Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Zdravím,
chtěl bych se zeptat, jestli můžete někdo na základě zkušeností z provozu srovnat (zřejmě větší kapacity) WD Black WD1003FZEX a WD Blue WD10EZEX? Oba jsou relativně identické a liší se v maličkostech (hlučnost atp) - 3,5" HDD, SATA III, 7200 rpm, 150 MB/s, CMR atd. Black mají pojmenován jako "Gaming HDD" a Blue jako "PC HDD". Black je oproti Blue 2x dražší a místo 2leté záruky má záruku 5 let. Zajímá mě, jestli je opravdu o tolik kvalitnější, že stojí 2x více, nebo jestli jde pouze o marketing a platí se peníze navíc za delší záruku?
Řešení dotazu:
Já mám 2 WD Black. První je starý ~ 6 let, druhý rok a zatím pohoda. Dokonce tu mám WD Caviar SATA II starý ~ 17 let a je ve výborném stavu.
No já hledám něco, na co bych dal zálohu dat a rok na to nesáhl. HDD by byl offline. Po roce bych disk připojil k pc, aktualizoval data a na rok jej zase nechal offline. Říkal jsem si, že ten Blue by na tohle mohl stačit. Řídil jsem se i cenou. Jak to tady ale tak čtu, tak další Blue už nekoupím. Zůstanu u Black.
To je zajímavé. O RAIDu nevím vůbec nic. OS mám nainstalovaný na jednom šifrovaném NVMe. Šlo by do case přidat ty 2 HDD's a vytvořit ten Btrfs RAID1, nebo bych musel přeinstalovat?
# vytvoříme LUKS cryptsetup --cipher aes-xts-plain64 --hash sha256 --key-size 256 --pbkdf argon2id --type luks2 --use-urandom --verify-passphrase luksFormat /dev/sdb cryptsetup --cipher aes-xts-plain64 --hash sha256 --key-size 256 --pbkdf argon2id --type luks2 --use-urandom --verify-passphrase luksFormat /dev/sdc # odemkneme cryptsetup open /dev/sdb crypt_dev-part1 cryptsetup open /dev/sdc crypt_dev-part2 # naformátujeme na btrfs (raid1 pro metadata i data) mkfs.btrfs -m raid1 -d raid1 /dev/mapper/crypt_dev-part1 /dev/mapper/crypt_dev-part2 # upravíme fstab UUID=68076d9e-26ab-4714-875d-f512225dfbbc /mnt/datastore2 btrfs defaults,acl,nofail 0 0 # připojíme mount /mnt/datastore2Zdar Max
Super, díky.
Mám ještě pár otázek:
To je super Maxi. Jdu do toho. Díky moc!
Pokud chceš tímto způsobem řešit zálohu, tak je asi jedno, co použiješ za disk. Každopádně pevný disk není určený k archivaci ani dlouhodobým zálohám. Tím chci říci, že to, co tam nahraješ, nemusíš mít za rok 100% čitelný. Pokud ti o ty data jde, tak použij dva fyzické disky a spoj je do btrfs raid1. Tím odhalíš jednak chyby, dále si zajistíš i možnost opravy.To se mi zdá dost rebelská rada používat raid1 jako zálohu. Základní poučka přece zní, že raid1 není záloha obzvlášť když je připojená online. Přijde blesk nebo zloděj a rázem je po datech v PC i po zálohách. Předpokládám, že Petr má nějaké data v PC a jejich kopii chce mít zálohovanou na samostatném disku. Takže pokud by na zálohovaném HDD nebylo něco 100% čitelné, tak to opraví z těch dat, které má v PC. Případně může udělat zálohu na více HDD (bez raid1) a když bude něco nečitelné na jednom záložním HDD, tak to zkopíruje z druhého záložního HDD.
Argument, že si může nekonzistenci v záloze opravit z produkce, tomu moc nerozumím. Na zálohu sahám, když jí přeci potřebuji. Ten argument nedává smysl.Petr napsal "Po roce bych disk připojil k pc, aktualizoval data a na rok jej zase nechal offline.", takže by třeba po tom roce (po příkazu btrfs-scrub) zjistil, že na záložním HDD u nějakého souboru neodpovídá checksum a tak by ho zkopíroval z produkce (z PC). Je pravda, že pokud v PC nemá online zálohu, tak může být požadovaný soubor změněný nebo smazaný, ale pokud má v PC disk na který se každou noc zálohuje, tak ten soubor v PC bude mít. 1.) PC (ostrá data) 2.) online záložní HDD (zálohuje se automaticky každý den) 3.) offline záložní HDD (klidně na více HDD) - tohle dle mého teď řeší Petr. Asi by mě dávalo smysl, řešit bod 2 (online zálohy) pomocí RAID1. Není ale už přehnané řešit i bod 3 (offline zálohy) pomocí RAIDu?
Pokud ti tedy na konzistenci dat záleží, tak jak jinak by jsi to řešil, než dvěma kopiema, aby když chyba nastane, tak jsi mohl data zrekonstruovat?Ano dvě a více kopií je v pořádku, ale je opravdu potřeba to u desktopu řešit pomocí RAIDu? Když má obyčejný smrtelník fotky z dovolených a má je v několika kopiích na záložních HDD, tak je nutné, aby si to zálohoval pomocí RAIDu?
Opět, pokud chci mít konzistentní zálohu včetně i nějaké korekce chyb, musím mít aspoň dvě kopie a něco, co mi zajistí jejich kontrolu integrity (btrfs, zfs, refs).Ano celou dobu předpokládám, že se bavíme o záloze na nějaký FS, který má kontrolu chyb - checksumy (btrfs). Výhodu v RAID1 vidím jen v té "automatice" při obnovení poškozeného souboru, ale pro obyčejný desktop se mi to zdá kanón na vrabce, protože obnovovat poškozený soubor budeš jen velmi vzácně. Jeden HDD v PC (ostrá data), druhý HDD pro online zálohu, a třetí HDD pro offline zálohu. Celkem 3 HDD (na každém btrfs). Podle mne pro desktop dostatečné. Pro online a offline zálohu s RAID1 bys potřeboval o další 2 HDD navíc. Neříkám, že btrfs raid1 je něco nepředstavitelného, ale pro offline zálohy desktopu mi to přijde jako zbytečně složité a drahé řešení.
@Max&LarryL:
Vidím, že bude dobré sem napsat, jak to mám teď. Už jsem to sem párkrát psal a nechtěl jsem to sem psát znovu, ale asi to bude dobré. Mám tři stroje:
PC - v něm mám 1 TB NVMe Gigabyte Aorus rozdělen na /os (Btrfs) a /data (Btrfs). V 5,25" pozici mám SATA switcher. Do něj se dá zapojit až 6 HDD/SSD a pomocí tlačítek je libovolně zapínat/vypínat. Všechny HDD's, které v pc mám jsou na něj napojené a jsou stále vypnuté. Pokud chci zálohovat, tak daný HDD na switcheru zapnu, provedu zálohu a HDD zase vypnu. Šetří to HDD, proud, je klid a záloha je offline. První HDD v pc je WD Black 4 TB. Je rozdělen na 1 TB (Btrfs) na zálohu dat z /data na NVMe a zbytek (Btrfs) je na zálohy OS's (pc, nb, flash, RPi). Zálohy dělám Clonezillou a verzuji. Místa je na to dost (~3 TB). Pak mám v pc další WD Black 1 TB (Btrfs) a na ten opět zálohuji /data z NVMe.
Pak mám nb. V něm mám NVMe Crucial P2 250 GB a na něm OS (Btrfs). Pak v něm mám 500 GB SSD Intel (Btrfs) na /data.
Dále mám doma RPi a do něj mám zapojen SSD Gigabyte 120 GB na OS (ext4). Dále do něj mám zapojen externí HDD WD MyPassport 500 GB (Btrfs) na /data.
Mezi pc, RPi a nb probíhá ruční synchronizace, takže ve všech 3 strojích mám naprosto identická data.
Dále mám v rámečku HDD Hitachi 750 GB (Btrfs) ze starého nb, na kterém mám uloženy zálohy pc, nb, flešky a RPi vytvořené Clonezillou.
Ještě doplním, že záloha dat na ty WD Black není přírůstková. Prostě jednou za čas zapnu jeden z nich, vše na něm smažu a nově nakopíruji vše z /data na NVMe. Pak HDD vypnu a udělám to ještě jednou s tím druhým. Problém je, že mám vše pod jednou střechou, takže chci mít zálohu dat ještě na 2 různých mítech (HDD's v ochranných boxech). Jednou za rok je přinesu domů a zálohy aktualizuji. Pak je zase odnesu pryč.
Přemýšlím teď o tom, že bych NVMe nechal jen pro OS (1 TB overkill ), do pc koupil 2x 1 TB SSD, vytvořil ten RAID1 a dal na něj data. Možná bych tam mohl vytvořit subvolume a posílat to na RPi přes btrfs-send. Btrfs mám sice všude, ale dělat s ním v podatatě neumím. Učím se teď něco jiného. Je toho prostě moc.
Pak mám ještě WD Caviar 200 GB a WD Blue 1 TB. Ty si nechám na hraní.
Tak jak byste to na mém místě udělali? Mě by se určitě líbilo zálohovat přírůstkově, ale musel bych to dělat každý večer ručně kvůli tomu switcheru. A možná by to chtělo skript, ale ten já asi nezbastlím.
Uhh
PC - v něm mám 1 TB NVMe Gigabyte Aorus rozdělen na /os (Btrfs) a /data (Btrfs). ... První HDD v pc je WD Black 4 TB. Je rozdělen na 1 TB (Btrfs) na zálohu dat z /data na NVMe a zbytek (Btrfs) je na zálohy OS's (pc, nb, flash, RPi). ... Pak mám v pc další WD Black 1 TB (Btrfs) a na ten opět zálohuji /data z NVMe. ... Dále mám v rámečku HDD Hitachi 750 GB (Btrfs) ze starého nb, na kterém mám uloženy zálohy pc, nb, flešky a RPi vytvořené Clonezillou.Myslím, že jsi v tomto typický pokročilejší uživatel desktopu, který má nějaký disk kde dělá zálohy, pak třeba začne docházet místo, tak koupí nový násobně větší disk, ale ten starý disk stále používá na nějakou část záloh. Tady máš článek o zálohování btrfs. A tady je další díl o btrfs raid1. Dle mého je pro domácí desktop zbytečný raid1, ale třeba to vyhodnotíš jinak.
Přemýšlím teď o tom, že bych NVMe nechal jen pro OS (1 TB overkillJestli se ti /os (Btrfs) a /data (Btrfs) vleze na jedno NVMe a jelikož jde o domácí desktop, tak je kupování dalších dvou SSD vyhazování peněz. Kdybys nutně chtěl mít disky v btrfs raid1, tak by mělo stačit dokoupit jen jedno NVMe (1TB).), do pc koupil 2x 1 TB SSD, vytvořil ten RAID1 a dal na něj data.
Díky za odkazy.
Kdybys nutně chtěl mít disky v btrfs raid1, tak by mělo stačit dokoupit jen jedno NVMe (1TB).
To stávající NVMe je M.2 PCI-E 4.0. Mám tuhle desku (na kartě "support" je manuál). To NVMe mám zapojeno do hyper slotu M.2 PCI Gen4x4. Čtení / zápis má 5 GBps / 4,4 GBps. Asi bych chtěl, aby i to druhé NVMe jelo stejnou rychlostí. Šlo by toho nějak docílit?
Asi bych chtěl, aby i to druhé NVMe jelo stejnou rychlostí. Šlo by toho nějak docílit?Podle mne nešlo, protože v manuálu tvé MB se píše:
The M.2 Socket (M2_2) supports M Key type 2230/2242/2260/2280/22110 M.2 SATA3 6.0 Gb/s module and M.2 PCI Express module up to Gen3 x2 (16 Gb/s).Ale pokud bys použil SSD SATA pro /data, tak ti to pojede ještě pomaleji -> 6.0 Gb/s.
No přesně na to jsem narážel. Nemohl jsem se v tom včera zorientovat. Mám Ryzen 7 5800X, což by měl být Vermeer. ASRock na svém webu u mé MB uvádí:
"Vermeer and Matise
2 x PCI Express x16 Slots (PCIE1: Gen4x16 mode; PCIE3: Gen3 x4 mode)*
*Supports NVMe SSD as boot disks"
Wiki uvádí, že PCI-E 3.0x4 má propustnost jednosměrně 4 GB/s a obousměrně 8 GB/s. Takže by to asi taky nebylo úplně ono, ale skoro (myslím).
Wiki uvádí, že PCI-E 3.0x4 má propustnost jednosměrně 4 GB/sČíst by mělo jít plnou rychlostí, protože se bude číst z M2_1 (až 8 GB/s), ale při sekvenčním zápisu asi bude ten druhý NVMe (v PCI-E 3.0x4) úzkým hrdlem. Když tak ať mě někdo zkušenější kdo dělal benchtesty s btrfs raid1 opraví, ale dle mého by to tak mělo být.
Když jsi psal o tom, že by stačilo koupit jen 1 NVMe, tak jsem to pochopil tak, že bych to stávající smazal, RAID zapnul v UEFI a OS nainstaloval v RAIDu. Jenže jsem nedomyslel, že bych měl OS (IMHO) nainstalovaný vlastně 2x kvůli RAID1. Aby byl nainstalovaný jen 1x, tak bych vlastně musel mít RAID0 (prokládaný). Takže jestli tě dobře chápu, tak bych OS nechal na tom stávajícím NVMe a na tom novém bych měl jen data, přičemž by na něj šlo zapsat je tolik, jak je velký oddíl /data na stávajícím NVMe, ano?
OS (IMHO) nainstalovaný vlastně 2x kvůli RAID1.Myslel jsem si, že když už chceš stavět desktop odolný proti poruše jednoho disku (=raid1), tak že by dávalo smysl mít v raid1 celý disk (/os i /data). Třeba tento návod: Ubuntu Desktop 20.04: installation guide with btrfs-luks-RAID1 full disk encryption including /boot. Ale můžeš mít v raid1 jen /data, záleží na tobě.
Aby byl nainstalovaný jen 1x, tak bych vlastně musel mít RAID0 (prokládaný).Nemusel by být v raid0. OS by byl na své partišně bez raidu.
přičemž by na něj šlo zapsat je tolik, jak je velký oddíl /data na stávajícím NVMe, ano?Ano, a to volné místo, které by zůstalo na nově zakoupeném NVMe bys mohl využít jako volnou partišnu. PS: Max ti radil raid1 kvůli zálohám, ale teď naše diskuze sklouzla k raid1 pro ostrá data. Když si smažeš ostrá data (nějaký soubor), tak ti raid1 nijak nepomůže, protože stejně budeš muset ten smazaný soubor obnovit z nějaké zálohy. Zálohy budeš mít taky v btrfs raidu1?
Já vlastně úplně přesně ani nevím, co chci. S RAIDem, přírůstkovým zálohováním, nebo třeba rsyncem nemám žádné praktické zkušenosti. Ptám se tedy zkušenějších a snažím se v tom tak nějak zorientovat. Když jsem teď o tom přemýšlel, tak ten RAID1 pro OS a ostrá data je dobrý proti selhání 1 úložiště, ale zálohovat musíš stejně. Jak OS, tak data. Když totiž poškodíš jeden OS, tak se to promítne i do toho druhého. To je tobě jasné. A jak si psal, tak s daty je to taky tak. Ještě to nemám promyšleno, ale dává mi smysl, že pro domácí použití ten RAID potřeba není. Já totiž nepotřebuji, aby mi pc běžel 24/7, jak je to potřeba u serveru. Když bych si ponechal jen stávající NVMe s OS a daty a ten RAID nedělal, tak až by NVMe odešlo do křemíkového nebe, tak bych koupil nové, obnovil OS a data a hotovo. A i kdybych na to NVMe měl nějakou dobu čekat, tak do pc můžu zatím zapojit flešku s Mintem a zapnout si na SATA switcheru jeden ze dvou HDD, na kterých mám všechna data zálohovaná.
Ten článek o zálohování, který jsi odkazoval, jsem ještě nečetl. Nebyl čas. Určitě si ho ale přečtu. Otázka je, jak efektivně zálohovat OS? Já to dělám jednou za čas Clonezillou. Může se ale stát, že mezi dvěma posledními zálohami toho dost změním a pak s tím po obnově může být relativně dost práce. Šlo by třeba rsyncovat OS na druhé úložiště?
Co se týká těch záloh, které chci mít mimo byt, tak si teď nedokážu vybrat, jestli je lepší mít to 2x v RAID1, nebo 2x sólo. Kdaždopádně tyto geo zálohy by obsahovaly data, která by nikde jinde nebyla. Když jsem teď dělal první zálohu z těch dvou, tak jsem vzal ten WD Blue, zašifroval jej, vytvořil na něm tři adresáře a do každého z nich zkopíroval všechna svoje data (~250 GB). Potom jsem potřeboval zazálohovat určitý text. Takže jsem jej zkopíroval do textového editoru a vytvořil 5 různých .txt, 5 různých .pdf a 5 různých .odt se stejných obsahem. Těchto 15 souborů jsem pak měl v každém z těch tří adresářů. No a chtěl jsem koupit ještě jeden HDD a na něj dát to samé. Po roce bych ty zálohy vždy aktualizoval a kontroloval. Nechce se mi věřit, že by oba HDD odešly naráz, když budou někde offline v ochranném obalu ve skříni. Možná by ten RAID nebyl potřeba.
Šlo by třeba rsyncovat OS na druhé úložiště?Nejjednoduší mi přijde udělat snapshot a ten si pomocí
btrfs send
zazálohovat kam potřebuješ.
Možná by ten RAID nebyl potřeba.Myslím, že celá tato diskuze jestli RAID ano nebo ne je o úrovni automatizace při rekonstrukci poškozených dat. Podle mně většina domácích uživatelů řeší zálohování sólo na nějaké externí HDD (podobně jak to máš teď - 3 různé velikosti HDD), ale jsou i domácí uživatelé co RAID1 používají (převážně v NASu). Takže je to na tobě.
Šlo by třeba rsyncovat OS na druhé úložiště?Nejjednoduší mi přijde udělat snapshot a ten si pomocíbtrfs send
zazálohovat kam potřebuješ.
Hej, na to jsem úplně zapomněl. Jak už jsem psal, Btrfs sice používám, ale dělat s ním neumím. Budu se na to muset kouknout. Tohle řešení mi přijde super.
Možná by ten RAID nebyl potřeba.Myslím, že celá tato diskuze jestli RAID ano nebo ne je o úrovni automatizace při rekonstrukci poškozených dat. Podle mně většina domácích uživatelů řeší zálohování sólo na nějaké externí HDD (podobně jak to máš teď - 3 různé velikosti HDD), ale jsou i domácí uživatelé co RAID1 používají (převážně v NASu). Takže je to na tobě.
Taky mi to přijde, že je to o úrovni automatizace. Na druhou stranu RAID jsem se stejně chtěl naučit a plánoval jsem kvůli tomu koupit i disky. Pak mě napadlo, že bych to (snad, nezjišťoval jsem to) mohl zkoumat i ve VM. Máš s RAID zkušenosti? Bylo by to ve VM plnohodnotné na učení, nebo by bylo lepší koupit ty disky?
zfs send -w
). To s tím zachováním šifrování je také celkem dobré – nemusím se obtěžovat šifrováním zálohy, pokud nevyžaduji zabezpečení vyšší než mají data na disku.
Tak to je perfektní. Ušetřil jsi mi dost peněz.
Ano, tak jsem k tomu přistupoval, když jsem ten jeden Blue koupil. Teď mi ale spíše šlo o kvalitu součástek. Jak jsem psal, když se podíváš do těch datasheetů, tak parametry mají "identické", takže mě zajímalo, jestli je kvalitativně Black opravdu o tolik lepší? Ale ano, pro tohle použití je to asi jedno. Jiná věc pak je, že ty HDD's se pak potencionálně můžou používat na něco jiného a tam by pak Black byl lepší.
Pokud hledáš rotační disk, co bude mít slušný výkon i cenu, tak Toshiba MG04,MG06,MG07,MG08, viz Mironet.
Ty verze 512e mají záruku 60 měsíců. Fakt paráda.
Když jsem si četl recenze na Blue, tak tam někdo psal, že je s tímhle HDD naprosto spokojený. Že už má druhý. To mi právě přijde divné. Jak jsem psal výše, mám tady ještě funkční WD Caviar SATA II. To se Blue ještě ani nedělal.
Jen pro zajímavost, ten Caviar má 200 GB.
Díky všem 3. Považuji za vyřešené.
Tiskni
Sdílej: