Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
1) ma VPN nejakou vlastni rezii, proto prenos probiha pomaleji, protoze se prenasena data "nafukuji"Je delší latence, protože se jde neoptimální cestou. Také může být problém když máš TCP přes TCP VPN a dochází ke ztraceným paketům. Ale samotné šifrování overhead (skoro) nemá, na začátku se dohodne symetrický klíč a šifruje se jím.
2) mam slaby procesor na routeru a ten tak nezvlada sifrovatTo je možné. Není nic jednoduššího než spustit htop a podívat se tam.
Obecnou nectností VPN je to, že při tunelování = balení "IP paketů do IP paketů" (plus hlavičky TCP nebo UDP) dochází k tomu, že se buď natáhne vnější velikost zabaleného paketu (je potřeba větší MTU od vrstev vespod) nebo se omezí maximální velikost transportovatelných paketů (omezí se MTU pro čistý payload). Pokud posíláte příliš velké pakety payloadu, budou se fragmentovat popř. zahazovat buď před zabalením nebo po zabalení, podle konfigurace VPN softwaru/firmwaru na routerech a ostatně i na routerech po cestě pod VPNkou. Dá se nastavit menší MTU na tunelech, nebo ručně zkrátit TCP MSS v nastavení TCP/IP stacku na "payloadovém" klientu a serveru (zamezíte fragmentaci, ale zhoršíte efektivitu TCP). Dále do toho vstupuje konfigurace fitrů různě po cestě - např. jestli se zpátky ke klientovi propouští "ICMP couldn't fragment" apod. V případě TCP umí slušné TCP/IP stacky (na koncích payloadové relace) "path MTU discovery" a "path MTU blackhole detection" - což se zřejmě týká jenom TCP, nikoli např. UDP, navíc i tomu TCP to chvíli trvá, než černou díru odhalí. Nějaký problém z tohoto soudku by měl být vidět ve wiresharku i na koncovém stroji jako TCP retransmissions (wireshark je tuším automaticky obarví na červeno) - zejm. pokud máte podezřele pomalý upload.
Poměrně podrobný výklad má na webu Cisco.
Nebudu se dnes pouštět do žabomyší debaty jestli IPSec nebo OpenVPN - mj. protože soudím, že tato volba nebyla Vaše
a taky proto, že Vám IPSec zřejmě v zásadě funguje.
Bohužel v Linuxu se mi tuhle volbu nepodařilo nikdy najít. V nastavení Network manageru je něco jako "Použít toto připojení jen pro prostředky ve vlastní síti" což by asi mělo být to samé jako ve win, ale poukud se to zaškrtne, tak VPN nejede. Léta s tím bojuju a marně... :)
Tiskni
Sdílej: