Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 2.51.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 91 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Po roce bylo vydáno nové číslo magazínu Phrack: Phrack 72.
OpenSSL Corporation zve na den otevřených dveří ve středu 20. srpna v Brně a konferenci OpenSSL od 7. do 9. října v Praze.
Konference LinuxDays 2025 proběhne o víkendu 4. a 5. října v Praze. Konference OpenAlt 2025 o víkendu 1. a 2. listopadu v Brně. Blíží se konec přihlašování přednášek. Přihlaste svou přednášku (LinuxDays do 31. srpna a OpenAlt do 3. října) nebo doporučte konference známým.
Raspberry Pi Touch Display 2 je nově vedle 7palcové k dispozici také v 5palcové variantě. Rozlišení stejné 720 × 1280 pixelů. Cena 40 dolarů.
Telnet a ssh klient PuTTY postupně přechází na novou doménu putty.software.
Debian dnes slaví 32 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Policisté zadrželi odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který daroval ministerstvu spravedlnosti za tehdejšího ministra Pavla Blažka (ODS) bitcoiny v miliardové hodnotě, a zajistili i darovanou kryproměnu. Zadržení Jiřikovského může být podle ministerstva důležité k rozuzlení kauzy, která vypukla koncem května a vedla ke konci Blažka. Zajištění daru podle úřadu potvrzuje závěry dříve publikovaných právních
… více »Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném převzetí podílu ve výrobci čipů Intel. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Akcie Intelu v reakci na tuto zprávu výrazně posílily. Trump minulý týden označil Tana za konfliktní osobu, a to kvůli jeho vazbám na čínské společnosti, čímž vyvolal nejistotu ohledně dlouholetého úsilí Intelu o obrat v hospodaření. Po pondělní schůzce však prezident o šéfovi Intelu hovořil příznivě.
Řešení dotazu:
Virtuál se zapauzuje, zkopíruje se RAM a stav virtualizovaného HW na nový stroj a tam se spustí.Pro upřesnění - pokud jde o migraci za běhu, ve skutečnosti se nejprve spustí zapauzovaný virtuální stroj na cílovém hostiteli, pak se zkopíruje obsah RAM (host stále běží, když dojde k nějaké změně již zkopírovaných dat, kopírují se znovu.) Pak teprve se host zastaví, dokopíruje se zbytek RAM (to, co za běhu zkopírovat nešlo) a spustí se to na novém hostiteli.
zkopíruje se RAM a stav virtualizovaného HW na nový stroj a tam se spustí. Celková doba bývá podle velikosti RAM a rychlosti spojení kolem jedné až dvou sekund.Pokud mám 1GB RAM a mělo by se to za vteřinu přenést, tak to znamená 8Gbit/s spojení. Proto se to dělá tak, že se přenese postupně celá paměť (v běžných nasazeních většinou po Ethernetu) a pak se přenese znova s tím, že se přenesou jen změněné bloky. To se dělá tak dlouho, dokud není možné přenést zbytek v požadované době (to jsou ty 1-2 sekundy). Pak se původní stroj zastaví, přenese se ten zbytek a ten nový se spustí. Proč to píšu je to, že vlasntí migrace může tvrat i několik minut a někdy nemusí proběhnout vůbec. Například pokud na VM pustíte memtest, pak je matematika jasná: přístup do paměti vs přenosová rychlost pro migraci. Proto je někdy dobré výkon migorvaného VM snížit a to buď z vnitřku nebo z vnějšku. Dalším problémem je migrace jendotlivých virtualizovaných HW komponent, především HDD a síťovek.
Dalším problémem je migrace jendotlivých virtualizovaných HW komponent, především HDD a síťovek.Síťovek? Když ten VS není připojen na fyzický hardware, tak udělat stejnou síťovku je jenom otázka její definice při spuštění KVM, nebo se pletu? Jasně, co se týče disku, tam to tak jednoduché není. Co jsem si s tím hrál, tak jsem zatím neobjevil jediný způsob, jak udělat úložiště, aby bylo možné ten stroj migrovat a zároveň to nemělo menší výkon, než když to pojede přímo z LVM oddílu.
Síťovek? Když ten VS není připojen na fyzický hardware, tak udělat stejnou síťovku je jenom otázka její definice při spuštění KVM, nebo se pletu?Ten cílový stroj musí mít přístup na stejný L2 segment. Což při migraci mezi fyzicky oddělenými lokalitami není úplně samozřejmé.
Jasně, co se týče disku, tam to tak jednoduché není. Co jsem si s tím hrál, tak jsem zatím neobjevil jediný způsob, jak udělat úložiště, aby bylo možné ten stroj migrovat a zároveň to nemělo menší výkon, než když to pojede přímo z LVM oddílu.Používá se "shared-storage", tj. diskové pole připojené ke všem uzlům clusteru přímo (třeba přes SAS) nebo přes storage síť (SAN - Fibre Channel, iSCSI). Druhá možnost je softwarová replikace, na linuxu pomocé DRBD. U něj není výkon nutně výrazně menší, ale samozřejmě to vyžaduje dostatečně rychlou síť mezi uzly (ideálně 10GbE) a dost pomůže také HW RAID radič s vlastní write-cache.
Ten cílový stroj musí mít přístup na stejný L2 segment. Což při migraci mezi fyzicky oddělenými lokalitami není úplně samozřejmé.Tak to jo, já počítal se situací všechno na jednom místě.
Druhá možnost je softwarová replikace, na linuxu pomocé DRBD. U něj není výkon nutně výrazně menší,...No nevím, co jsem měřil, tak mezi LVM a DRBD nad LVM byl propad při sekvenčním zápisu až o čtvrtinu (a to za situace, kdy to DRBD nebylo připojené po síti)
No nevím, co jsem měřil, tak mezi LVM a DRBD nad LVM byl propad při sekvenčním zápisu až o čtvrtinu (a to za situace, kdy to DRBD nebylo připojené po síti).Co to bylo za řadič? Obyčejný SATA, nebo nějaký HW RAID? Princip DRBD je takový, že si na konci disku uržuje bitmapu změněných bloků, aby se urychlila pozdější resynchronizace. Takže při každém zápisu musí hlavička udělat seek na konec disku, aktualizovat metadata, a až pak je zápis potvrzen. HW řadič se zálohovanou pamětí umožňuje ten seek bezpečně nechat na později, takže výkonnostní ztráta je podstatně nižší. Jinak je tam snad i možnost oddělit metadata na jiný disk.
Princip DRBD je takový, že si na konci disku uržuje bitmapu změněných bloků, aby se urychlila pozdější resynchronizace.Jo, něco podobného jsem nakonec vypozoroval taky - u druhého a dalších zápisů (do stejného souboru, který zabíral skoro celý "disk") už ten propad nebyl tak hrozný. A byl to obyčejný SATA řadič.
Jinak je tam snad i možnost oddělit metadata na jiný disk.Jj, akorát to má i nějaké nevýhody, na které si teď nevzpomenu
Další možnosti jsou různé clusterové filesystémy, ono DRBD, NFS,samba, atd...O DRBD viz výše. NFS a Samba - když jsem to zkoušel naposledy, tak VS používající jako disk soubor na LVM oddílu dal 60MB/s sekvenčního zápisu, kdežto VS, kde byl diskem přímo ten oddíl, dal 100.
To máte pravdu, ale cena je dost někde jinde. Nevyužiju všechny možnosti, které mi virtualmaster dává. Když si tam vyberu 2GB RAM a 60GB HDD, je to přes 1000 Kč/měsíc. U wedosu mám stejné parametry za 480Kč/měsíc. Pravda, nemohu si kdykoliv přidat nebo odebrat, ale to stejně nevyužiju.Ceny jsem neporovnával, nejsem na tom nijak zainteresován. Ale třeba v případě stránek s nárazovou návštěvností to může vyjít levněji. Nemusím platit parametry VPS podle špiček, ale podle normálního provozu. Na špičky si můžu vždycky trochu ramky a cpu přidat.
Zatím zůstávám na webhostingu. Uvidíme jak se projekt rozjede a jestli něco vydělám na reklamě. Pak bych koupil lepší VPS.Jinak umím v této oblasti zařídit ledacos (nemusí to být ani zrovna virtualmaster.cz), stačí se ozvat.
Tiskni
Sdílej: