Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
1) ma VPN nejakou vlastni rezii, proto prenos probiha pomaleji, protoze se prenasena data "nafukuji"Je delší latence, protože se jde neoptimální cestou. Také může být problém když máš TCP přes TCP VPN a dochází ke ztraceným paketům. Ale samotné šifrování overhead (skoro) nemá, na začátku se dohodne symetrický klíč a šifruje se jím.
2) mam slaby procesor na routeru a ten tak nezvlada sifrovatTo je možné. Není nic jednoduššího než spustit htop a podívat se tam.
Obecnou nectností VPN je to, že při tunelování = balení "IP paketů do IP paketů" (plus hlavičky TCP nebo UDP) dochází k tomu, že se buď natáhne vnější velikost zabaleného paketu (je potřeba větší MTU od vrstev vespod) nebo se omezí maximální velikost transportovatelných paketů (omezí se MTU pro čistý payload). Pokud posíláte příliš velké pakety payloadu, budou se fragmentovat popř. zahazovat buď před zabalením nebo po zabalení, podle konfigurace VPN softwaru/firmwaru na routerech a ostatně i na routerech po cestě pod VPNkou. Dá se nastavit menší MTU na tunelech, nebo ručně zkrátit TCP MSS v nastavení TCP/IP stacku na "payloadovém" klientu a serveru (zamezíte fragmentaci, ale zhoršíte efektivitu TCP). Dále do toho vstupuje konfigurace fitrů různě po cestě - např. jestli se zpátky ke klientovi propouští "ICMP couldn't fragment" apod. V případě TCP umí slušné TCP/IP stacky (na koncích payloadové relace) "path MTU discovery" a "path MTU blackhole detection" - což se zřejmě týká jenom TCP, nikoli např. UDP, navíc i tomu TCP to chvíli trvá, než černou díru odhalí. Nějaký problém z tohoto soudku by měl být vidět ve wiresharku i na koncovém stroji jako TCP retransmissions (wireshark je tuším automaticky obarví na červeno) - zejm. pokud máte podezřele pomalý upload.
Poměrně podrobný výklad má na webu Cisco.
Nebudu se dnes pouštět do žabomyší debaty jestli IPSec nebo OpenVPN - mj. protože soudím, že tato volba nebyla Vaše
a taky proto, že Vám IPSec zřejmě v zásadě funguje.
Bohužel v Linuxu se mi tuhle volbu nepodařilo nikdy najít. V nastavení Network manageru je něco jako "Použít toto připojení jen pro prostředky ve vlastní síti" což by asi mělo být to samé jako ve win, ale poukud se to zaškrtne, tak VPN nejede. Léta s tím bojuju a marně... :)
Tiskni
Sdílej: