Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Moc jste nerozvedl, co od toho SSDčka chcete ve smyslu průchodnosti a počtu přepisů.
Odpovím trochu kolmo, udělám reklamu svému zaměstnavateli (bojím se, že mi to admin mázne): do průmyslových počítačů montujeme flashky v různých formátech od taiwanského výrobce Innodisk. Pravda je, že tenhle výrobce se zrovna nehrne za stíhačkovými rychlostmi, maximální kapacitou nebo minimální cenou. DRAM cache nemá buď vůbec žádnou nebo malou. Sekvenční průchodnosti jsou podle generace řadiče někde v desítkách až stovkách MBps. Okolo 100 MBps třeba ve formátu CFast nebo mSATA na nastartování OS vcelku stačí. Innodisk nabízí flashky v řadě mechanických formátů, se standardním nebo rozšířeným teplotním rozsahem, a ve třech variantách čipů:
Moderní flashky od Innodisku sledují a jsou ochotny sdělit počet přepisů "průměr" a "max" - interně sledováno zřejmě "per erase block". Průměr a max se obvykle moc neliší = wear leveling funguje. Škoda že utilita pro zjišťování statistik "počtu přepisů" je jenom pro Windows.
Innodisk si dává záležet na dlouhé produktové životnosti a trvalé objednatelnosti. Pokud nějaký starší model vyřadí, má v sortimentu modernější náhradu. Jeho výroba nefunguje tak, že vyrobí kontejner flashek a vrhne ho do channelu, a když se dobře prodávají, tak je jich třeba tři měsíce nedostatek. Innodisk funguje systémem "build to order", má skladem štosy plošáků, roličky napáskovaných švábů, a na objednávku je osadí asi za tři dny EXW. To je asi do dvou týdnů u nás.
Pokud mohu soudit, Innodisk prakticky nepoužívá PLP v tom smyslu, že by na plošáku SSDčka byly osazené superkondíky. U konkurence jsem našel o takových produktech zmínky, u Innodisku si pamatuju, že jednou šéf přivezl nějaký vzorek takové konstrukce, ale pokud vím, dnešní sortiment toto neobsahuje. Innodisk má údajně nějaké kličky ve firmwaru, jak jít naproti konzistenci dat v případě výpadku napájení, zkuste googlit Innodisk PLP, vypadne pár odkazů na produkty (nějaké spíš okrajové SATADOM apod.) a jeden starší whitepaper - ale z popisu produktů běžného sortimentu si nepamatuji žádná chlubná prohlášení v tomto smyslu.
Jakožto servisní technik říkám, že flashky jsou svině. Všechny bez výjimky. Některé možná trochu míň než jiné. Člověk si musí rozmyslet, co od toho disku chce.
Ještě mě jako dráteníka napadlo, udělat speciálně pro flashku záložní zdroječek napájení. Takovou pidi UPSku. Vždyť jde fakt jenom o to napájení. Proč letovat UPSku přímo na plošák SSDčka, vždyť je to poměrně oddělená funkce, tak proč ji nemít jako samostatný předřazený blok. A zdá se, že nejsem sám, kdo měl takový nápad - bohužel to vypadá, že se toho neujal žádný velký výrobce, spíš to různí bastlíři zkoušejí všelijak "po svém". Podobná je ostatně situace v oblasti malých 12V DC UPS (bohužel). Bylo by fajn mít zdroj s dvojí konverzí, třeba buck/baterka/boost, nebo třeba buckboost/baterka/buckboost, nebo třeba buck/baterka/buck. Totéž se dá vymyslet se superkondíkem. Ale kde vzít a nebastlit... Bohužel ani superkondík nejde prostě připojit na napájecí větev, ani přes diodu nebo (FET-diodu) - protože při potřebné kapacitě (jednotky faradů a výš) to prakticky nejde udělat bez omezení nabíjecího proudu.
Zkusil jsem zagooglit 5V UPS . A něco málo jsem našel:
Tiskni Sdílej: