Na vývojářské konferenci Applu WWDC23 byla představena řada novinek (cz): brýle Apple Vision Pro, MacBook Air 15” s čipem M2, Mac Studio s čipem M2 Max nebo M2 Ultra, Mac Pro s čipem M2 Ultra, iOS 17, iPadOS 17, macOS Sonoma, watchOS 10, …
Chystá se poslední jarní Virtuální Bastlírna. Nachystejte si ledové kávy, mojita a vodní chladiče a pojďte se se strahovskými bastlíři pobavit o technice a bastlení! Ptáte se, co mají bastlíři za novinky? Například se ukázalo, že OLED s SSD1306 ve skutečnosti nejsou nutně jen černobílé. Vyšla také nová verze KiCADu včetně betaverze pluginu pro tvorbu databázových knihoven pro KiCAD v InvenTree a na internetu se objevil USB
… více »6. červen je dnem za skutečný internet (neboli Světový den IPv6). Již tradiční příležitost urgovat svého ISP, kdy zavede do sítě IPv6, ale také příležitost šířit osvětu i mezi netechnické uživatele. V současnosti má IPv6 v ČR jen cca 20 % uživatelů (podle statistik společností Akamai a Google).
Festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí Maker Faire Prague 2023 proběhne o víkendu 10. a 11. června na Výstavišti Praha.
Byla vydána verze 8.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Projekty Blink a Blinkenlights dospěly do verze 1.0. Jedná se o x86-64-linux emulátor a jeho TUI nadstavbu sloužící jako debugger. Blink je v porovnání s qemu-x86_64 menší a rychlejší.
Bylo potvrzeno, že Debian 12 s kódovým jménem Bookworm vyjde v tuto sobotu 10. června.
Byla vydána nová verze 2023.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení. Zdůraznit lze předpřipravené obrazy pro Hyper-V nebo to, že ve výchozím prostředí Xfce bylo PulseAudio nahrazeno multimediálním serverem PipeWire.
Tento týden byla vydána nová verze 1.52 webového prohlížeče Brave (Wikipedie, GitHub). Postavena je na Chromiu 114. Z novinek lze vypíchnout možnost povolit vertikální karty (vertical tabs). Také bylo představeno Brave Search API k vyhledávači Brave Search.
Matthias Clasen z Red Hatu oznámil v diskusním listu vývojářů Fedora Linuxu, že tým Red Hat Display Systems se zaměří na Wayland a podporu HDR na Linuxu a přestane spravovat RPM balíčky pro LibreOffice. V další major verzi RHELu už LibreOffice nebude. Pokud se nenajde správce balíčků pro Fedora Linux, zůstane pouze LibreOffice ve Flatpaku.
SSD tento čekací čas eliminuje a zrychlení desktopu je opravdu výrazné.Ja si to porad nejak nedovedu predstavit. To jako kdyz zmacku klavesu v editoru tak se na obrazovce pismenko obevi za 2 ms misto za 4, nebo kde presne bude to "opravdu vyrazne" zrychleni ? Co me napada je treba grep velkyho adresare, kde to s SSD bude poprve vyrazne rychlejsi. Ale kdyz s tim adresarem pracuju tak tech grepu budu delat vic a potom je lepsi kdyz ty data zustanou v pameti nez kdyz se budou pokazdy znovu tahat z SSD. A pripominam ze se tady bavime o "HDD + velka RAM" vs "SSD + mensi RAM", ne o "HDD + velka RAM" vs "SSD + stejne velka RAM".
Ja si to porad nejak nedovedu predstavit.Taky mi přijde, že to musí být hodně debilně napsaný desktop, aby jeho používání takto záviselo na rychlosti disku. Ještě tak chápu natažení molochů jako LibreOffice, ale tam to člověk tak nějak očekává.
Pokud se bavíme o počítači pro vývoj, zápis mnoha malých souborů při kompilaci bude celkem častý případ.Někdy je lepší, pokud to nástroje umí a velikost RAM to dovoluje, provádět kompilaci v ramdisku. Člověk tím i šetří to SSD :).
osc build
"), potřebuji pro buildroot asi 14 GB. Ale ani se samotným překladem a slinkováním bych se do 1 GB určitě nevešel.
Většina aplikací více či méně pracuje s diskem a i když jsou to drobnosti, tak „100× nic umořilo osla“.
Ať je to Gnome, XFCE, Unity, Widle (důvodně předpokládám, že i další), tak s SSD diskem je vše svižnější a někdy výrazně.
Mám desktop s rotačním diskem a NTB s SSD a v práci už je většina jen se systémovým SSD diskem, kdykoliv sednu k počítači s rotačním diskem (o to i 10+K), tak to poznám, že to nemá SSD.
Nevím jaký vývoj, ale pokud bychom se bavili o (složitě ;)) kompilovaných jazycích jako C/C++,
na více-jádrové mašině, kde lze spustit kompilaci ve více vláknech, tak SSD je citelně poznat.
Další, co se vývoje týče, pokud se používá nějaké IDE, vytvářející on-line indexaci, tak tam už je to poznat velmi citelně.
Pokud se otvírá v vim-u pár souborů, tak to taky pomůže, ale jen asi místo 'eee-hned' je to 'hned'.
Pokud je to postaveno: SSD + 8GiB vs. rotační + 32GiB, říkám SSD + 32GiB , ale vybral bych si určitě SSD + 8GiB.
Jen pro zajímavost, když otvírám na Core2Duo s rotačním diskem jedno svoje prostředí na jeden klik za konkrétním účelem (Eclipse, Bouml, Inscape, OO sešit + další doprovodné terminály a aplikace), tak
se rožne červený LED-ka (disk) a trvá to ≈2min, s tím, že v Eclipse 1-3min dobíhají procesy, pokud to samé udělám na NTB s i7 a SSD, tak
do 10 sec je vše ready a dobíhání v Eclipse „jen“ uvidím a je to (třeba 5sec).
A třeba doxygen nad nějakým projektem na rotačním disku vs. SSD - nepopsatelné :), ale je fakt že to se moc často nepotřebuje…
Každopádně s SSD už neblbnu s „RAM disky“…
Názorný příklad: vzal jsem aktuální gitový repozitář jádra, branch master, a dal "git checkout v3.0
". Výsledky podle toho, kde repozitář byl:
(Není to otázka cache, ten počítač má 32 GB paměti a ve všech případech jsem to prováděl dvakrát za sebou a měřil až ten druhý pokus.)
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku. Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.
Podobné zkušenosti mám i s buildem jádra: build na tmpfs znamená zrychlení oproti SSD, ale zdaleka ne takové jako SSD oproti klasickému disku.Díky, tahle zkušenost se hodí.
Tam je ale samozřejmě potřeba brát v úvahu i problém počtu opakovaných zápisů.Máš k tomu nějaké bližší info? Myšleno jak moc se toho má člověk obávat?
Ten odkázaný Xeon zrovna mám v serveru s klasickým Freezerem a donutit jej aby se zapotil a trochu zahřál stoji hodně velké úsilí (včetně ECC pamětí). A jsem si říkal, že bych ho chtěl i na desktopu.
S tímto Seasonic zdrojem, kde můžu říct, že neřve.
Výkřik na závěr: „Xeon jedině Xeon chová se mi to vždy v paralelním prostředí mnohem líp než i7 i bez technických »pindů«“ :)
Tiskni
Sdílej: