Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Řešení dotazu:
).
Trochu drazsi, ale spolehlive reseni: http://www.papouch.com/cz/shop/product/gnome232-prevodnik-ethernet-rs232/Chápu správně, že je to 4x dražší než plnohodnotný počítač (RPi) a 8x dražší než router s openwrt?
Ano přesně tak
Je to pro lidi, kteří chtějí hotovou krabičku, nula práce s páječkou a nula skládání OS do té "převodníkové" krabičky. Věřím tomu, že takové OpenWRT na RB411 s nějakou odpovídající utilitou by účel taky splnilo.
Papouch je ještě docela levný. Tuším Advantech ADAM-4571L je nepatrně levnější. Další možné modely: Advantech EKI-1521, Lantronix UDS1100 (to to letí, pamatuju UDS10 a UDS100), Westermo EDW-100.
Převodníky od různých výrobců se liší způsobem konfigurace.
Advantech má snad i webové rozhraní, ale primárním způsobem konfigurace je "nativní" utilita pro Windows, napsaná v .NET (vyžaduje .NET runtime). Advantech pokud vím v režimu "transparent TCP" neumí RFC-2217 telnet options = převodník nakonfigurujete out of band a dál už nemůžete cvičit se signály, měnit baud rate apod. Jenom RX/TX = přenášíte data. (Nutno podotknout, že Advantech má hodně dobré drivery virtuálního sériáku pro Windows, které tohle všechno umí proprietárním protokolem.)
Westermo se konfiguruje přes web a nouzově terminálem přes sériák, umí RFC-2217. Konfigurace jednoduchá. Tahle krabička stojí skoro třikrát tolik co Papouch nebo základní ADAM - výrobce ji prezentuje jako "průmyslové" zařízení, například má dobrou galvanickou izolaci.
Netuším co všechno v dnešní době umí Lantronix, ale asi všecko možné. Historicky se Lantronix konfiguroval přes telnet (v prvním kroku se statickým ARP záznamem) ale to už je taky možná minulost. Jak teď koukám na ten jejich web, oni se asi hodně rozjeli směrem k různým "embedded" destičkám a modulům.
V Linuxu normální člověk prostě otevře TCP socket a jede - ale pokud by se vyskytla hotová aplikace (binár) která očekává COM port, dá se to zařídit i "přes koleno" skrz PTY device. Umí to tuším socat a remserial.
Na Wikipedii je pěkný přehledový záznam. Na konci je seznam open-source, freeware a jiných projektů k tématu - chybí mi tam snad jenom tradiční sredird.
na monitoring raku pouzivamA jak ti plavou
? Pozpátku, pozpátku?
Tiskni
Sdílej: