Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Moc jste nerozvedl, co od toho SSDčka chcete ve smyslu průchodnosti a počtu přepisů.
Odpovím trochu kolmo, udělám reklamu svému zaměstnavateli (bojím se, že mi to admin mázne): do průmyslových počítačů montujeme flashky v různých formátech od taiwanského výrobce Innodisk. Pravda je, že tenhle výrobce se zrovna nehrne za stíhačkovými rychlostmi, maximální kapacitou nebo minimální cenou. DRAM cache nemá buď vůbec žádnou nebo malou. Sekvenční průchodnosti jsou podle generace řadiče někde v desítkách až stovkách MBps. Okolo 100 MBps třeba ve formátu CFast nebo mSATA na nastartování OS vcelku stačí. Innodisk nabízí flashky v řadě mechanických formátů, se standardním nebo rozšířeným teplotním rozsahem, a ve třech variantách čipů:
Moderní flashky od Innodisku sledují a jsou ochotny sdělit počet přepisů "průměr" a "max" - interně sledováno zřejmě "per erase block". Průměr a max se obvykle moc neliší = wear leveling funguje. Škoda že utilita pro zjišťování statistik "počtu přepisů" je jenom pro Windows.
Innodisk si dává záležet na dlouhé produktové životnosti a trvalé objednatelnosti. Pokud nějaký starší model vyřadí, má v sortimentu modernější náhradu. Jeho výroba nefunguje tak, že vyrobí kontejner flashek a vrhne ho do channelu, a když se dobře prodávají, tak je jich třeba tři měsíce nedostatek. Innodisk funguje systémem "build to order", má skladem štosy plošáků, roličky napáskovaných švábů, a na objednávku je osadí asi za tři dny EXW. To je asi do dvou týdnů u nás.
Pokud mohu soudit, Innodisk prakticky nepoužívá PLP v tom smyslu, že by na plošáku SSDčka byly osazené superkondíky. U konkurence jsem našel o takových produktech zmínky, u Innodisku si pamatuju, že jednou šéf přivezl nějaký vzorek takové konstrukce, ale pokud vím, dnešní sortiment toto neobsahuje. Innodisk má údajně nějaké kličky ve firmwaru, jak jít naproti konzistenci dat v případě výpadku napájení, zkuste googlit Innodisk PLP, vypadne pár odkazů na produkty (nějaké spíš okrajové SATADOM apod.) a jeden starší whitepaper - ale z popisu produktů běžného sortimentu si nepamatuji žádná chlubná prohlášení v tomto smyslu.
Jakožto servisní technik říkám, že flashky jsou svině. Všechny bez výjimky. Některé možná trochu míň než jiné. Člověk si musí rozmyslet, co od toho disku chce.
Ještě mě jako dráteníka napadlo, udělat speciálně pro flashku záložní zdroječek napájení. Takovou pidi UPSku. Vždyť jde fakt jenom o to napájení. Proč letovat UPSku přímo na plošák SSDčka, vždyť je to poměrně oddělená funkce, tak proč ji nemít jako samostatný předřazený blok. A zdá se, že nejsem sám, kdo měl takový nápad - bohužel to vypadá, že se toho neujal žádný velký výrobce, spíš to různí bastlíři zkoušejí všelijak "po svém". Podobná je ostatně situace v oblasti malých 12V DC UPS (bohužel). Bylo by fajn mít zdroj s dvojí konverzí, třeba buck/baterka/boost, nebo třeba buckboost/baterka/buckboost, nebo třeba buck/baterka/buck. Totéž se dá vymyslet se superkondíkem. Ale kde vzít a nebastlit... Bohužel ani superkondík nejde prostě připojit na napájecí větev, ani přes diodu nebo (FET-diodu) - protože při potřebné kapacitě (jednotky faradů a výš) to prakticky nejde udělat bez omezení nabíjecího proudu.
Zkusil jsem zagooglit 5V UPS . A něco málo jsem našel:
Ejhle 5V online UPSka. Resp. on dokonce uvedl odkaz na powerbank kontrolér (plošák) z e-baye, takže člověk nemusí ani kuchat hotovou sexy krabičku, a baterku si taky vybere svoji (jediný LiPol článek). Osobně bych měl trochu strach, jestli ten nabíječ v powerbance trochu hlídá nabíjecí křivky, aby neremcal - ale možná je tak hloupý, že je mu to jedno, když baterka při nabíjení "nějak nápadně uchází". Výhoda je, že měnič v režimu "krmím zátěž" chrání baterku před nadměrným vybitím.
Spočítal bych je na prstech obou rukou.
Tiskni
Sdílej: