Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Zdravím,
narazil jsem na zajímavou situaci, která sice v mé mysli dřímala už nějakou dobu, teď ji však řeším prakticky.
Plánuji postavit storage server, budou tam dva 640GB disky, které bych rád rozdělil na 3 partišny (každý) s tím, že první bude 20GB RAID1 na samotný OS, druhá 120GB RAID1/RAID10 na důležitá data a třetí 1TB RAID0 pro běžné, méně důležité věci. Nad druhou a třetí particií plánuji nahodit LVM.
Popsaná situace je snad docela běžná, když jsem však v duchu začal disky dělit, něco mě napadlo. Co když - v budoucnu - bude třeba jeden disk (v rámci jeho kolapsu) vyměnit a nový disk bude menší? Nemyslím tím 640GB versus 320GB, ale situace, kdy si výrobce nalepí na obal "640GB", ale 640,000,000,000 bajtů mít nebude.
Zkusil jsem tuto teorii na třech 80GB discích, které doma vlastním - Fujitsu, Seagate a Samsung. Zatímco Fujitsu na notebooku měl shodnou velikost se stolním Seagate (156301488 LBA sektorů), Samsung měl 156368016, což je v přepočtu na MB asi o 32 více. Napadlo mě - co bych asi dělal s RAIDy a LVM, kdybych měl najednou nějaký mirror nacpat do menší velikosti. S LVM by to snad šlo bez problému, pvmove PE trochu víc k začátku disku, zmenšení RAIDu a jede se (snad) dále. Přesto bych takové situaci chtěl předejít.
Proto se ptám; jak to řešíte vy? Necháváte na konci disku ~100MB nevyužitého místa pro tyto případy? Setkali jste se s něčím podobným? Pokud ano, jak moc velikostní odchylky souvisejí s kapacitou disků?
Předem díky za odpovědi.
20.10.2009 16:02
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
21.10.2009 14:45
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
a muselo by se to složitě zmenšovat. To už raději koupit větší disk. Nikde nepoužívám(e) nějaký prostor na konci disku jen pro případ o něco menšího disku.
No vyřeším to asi tak, že konec poslední partišny bude někde před 640,000,000,000. bajtem (zaokrouhleně) - velikost je sice různá, ale ještě jsem neviděl disk, který by šel pod hranici své specifikované velikosti.
Asi je pravda, že pak přijde na řadu terovej disk, ale pro všechny případy - těch ~40MB mě nezabije, obzvlášť na LVM s 32MB velikostí PE.
Díky všem za podněty.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz