V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Upřímně řečeno, pravděpodobnost selhání switche (pokud nemluvíme o čínském výrobku za 56 korun) je *řádově* nižší, než pravděpodobnost selhání onoho jediného internetového připojení, ať už je jakékoliv. Čili řešit redundanci switchů s jediným internetovým připojením skutečně nedává smysl.
Pokud byste se k tomu i přesto odhodlal, v první vlně potřebujete, aby to internetové připojení bylo nějak vyvedeno na dvou fyzických portech. Pak můžete každý jeden z nich zapojit do jednoho switche, propojit switche mezi sebou, a každý ze serverů zapojit do obou těch switchů. Záleží pak na L2/L3 řešení toho, jak máte zajištěnu redundanci té konektivity, co s tím dělat dál.
Ale, znovu opakuji, snažíte se o pitomost.
Úplně souhlasím. S jedním připojením do sítě ISP si tazatel může hrát na redundanci jak chce, ale SPoF tam bude mít vždycky. Dovolím si jen dodat můj pohled na věc, když vyjdu z faktu „1 ISP‟ a „1 přepínač‟:
Tak si vyčíslete finanční škody, které může výpadek současného přepínače způsobit a k tomu si vezměte cenu redundantního řešení. Pokud se vám po porovnání obou částek vyplatí koupit nějaké to Cisco 6500 :), jděte do něj. Ale potom je zbytečné troškařit s připojením přes 1 ISP.
Tiskni
Sdílej: