Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Moc jste nerozvedl, co od toho SSDčka chcete ve smyslu průchodnosti a počtu přepisů.
Odpovím trochu kolmo, udělám reklamu svému zaměstnavateli (bojím se, že mi to admin mázne): do průmyslových počítačů montujeme flashky v různých formátech od taiwanského výrobce Innodisk. Pravda je, že tenhle výrobce se zrovna nehrne za stíhačkovými rychlostmi, maximální kapacitou nebo minimální cenou. DRAM cache nemá buď vůbec žádnou nebo malou. Sekvenční průchodnosti jsou podle generace řadiče někde v desítkách až stovkách MBps. Okolo 100 MBps třeba ve formátu CFast nebo mSATA na nastartování OS vcelku stačí. Innodisk nabízí flashky v řadě mechanických formátů, se standardním nebo rozšířeným teplotním rozsahem, a ve třech variantách čipů:
Moderní flashky od Innodisku sledují a jsou ochotny sdělit počet přepisů "průměr" a "max" - interně sledováno zřejmě "per erase block". Průměr a max se obvykle moc neliší = wear leveling funguje. Škoda že utilita pro zjišťování statistik "počtu přepisů" je jenom pro Windows.
Innodisk si dává záležet na dlouhé produktové životnosti a trvalé objednatelnosti. Pokud nějaký starší model vyřadí, má v sortimentu modernější náhradu. Jeho výroba nefunguje tak, že vyrobí kontejner flashek a vrhne ho do channelu, a když se dobře prodávají, tak je jich třeba tři měsíce nedostatek. Innodisk funguje systémem "build to order", má skladem štosy plošáků, roličky napáskovaných švábů, a na objednávku je osadí asi za tři dny EXW. To je asi do dvou týdnů u nás.
Pokud mohu soudit, Innodisk prakticky nepoužívá PLP v tom smyslu, že by na plošáku SSDčka byly osazené superkondíky. U konkurence jsem našel o takových produktech zmínky, u Innodisku si pamatuju, že jednou šéf přivezl nějaký vzorek takové konstrukce, ale pokud vím, dnešní sortiment toto neobsahuje. Innodisk má údajně nějaké kličky ve firmwaru, jak jít naproti konzistenci dat v případě výpadku napájení, zkuste googlit Innodisk PLP, vypadne pár odkazů na produkty (nějaké spíš okrajové SATADOM apod.) a jeden starší whitepaper - ale z popisu produktů běžného sortimentu si nepamatuji žádná chlubná prohlášení v tomto smyslu.
Jakožto servisní technik říkám, že flashky jsou svině. Všechny bez výjimky. Některé možná trochu míň než jiné. Člověk si musí rozmyslet, co od toho disku chce.
Ještě mě jako dráteníka napadlo, udělat speciálně pro flashku záložní zdroječek napájení. Takovou pidi UPSku. Vždyť jde fakt jenom o to napájení. Proč letovat UPSku přímo na plošák SSDčka, vždyť je to poměrně oddělená funkce, tak proč ji nemít jako samostatný předřazený blok. A zdá se, že nejsem sám, kdo měl takový nápad - bohužel to vypadá, že se toho neujal žádný velký výrobce, spíš to různí bastlíři zkoušejí všelijak "po svém". Podobná je ostatně situace v oblasti malých 12V DC UPS (bohužel). Bylo by fajn mít zdroj s dvojí konverzí, třeba buck/baterka/boost, nebo třeba buckboost/baterka/buckboost, nebo třeba buck/baterka/buck. Totéž se dá vymyslet se superkondíkem. Ale kde vzít a nebastlit... Bohužel ani superkondík nejde prostě připojit na napájecí větev, ani přes diodu nebo (FET-diodu) - protože při potřebné kapacitě (jednotky faradů a výš) to prakticky nejde udělat bez omezení nabíjecího proudu.
Zkusil jsem zagooglit 5V UPS . A něco málo jsem našel:
Ejhle 5V online UPSka. Resp. on dokonce uvedl odkaz na powerbank kontrolér (plošák) z e-baye, takže člověk nemusí ani kuchat hotovou sexy krabičku, a baterku si taky vybere svoji (jediný LiPol článek). Osobně bych měl trochu strach, jestli ten nabíječ v powerbance trochu hlídá nabíjecí křivky, aby neremcal - ale možná je tak hloupý, že je mu to jedno, když baterka při nabíjení "nějak nápadně uchází". Výhoda je, že měnič v režimu "krmím zátěž" chrání baterku před nadměrným vybitím.
Spočítal bych je na prstech obou rukou.
Tiskni
Sdílej: