti.
Asi je pravda, že pak přijde na řadu terovej disk, ale pro všechny případy - těch ~40MB mě nezabije, obzvlášť na LVM s 32MB velikostí PE.
Díky všem za podněty.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz