Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Moc jste nerozvedl, co od toho SSDčka chcete ve smyslu průchodnosti a počtu přepisů.
Odpovím trochu kolmo, udělám reklamu svému zaměstnavateli (bojím se, že mi to admin mázne): do průmyslových počítačů montujeme flashky v různých formátech od taiwanského výrobce Innodisk. Pravda je, že tenhle výrobce se zrovna nehrne za stíhačkovými rychlostmi, maximální kapacitou nebo minimální cenou. DRAM cache nemá buď vůbec žádnou nebo malou. Sekvenční průchodnosti jsou podle generace řadiče někde v desítkách až stovkách MBps. Okolo 100 MBps třeba ve formátu CFast nebo mSATA na nastartování OS vcelku stačí. Innodisk nabízí flashky v řadě mechanických formátů, se standardním nebo rozšířeným teplotním rozsahem, a ve třech variantách čipů:
Moderní flashky od Innodisku sledují a jsou ochotny sdělit počet přepisů "průměr" a "max" - interně sledováno zřejmě "per erase block". Průměr a max se obvykle moc neliší = wear leveling funguje. Škoda že utilita pro zjišťování statistik "počtu přepisů" je jenom pro Windows.
Innodisk si dává záležet na dlouhé produktové životnosti a trvalé objednatelnosti. Pokud nějaký starší model vyřadí, má v sortimentu modernější náhradu. Jeho výroba nefunguje tak, že vyrobí kontejner flashek a vrhne ho do channelu, a když se dobře prodávají, tak je jich třeba tři měsíce nedostatek. Innodisk funguje systémem "build to order", má skladem štosy plošáků, roličky napáskovaných švábů, a na objednávku je osadí asi za tři dny EXW. To je asi do dvou týdnů u nás.
Pokud mohu soudit, Innodisk prakticky nepoužívá PLP v tom smyslu, že by na plošáku SSDčka byly osazené superkondíky. U konkurence jsem našel o takových produktech zmínky, u Innodisku si pamatuju, že jednou šéf přivezl nějaký vzorek takové konstrukce, ale pokud vím, dnešní sortiment toto neobsahuje. Innodisk má údajně nějaké kličky ve firmwaru, jak jít naproti konzistenci dat v případě výpadku napájení, zkuste googlit Innodisk PLP, vypadne pár odkazů na produkty (nějaké spíš okrajové SATADOM apod.) a jeden starší whitepaper - ale z popisu produktů běžného sortimentu si nepamatuji žádná chlubná prohlášení v tomto smyslu.
Jakožto servisní technik říkám, že flashky jsou svině. Všechny bez výjimky. Některé možná trochu míň než jiné. Člověk si musí rozmyslet, co od toho disku chce.
Ještě mě jako dráteníka napadlo, udělat speciálně pro flashku záložní zdroječek napájení. Takovou pidi UPSku. Vždyť jde fakt jenom o to napájení. Proč letovat UPSku přímo na plošák SSDčka, vždyť je to poměrně oddělená funkce, tak proč ji nemít jako samostatný předřazený blok. A zdá se, že nejsem sám, kdo měl takový nápad - bohužel to vypadá, že se toho neujal žádný velký výrobce, spíš to různí bastlíři zkoušejí všelijak "po svém". Podobná je ostatně situace v oblasti malých 12V DC UPS (bohužel). Bylo by fajn mít zdroj s dvojí konverzí, třeba buck/baterka/boost, nebo třeba buckboost/baterka/buckboost, nebo třeba buck/baterka/buck. Totéž se dá vymyslet se superkondíkem. Ale kde vzít a nebastlit... Bohužel ani superkondík nejde prostě připojit na napájecí větev, ani přes diodu nebo (FET-diodu) - protože při potřebné kapacitě (jednotky faradů a výš) to prakticky nejde udělat bez omezení nabíjecího proudu.
Zkusil jsem zagooglit 5V UPS . A něco málo jsem našel:
Ejhle 5V online UPSka. Resp. on dokonce uvedl odkaz na powerbank kontrolér (plošák) z e-baye, takže člověk nemusí ani kuchat hotovou sexy krabičku, a baterku si taky vybere svoji (jediný LiPol článek). Osobně bych měl trochu strach, jestli ten nabíječ v powerbance trochu hlídá nabíjecí křivky, aby neremcal - ale možná je tak hloupý, že je mu to jedno, když baterka při nabíjení "nějak nápadně uchází". Výhoda je, že měnič v režimu "krmím zátěž" chrání baterku před nadměrným vybitím.
Spočítal bych je na prstech obou rukou.
Tiskni
Sdílej: