Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Řešení dotazu:
).
Trochu drazsi, ale spolehlive reseni: http://www.papouch.com/cz/shop/product/gnome232-prevodnik-ethernet-rs232/Chápu správně, že je to 4x dražší než plnohodnotný počítač (RPi) a 8x dražší než router s openwrt?
Ano přesně tak
Je to pro lidi, kteří chtějí hotovou krabičku, nula práce s páječkou a nula skládání OS do té "převodníkové" krabičky. Věřím tomu, že takové OpenWRT na RB411 s nějakou odpovídající utilitou by účel taky splnilo.
Papouch je ještě docela levný. Tuším Advantech ADAM-4571L je nepatrně levnější. Další možné modely: Advantech EKI-1521, Lantronix UDS1100 (to to letí, pamatuju UDS10 a UDS100), Westermo EDW-100.
Převodníky od různých výrobců se liší způsobem konfigurace.
Advantech má snad i webové rozhraní, ale primárním způsobem konfigurace je "nativní" utilita pro Windows, napsaná v .NET (vyžaduje .NET runtime). Advantech pokud vím v režimu "transparent TCP" neumí RFC-2217 telnet options = převodník nakonfigurujete out of band a dál už nemůžete cvičit se signály, měnit baud rate apod. Jenom RX/TX = přenášíte data. (Nutno podotknout, že Advantech má hodně dobré drivery virtuálního sériáku pro Windows, které tohle všechno umí proprietárním protokolem.)
Westermo se konfiguruje přes web a nouzově terminálem přes sériák, umí RFC-2217. Konfigurace jednoduchá. Tahle krabička stojí skoro třikrát tolik co Papouch nebo základní ADAM - výrobce ji prezentuje jako "průmyslové" zařízení, například má dobrou galvanickou izolaci.
Netuším co všechno v dnešní době umí Lantronix, ale asi všecko možné. Historicky se Lantronix konfiguroval přes telnet (v prvním kroku se statickým ARP záznamem) ale to už je taky možná minulost. Jak teď koukám na ten jejich web, oni se asi hodně rozjeli směrem k různým "embedded" destičkám a modulům.
V Linuxu normální člověk prostě otevře TCP socket a jede - ale pokud by se vyskytla hotová aplikace (binár) která očekává COM port, dá se to zařídit i "přes koleno" skrz PTY device. Umí to tuším socat a remserial.
Na Wikipedii je pěkný přehledový záznam. Na konci je seznam open-source, freeware a jiných projektů k tématu - chybí mi tam snad jenom tradiční sredird.
na monitoring raku pouzivamA jak ti plavou
? Pozpátku, pozpátku?
Tiskni
Sdílej: