Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
A pokud jde o SSD tak je podle me lepsi koupit normalni HDD a zbyly prachy dat do RAM. Precejenom RAM je podstatne rychlejsi nez SSD
SSD tento čekací čas eliminuje a zrychlení desktopu je opravdu výrazné.Ja si to porad nejak nedovedu predstavit. To jako kdyz zmacku klavesu v editoru tak se na obrazovce pismenko obevi za 2 ms misto za 4, nebo kde presne bude to "opravdu vyrazne" zrychleni ? Co me napada je treba grep velkyho adresare, kde to s SSD bude poprve vyrazne rychlejsi. Ale kdyz s tim adresarem pracuju tak tech grepu budu delat vic a potom je lepsi kdyz ty data zustanou v pameti nez kdyz se budou pokazdy znovu tahat z SSD. A pripominam ze se tady bavime o "HDD + velka RAM" vs "SSD + mensi RAM", ne o "HDD + velka RAM" vs "SSD + stejne velka RAM".
Ja si to porad nejak nedovedu predstavit.Taky mi přijde, že to musí být hodně debilně napsaný desktop, aby jeho používání takto záviselo na rychlosti disku. Ještě tak chápu natažení molochů jako LibreOffice, ale tam to člověk tak nějak očekává.
Pokud se bavíme o počítači pro vývoj, zápis mnoha malých souborů při kompilaci bude celkem častý případ.Někdy je lepší, pokud to nástroje umí a velikost RAM to dovoluje, provádět kompilaci v ramdisku. Člověk tím i šetří to SSD :).
osc build"), potřebuji pro buildroot asi 14 GB. Ale ani se samotným překladem a slinkováním bych se do 1 GB určitě nevešel.
Většina aplikací více či méně pracuje s diskem a i když jsou to drobnosti, tak „100× nic umořilo osla“.
Ať je to Gnome, XFCE, Unity, Widle (důvodně předpokládám, že i další), tak s SSD diskem je vše svižnější a někdy výrazně.
Mám desktop s rotačním diskem a NTB s SSD a v práci už je většina jen se systémovým SSD diskem, kdykoliv sednu k počítači s rotačním diskem (o to i 10+K), tak to poznám, že to nemá SSD.
Nevím jaký vývoj, ale pokud bychom se bavili o (složitě ;)) kompilovaných jazycích jako C/C++,
na více-jádrové mašině, kde lze spustit kompilaci ve více vláknech, tak SSD je citelně poznat.
Další, co se vývoje týče, pokud se používá nějaké IDE, vytvářející on-line indexaci, tak tam už je to poznat velmi citelně.
Pokud se otvírá v vim-u pár souborů, tak to taky pomůže, ale jen asi místo 'eee-hned' je to 'hned'.
Pokud je to postaveno: SSD + 8GiB vs. rotační + 32GiB, říkám SSD + 32GiB
, ale vybral bych si určitě SSD + 8GiB.
Jen pro zajímavost, když otvírám na Core2Duo s rotačním diskem jedno svoje prostředí na jeden klik za konkrétním účelem (Eclipse, Bouml, Inscape, OO sešit + další doprovodné terminály a aplikace), tak
se rožne červený LED-ka (disk) a trvá to ≈2min, s tím, že v Eclipse 1-3min dobíhají procesy, pokud to samé udělám na NTB s i7 a SSD, tak
do 10 sec je vše ready a dobíhání v Eclipse „jen“ uvidím a je to (třeba 5sec).
A třeba doxygen nad nějakým projektem na rotačním disku vs. SSD - nepopsatelné :), ale je fakt že to se moc často nepotřebuje…
Každopádně s SSD už neblbnu s „RAM disky“…
Názorný příklad: vzal jsem aktuální gitový repozitář jádra, branch master, a dal "git checkout v3.0". Výsledky podle toho, kde repozitář byl:
(Není to otázka cache, ten počítač má 32 GB paměti a ve všech případech jsem to prováděl dvakrát za sebou a měřil až ten druhý pokus.)
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku. Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku.Díky, tahle zkušenost se hodí.
Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.Máš k tomu nějaké bližší info? Myšleno jak moc se toho má člověk obávat?
, nová SATA mechanika je za 500,- s DPH, pro občasné připojování PATA zařízení apod. bych sáhl po USB redukci.
. Proč Xeon jsem snad napsal, je to i7 za cenu i5, ECC neřeším.Ten odkázaný Xeon zrovna mám v serveru s klasickým Freezerem a donutit jej aby se zapotil a trochu zahřál stoji hodně velké úsilí (včetně ECC pamětí). A jsem si říkal, že bych ho chtěl i na desktopu.
S tímto Seasonic zdrojem, kde můžu říct, že neřve.
Výkřik na závěr: „Xeon jedině Xeon chová se mi to vždy v paralelním prostředí mnohem líp než i7 i bez technických »pindů«“ :)
Tiskni
Sdílej: