Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Ohledně malých zdrojů je fakt, že nejmenší co je k vidění ve formátu PS2 má cca 250W. Slabší zdroje jsou v menších krabičkách, mají uřvanější ventilátory... anebo jsou fanless / open-frame (člověk musí dávat bacha kam šahá). Třeba takový FSP055-50LM - to je mrňous... Fakt je, že stojí tolik co levnější 400W modely
Taky jsem zahlédl nějaké fanless/open-frame zdroje od Nipronu (PCFL-180P) s nekonvenční koncepcí - používají PFC kontrolér jako hlavní stupeň
s trafem na výstup 24V, a následně partu step-down regulátorů pro jednotlivé ATX větve... Zřejmě to trochu zmenší počet součástek, zejm. elektrolytických kondenzátorů - ale účinnost ve výsledku taky nijak oslnivá... údajně je ten zdroj spolehlivý, ale taky dost drahý
používají PFC kontrolér jako hlavní stupeňs trafem na výstup 24V, a následně partu step-down regulátorů pro jednotlivé ATX větve... Zřejmě to trochu zmenší počet součástek, zejm. elektrolytických kondenzátorů - ale účinnost ve výsledku taky nijak oslnivá...
Jsem si téměř jistý, že zdroj navržený tímhle způsobem bude mít vyšší účinnost než klasický a bude i dražší. Klasické zdroje používají jeden řídící obvod, který reguluje vpodstatě podle jediného výstupu. Většinou je zpětná vazba složitější, aby měnič bral v potaz i ostatní výstupy, ale výsledný efekt není nijak oslnivý. Pokud bude zdroj složený z jednoho primárního měniče s optimální účinností, který pak napájí sekundární měniče pro každý jednotlivý výstup, může být účinnost lepší. Bohužel takový zdroj bude obsahovat váce součástek než klasický a bude i dražší.
Mimochodem, tenhle přístup se používá často v embedded zařízeních.
Tiskni
Sdílej: