Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
vconfiga prikazem
ip addr add xx.xx.xxx.xx brd + dev XXX. Ma to vubec nejakou souvislost ?? dekuji za trpelivost a pouceni.Je docela dost mozne ze momentalne ani presne nevim o cem mluvim, takze asi i motam dve rozdilne veci. Jeste jednou diky .
$ man vconfig > .1; man ip > .2; diff -u .1 .2; rm -f .1 .2
man vconfig a man ip, ja nemám nainštalovaný ani jeden z nich, takže to musíš zvládnuť sám.
.
Nejprve je třeba si ujasnit, co to je VLAN, definovaný normou 802.1q. V zásadě jde o trik, jak jednou fyzickou ethernetovou sítí (a jedním fyzickým rozhraním) táhnout více logických ethernetových sítí, které "se vzájemně vůbec nevidí". Dosáhne se toho tak, že hlavička ethernetového rámce je rozšířena mj. o číslo VLANu, a každý rámec jdoucí oním fyzickým ethernetem si nese "svoji nálepku", do kterého VLANu patří.
Příklad: Na Linuxovém stroji příkazem vconfig add eth0 10 a vconfig add eth0 20 vytvoříte dvě nová zařízení, eth0.10 a eth0.20. Když na nich nastavíte nějaké IP adresy a začnete jimi posílat nějaký provoz, pak data odcházející z eth0.10 odejdou fyzickou síťovkou eth0 a budou mít "nálepku", že pocházejí z VLANu 10.
Analogicky příchozí provoz přitékající do síťovky eth0 je prozkoumán a z rámců se přečte nálepka, do kteréhože VLANu patří, a takový rámec je pak předán například na eth0.10, anebo na eth0.20, případně bude úplně zahozen (například pokud by měl VLAN ID 30).
Celé toto uspořádání slouží, jak už bylo řečeno, k vytvoření více logických ethernetových sítí nad jednou fyzickou, jde tedy o mechanismus 2. síťové vrstvy a musí jej podporovat všechna zařízení v dané fyzické LAN.
Příkazem ip a a prostě k jednomu síťovému zařízení můžete přidat více IP adres, a vytvořit tak více logických IP sítí nad jednou fyzickou ethernetovou (či jinou) sítí. To je mechanismus 3. vrstvy.
Sečteno a podtrženo: jde o dvě zcela různé věci, používané ke zcela rozdílným účelům. V některých situacích se používá to, v jiných ono, závisí na konkrétní potřebě, čeho že chcete dosáhnout.
ippridal dalsi IP adresu z verejneho sektoru.Nyni vse zda se funguje, lec mam pocit ze ne tak jak by mnelo.
Zapeklitý případ... 
Máte tedy jednu LAN, v ní jeden blok adres privátních, následně NATovaných, a druhý blok adres veřejných. Samozřejmě vám stačí obejít se bez VLANů a na rozhraní brány do té LAN nastavit dvě IP z toho a onoho bloku. To je zcela korektní a funkční řešení, s jediným "drobným" ale...
Ale spočívá v tom, že nemusí správně fungovat situace, kdy PC s privátní adresou v dané LAN zkusí komunikovat s jiným PC s veřejnou adresou v téže LAN. Tato situaci zavádí celou soustavu obskurních problémů, a její řešení může být velmi obtížné. (Vemte si tužku a papír, a zkuste si namalovat, jak jde požadavek, kde a jak se NATne, jak jde odpověď...)
Složitější řešení pomocí VLANů by spočívalo v tom, že byste v rámci dané LAN vytvořil dvě logické LAN pomocí dvou VLANů, v jedné z nich by běhala jen privátní IP, ve druhé jen veřejná IP. Brána by pak měla dvě VLANová rozhraní, na každém jednu adresu. Problém přímé komunikace veřejné a neveřejné adresy tím odpadá.
VLANové řešení by sice bylo neprůstřelné, ale je otázka, nakolik snadno je implementovatelné. V nejjednodušším případě metalické LAN s jedním switchem stačí, aby switch uměl 802.1q VLANy, a celé nastavení uděláte na něm a na bráně. Pokud je fyzická topologie LAN složitější, může být implementace VLANů obtížná, až velmi obtížná.
Jak už jsem říkal v předchozím příspěvku, to záleží
, nějaký definitivní soud od zeleného stolu udělat nelze, respektive, bylo by to nezodpovědné.
co doporucuje te namisto nej ?. Co z toho zvlada VLAN a co ne __?? nebo je to otazka jadra ?? ..
Problém podpory se rozpadá na věci:
1. Fyzická schopnost přenášet VLANy. Maximální délka ethernetového rámce je 1500B, pokud jde o tagovaný rámec (tedy rámec s "nalepeným" číslem VLAN), může mít délku maximálně 1504B. Některá zařízení (například stařičké karty 3com, pokud vím) to prostě neumějí, tak dlouhý rámec nepřenesou, a síť nefunguje.
2. Logická podpora VLANů. U některých zařízení bude nutné, aby měly vnitřní povědomost o VLANech, tedy ne, aby je jenom přenášely, ale aby uměly tagovaný trunk rozbít na netagované.
Co se týče routerů, není problém ani s jedním bodem. VLANy jsou v jádře podporovány už leta, a každá dneska koupená síťovka (včetně těch realteků) s VLANy problém nemá.
S těmi rádii to může být problémové, netuším, co umějí a jak.
Každopádně, v tomto uspořádání bych měl z implementace VLANů docela obavy. Raději bych si dal tu práci a pořádně promyslel routing a NATy tak, aby obojí adresy kooperovaly. Bude to nejspíš jednodušší.
Tiskni
Sdílej: