O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
$ apt-cache show xserver-common Package: xserver-common Priority: optional Section: x11 Installed-Size: 1032 Maintainer: Debian X Strike Force Architecture: i386 Source: xorg-x11 Version: 6.8.2.dfsg.1-11 Depends: debconf (>= 1.0.21) | debconf-2.0, x11-common (>= 6.8.1), libc6 (>= 2.3.5-1), debconf (>= 0.5) | debconf-2.0 Suggests: xserver-xorg | xserver, xfonts-base, xfonts-100dpi | xfonts-75dpi, xfonts-scalable, configlet-frontends Conflicts: xserver-xfree86 (<< 6.8.2.dfsg.1-1) Filename: pool/main/x/xorg-x11/xserver-common_6.8.2.dfsg.1-11_i386.deb Size: 370396 MD5sum: b5d3c81326527e09d0a94593ae6d1371 Description: files and utilities common to all X servers The X server is the hardware interface of the X Window System. Its job is to communicate with video display and input devices, and present them in a standardized, abstract fashion via the X protocol to X clients (X-based programs). The X server largely relieves programs of having to know or care about the details of the hardware with which they are interacting (such things as 32-bit versus 8-bit color, the layout of the keyboard, how many buttons the mouse has, etc.). The catch is that the X server must itself know the technical specifications of the graphics hardware and monitor, the keyboard layout, the protocol used by the mouse, and so forth. . X servers either need fonts installed on the local host, or need to know of a remote host that provides font services (with xfs, for instance). The former means that font packages are mandatory. The latter means that font packages may be gratuitous. To err on the side of caution, install at least the xfonts-base, xfonts-100dpi or xfonts-75dpi, and xfonts-scalable packages. Tag: admin::configuring, interface::x11, role::content:data, special::auto-inst-parts, use::configuring, x11::xservera jestli ho potrebujes si rozhodni sam...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz