Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Zdravím,
narazil jsem na zajímavou situaci, která sice v mé mysli dřímala už nějakou dobu, teď ji však řeším prakticky.
Plánuji postavit storage server, budou tam dva 640GB disky, které bych rád rozdělil na 3 partišny (každý) s tím, že první bude 20GB RAID1 na samotný OS, druhá 120GB RAID1/RAID10 na důležitá data a třetí 1TB RAID0 pro běžné, méně důležité věci. Nad druhou a třetí particií plánuji nahodit LVM.
Popsaná situace je snad docela běžná, když jsem však v duchu začal disky dělit, něco mě napadlo. Co když - v budoucnu - bude třeba jeden disk (v rámci jeho kolapsu) vyměnit a nový disk bude menší? Nemyslím tím 640GB versus 320GB, ale situace, kdy si výrobce nalepí na obal "640GB", ale 640,000,000,000 bajtů mít nebude.
Zkusil jsem tuto teorii na třech 80GB discích, které doma vlastním - Fujitsu, Seagate a Samsung. Zatímco Fujitsu na notebooku měl shodnou velikost se stolním Seagate (156301488 LBA sektorů), Samsung měl 156368016, což je v přepočtu na MB asi o 32 více. Napadlo mě - co bych asi dělal s RAIDy a LVM, kdybych měl najednou nějaký mirror nacpat do menší velikosti. S LVM by to snad šlo bez problému, pvmove PE trochu víc k začátku disku, zmenšení RAIDu a jede se (snad) dále. Přesto bych takové situaci chtěl předejít.
Proto se ptám; jak to řešíte vy? Necháváte na konci disku ~100MB nevyužitého místa pro tyto případy? Setkali jste se s něčím podobným? Pokud ano, jak moc velikostní odchylky souvisejí s kapacitou disků?
Předem díky za odpovědi.
20.10.2009 16:02
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
21.10.2009 14:45
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
a muselo by se to složitě zmenšovat. To už raději koupit větší disk. Nikde nepoužívám(e) nějaký prostor na konci disku jen pro případ o něco menšího disku.
No vyřeším to asi tak, že konec poslední partišny bude někde před 640,000,000,000. bajtem (zaokrouhleně) - velikost je sice různá, ale ještě jsem neviděl disk, který by šel pod hranici své specifikované velikosti.
Asi je pravda, že pak přijde na řadu terovej disk, ale pro všechny případy - těch ~40MB mě nezabije, obzvlášť na LVM s 32MB velikostí PE.
Díky všem za podněty.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz