Dotaz: postup na zachranovani mrtve SD karty?

[JiK]

prestal mi bootovat RPi 4, usoudil jsem, ze kdyz pri zapojeni napajeni zustavaji svitit ledky, tak to muze byt zpusobeno sdkartou. Naflashoval jsem novou a server nejak dal funguje...vetsina veci asi byla na ssd disku...takze zatim z nejhorsiho venku...ale stejne...

Je nejak mozne zachranit neco z te stare karty? 16 GB kingston z taiwanu. pouzivana mozna tak 1.5 roku v Rpi. Vytahnul jsem ji, nacpal do adapteru a skusil cvaknout do stareho thinkpadu T420 se starsim ubuntu. Po pripojeni nic, v logu bylo jen opakovane

mmc0: error -123 whilst initialising SD card

opakovane, pres nekolik pokusu a resetu. pote se chyba zmenila na

mmc0: error -110 whilst initialising SD card

letme googlovani problemu mi moc stesti neprineslo. Ano, chapu, ze karta proste muze byt kaput, ale nemela by potom fungovat aspon na read only nebo neco, neni mozne aspon neco zachranit, videt oddily, neco, cokoliv?

Je nejaky obecnejsi postup, jak takovy zlobivy HW resit? Rad bych se podival aspon do historie shellu, nebo na par souboru, ktere tam asi jsou (byly?)

Jak to resite vy? pokud je to bezne, tak preci musi byt postup jak to resit, tak tomu predejit, jak to diagnostikovat spolehlive driv nez to nastane, nejaka jakoby obdoba s.m.a.r.t. u disku. Pry neco nabizeji ruzne utility vyrobcu, ale nenasel jsem nic linuxoveho pro sandisk ani kingston...

Neni nejaka HW ctecka, ktera by umoznila treba zvysit voltaz na jednorazove precteni zbytku dat? Vzdyt tohle muselo prede mnou resit mraky lidi, ne?

Odpovědi

[Peter Golis]

Odpájkovať čipy a naletovať na identickú kartu by nepomohlo? I keď reflux asi bude drahší ako tie údaje. Čo tam bolo tak cenného na tej hračke že sa to neoplatilo priebežne zálohovať?

[PetebLazar]

A jste si jist, že všechna persistetní data s nimiž řadič pracuje jsou opravdu uložena pouze ve zmíněných flash pamětech?

[Peter Golis]

Nie všetko, to je pravda. Napríklad 16 bytové heslo, ktorým sa chráni SD karta, by malo byť priamo v internom radiči karty. To heslo ale nezvyklo byť použité v TF (µSD) kartách. Informácia o mŕtvych bunkách známa zo SMART ako realokované sektory zvykla byť priamo vo flash čipe. Ten má viacero oblastí a rôznych kvalít.

Aspoň tak to bolo keď som pred rokmi pozeral dokumentáciu od SD Association. Mali tam ovšem poznámku že výrobca si to môže implementovať po svojom. Vtedy sa mi ešte oplatilo také pam. karty plne reinicializovať cez špecializovaný nástroj, nech to vyhodí zomierajúce bunky. Pri súčasnej cene je to strata času.

Zálohovanie nestojí skoro nič, a pam. médium je spotrebný materiál. Ak človek použije FS s východzími nastaveniami na ktorý je tá karta stavaná, tak mu vydrží dlho.

[lertimir]

Zálohovanie nestojí skoro nič, a pam. médium je spotrebný materiál. Ak človek použije FS s východzími nastaveniami na ktorý je tá karta stavaná, tak mu vydrží dlho.

to default nastavení je důležité. Kdysi (už tak cca 10 let) jsem použil flash disk (naformátovaný na FAT 32) jako systémový disk do servříku přeformátoval jej na ext2 (nechtěl jsem journal) a flash asi za půl roku začal vykazovat chyby, rychlost při aktualizaci šla na nějakých cca 100kB/sec, katastrofa. Po přeformátování zpět na FAT se znovu začal chovat normálně a nějakou dobu sloužil bez problému (dokud podle nespadl na zem a přejel jsem ho židlí )

[Peter Golis]

Áno. Rýchla a spoľahlivá časť lacnej flash pamäte bola len v mieste umiestnenia alokačnej tabuľky, a zapisovalo sa na celé interné bloky o veľkosti známej z DOSu. Zvyšok dostupnej flash pamäte nebol stavaný na prepisy. To platí u niektorého tovaru dodnes. Najmä ak človek zoberie najlacnejšiu TF kartu, dá na ňu EXT4 a so zapnutým atime a diví sa že to predčasne zomrie.

[lertimir]

Přesně. FAT filesystem má v oddílu boot sektor pak dvě kopie File Alocation Table, a pak root adresář. (Ti dříve narození si možná vzpomenou na program Norton Disk Doctor, který ještě na starém DOSu uměl přímo s alokační tabulkou pracovat. Před 35 lety jsem s ním někomu zachraňoval data z disku na kterém spustil formát a přepsal partition table a FAT ale ne data.) Výrobci stačí prvních X sektorů karty/flasky osadit chipem s významně vyšším počtem přepisů (SLC proti MLC, MLC proti TLC) a má vystaráno, Žádný wear leveling neřeší. Proto jsou všechny ty levné flasky na FATu, jednak je přenositelnější a alokace NTFS je komplikovanější.

[Max]

Lidi mají pocit, že sdkarta je něco nezničitelného. Je to přesně naopak, odcházejí dost často (záleží na značce a použití). Mít důležitá data na kartě bez záloh je prostě hloupost. Každopádně podobně mtrvá karta značí mrtvý řadič. To se ti bez výhledu na možné obnovení dat pokusí obnovit ve specializované firmě za cca 15kkč. Obnáší to totiž odfrézovat kryt, odhalit čip, ten pak napojit do čtečky a pokusit se vylouskat data. Všechno v mini provedení s nemalou šancí fyzického poškození.
Můžeš zkusit ještě jinou čtečku, ale podle mě skonal řadič a sám to nedáš.
Zdar Max

[lertimir]

Souhlas, také si myslím, že odešel řadič. Obecně lidé mají pocit že polovodiče jsou něco nezničitelného a opak je pravdou. Prostě tím používáním se velmi velmi pomaličku někde snižují potenciální bariery a pak se jednoho dne mohou prorazit. Kolik toho vezme při tom průrazu s sebou záleží kde. Mimochodem mám jeden starý disk s černým flekem kolem jednoho s chipů na jeho SMT desce. Nechal jsem si ho jako připomínku.

[Peter Golis]

Môžem si nechať magnetky, teda ak bol ten disk mechanický?

[lertimir]

Ne ne. Ukazuji ho rozebraný kamarádům.

[panpanika]

pry nejvic umiraj na teplotni namahani (roztaznost a unava materialu). snad pomuze dat ji do prodluzky. samozrejme predtim nez umre, ne potom :)