Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Upřímně řečeno, pravděpodobnost selhání switche (pokud nemluvíme o čínském výrobku za 56 korun) je *řádově* nižší, než pravděpodobnost selhání onoho jediného internetového připojení, ať už je jakékoliv. Čili řešit redundanci switchů s jediným internetovým připojením skutečně nedává smysl.
Pokud byste se k tomu i přesto odhodlal, v první vlně potřebujete, aby to internetové připojení bylo nějak vyvedeno na dvou fyzických portech. Pak můžete každý jeden z nich zapojit do jednoho switche, propojit switche mezi sebou, a každý ze serverů zapojit do obou těch switchů. Záleží pak na L2/L3 řešení toho, jak máte zajištěnu redundanci té konektivity, co s tím dělat dál.
Ale, znovu opakuji, snažíte se o pitomost.
Úplně souhlasím. S jedním připojením do sítě ISP si tazatel může hrát na redundanci jak chce, ale SPoF tam bude mít vždycky. Dovolím si jen dodat můj pohled na věc, když vyjdu z faktu „1 ISP‟ a „1 přepínač‟:
Tak si vyčíslete finanční škody, které může výpadek současného přepínače způsobit a k tomu si vezměte cenu redundantního řešení. Pokud se vám po porovnání obou částek vyplatí koupit nějaké to Cisco 6500 :), jděte do něj. Ale potom je zbytečné troškařit s připojením přes 1 ISP.
Tiskni
Sdílej: