Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Upřímně řečeno, pravděpodobnost selhání switche (pokud nemluvíme o čínském výrobku za 56 korun) je *řádově* nižší, než pravděpodobnost selhání onoho jediného internetového připojení, ať už je jakékoliv. Čili řešit redundanci switchů s jediným internetovým připojením skutečně nedává smysl.
Pokud byste se k tomu i přesto odhodlal, v první vlně potřebujete, aby to internetové připojení bylo nějak vyvedeno na dvou fyzických portech. Pak můžete každý jeden z nich zapojit do jednoho switche, propojit switche mezi sebou, a každý ze serverů zapojit do obou těch switchů. Záleží pak na L2/L3 řešení toho, jak máte zajištěnu redundanci té konektivity, co s tím dělat dál.
Ale, znovu opakuji, snažíte se o pitomost.
Úplně souhlasím. S jedním připojením do sítě ISP si tazatel může hrát na redundanci jak chce, ale SPoF tam bude mít vždycky. Dovolím si jen dodat můj pohled na věc, když vyjdu z faktu „1 ISP‟ a „1 přepínač‟:
Tak si vyčíslete finanční škody, které může výpadek současného přepínače způsobit a k tomu si vezměte cenu redundantního řešení. Pokud se vám po porovnání obou částek vyplatí koupit nějaké to Cisco 6500 :), jděte do něj. Ale potom je zbytečné troškařit s připojením přes 1 ISP.
Tiskni
Sdílej: