Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Moc jste nerozvedl, co od toho SSDčka chcete ve smyslu průchodnosti a počtu přepisů.
Odpovím trochu kolmo, udělám reklamu svému zaměstnavateli (bojím se, že mi to admin mázne): do průmyslových počítačů montujeme flashky v různých formátech od taiwanského výrobce Innodisk. Pravda je, že tenhle výrobce se zrovna nehrne za stíhačkovými rychlostmi, maximální kapacitou nebo minimální cenou. DRAM cache nemá buď vůbec žádnou nebo malou. Sekvenční průchodnosti jsou podle generace řadiče někde v desítkách až stovkách MBps. Okolo 100 MBps třeba ve formátu CFast nebo mSATA na nastartování OS vcelku stačí. Innodisk nabízí flashky v řadě mechanických formátů, se standardním nebo rozšířeným teplotním rozsahem, a ve třech variantách čipů:
Moderní flashky od Innodisku sledují a jsou ochotny sdělit počet přepisů "průměr" a "max" - interně sledováno zřejmě "per erase block". Průměr a max se obvykle moc neliší = wear leveling funguje. Škoda že utilita pro zjišťování statistik "počtu přepisů" je jenom pro Windows.
Innodisk si dává záležet na dlouhé produktové životnosti a trvalé objednatelnosti. Pokud nějaký starší model vyřadí, má v sortimentu modernější náhradu. Jeho výroba nefunguje tak, že vyrobí kontejner flashek a vrhne ho do channelu, a když se dobře prodávají, tak je jich třeba tři měsíce nedostatek. Innodisk funguje systémem "build to order", má skladem štosy plošáků, roličky napáskovaných švábů, a na objednávku je osadí asi za tři dny EXW. To je asi do dvou týdnů u nás.
Pokud mohu soudit, Innodisk prakticky nepoužívá PLP v tom smyslu, že by na plošáku SSDčka byly osazené superkondíky. U konkurence jsem našel o takových produktech zmínky, u Innodisku si pamatuju, že jednou šéf přivezl nějaký vzorek takové konstrukce, ale pokud vím, dnešní sortiment toto neobsahuje. Innodisk má údajně nějaké kličky ve firmwaru, jak jít naproti konzistenci dat v případě výpadku napájení, zkuste googlit Innodisk PLP, vypadne pár odkazů na produkty (nějaké spíš okrajové SATADOM apod.) a jeden starší whitepaper - ale z popisu produktů běžného sortimentu si nepamatuji žádná chlubná prohlášení v tomto smyslu.
Jakožto servisní technik říkám, že flashky jsou svině. Všechny bez výjimky. Některé možná trochu míň než jiné. Člověk si musí rozmyslet, co od toho disku chce.
Ještě mě jako dráteníka napadlo, udělat speciálně pro flashku záložní zdroječek napájení. Takovou pidi UPSku. Vždyť jde fakt jenom o to napájení. Proč letovat UPSku přímo na plošák SSDčka, vždyť je to poměrně oddělená funkce, tak proč ji nemít jako samostatný předřazený blok. A zdá se, že nejsem sám, kdo měl takový nápad - bohužel to vypadá, že se toho neujal žádný velký výrobce, spíš to různí bastlíři zkoušejí všelijak "po svém". Podobná je ostatně situace v oblasti malých 12V DC UPS (bohužel). Bylo by fajn mít zdroj s dvojí konverzí, třeba buck/baterka/boost, nebo třeba buckboost/baterka/buckboost, nebo třeba buck/baterka/buck. Totéž se dá vymyslet se superkondíkem. Ale kde vzít a nebastlit... Bohužel ani superkondík nejde prostě připojit na napájecí větev, ani přes diodu nebo (FET-diodu) - protože při potřebné kapacitě (jednotky faradů a výš) to prakticky nejde udělat bez omezení nabíjecího proudu.
Zkusil jsem zagooglit 5V UPS . A něco málo jsem našel:
Tiskni
Sdílej: