Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
vconfiga prikazem
ip addr add xx.xx.xxx.xx brd + dev XXX. Ma to vubec nejakou souvislost ?? dekuji za trpelivost a pouceni.Je docela dost mozne ze momentalne ani presne nevim o cem mluvim, takze asi i motam dve rozdilne veci. Jeste jednou diky .
$ man vconfig > .1; man ip > .2; diff -u .1 .2; rm -f .1 .2
man vconfig a man ip, ja nemám nainštalovaný ani jeden z nich, takže to musíš zvládnuť sám.
.
Nejprve je třeba si ujasnit, co to je VLAN, definovaný normou 802.1q. V zásadě jde o trik, jak jednou fyzickou ethernetovou sítí (a jedním fyzickým rozhraním) táhnout více logických ethernetových sítí, které "se vzájemně vůbec nevidí". Dosáhne se toho tak, že hlavička ethernetového rámce je rozšířena mj. o číslo VLANu, a každý rámec jdoucí oním fyzickým ethernetem si nese "svoji nálepku", do kterého VLANu patří.
Příklad: Na Linuxovém stroji příkazem vconfig add eth0 10 a vconfig add eth0 20 vytvoříte dvě nová zařízení, eth0.10 a eth0.20. Když na nich nastavíte nějaké IP adresy a začnete jimi posílat nějaký provoz, pak data odcházející z eth0.10 odejdou fyzickou síťovkou eth0 a budou mít "nálepku", že pocházejí z VLANu 10.
Analogicky příchozí provoz přitékající do síťovky eth0 je prozkoumán a z rámců se přečte nálepka, do kteréhože VLANu patří, a takový rámec je pak předán například na eth0.10, anebo na eth0.20, případně bude úplně zahozen (například pokud by měl VLAN ID 30).
Celé toto uspořádání slouží, jak už bylo řečeno, k vytvoření více logických ethernetových sítí nad jednou fyzickou, jde tedy o mechanismus 2. síťové vrstvy a musí jej podporovat všechna zařízení v dané fyzické LAN.
Příkazem ip a a prostě k jednomu síťovému zařízení můžete přidat více IP adres, a vytvořit tak více logických IP sítí nad jednou fyzickou ethernetovou (či jinou) sítí. To je mechanismus 3. vrstvy.
Sečteno a podtrženo: jde o dvě zcela různé věci, používané ke zcela rozdílným účelům. V některých situacích se používá to, v jiných ono, závisí na konkrétní potřebě, čeho že chcete dosáhnout.
ippridal dalsi IP adresu z verejneho sektoru.Nyni vse zda se funguje, lec mam pocit ze ne tak jak by mnelo.
Zapeklitý případ... 
Máte tedy jednu LAN, v ní jeden blok adres privátních, následně NATovaných, a druhý blok adres veřejných. Samozřejmě vám stačí obejít se bez VLANů a na rozhraní brány do té LAN nastavit dvě IP z toho a onoho bloku. To je zcela korektní a funkční řešení, s jediným "drobným" ale...
Ale spočívá v tom, že nemusí správně fungovat situace, kdy PC s privátní adresou v dané LAN zkusí komunikovat s jiným PC s veřejnou adresou v téže LAN. Tato situaci zavádí celou soustavu obskurních problémů, a její řešení může být velmi obtížné. (Vemte si tužku a papír, a zkuste si namalovat, jak jde požadavek, kde a jak se NATne, jak jde odpověď...)
Složitější řešení pomocí VLANů by spočívalo v tom, že byste v rámci dané LAN vytvořil dvě logické LAN pomocí dvou VLANů, v jedné z nich by běhala jen privátní IP, ve druhé jen veřejná IP. Brána by pak měla dvě VLANová rozhraní, na každém jednu adresu. Problém přímé komunikace veřejné a neveřejné adresy tím odpadá.
VLANové řešení by sice bylo neprůstřelné, ale je otázka, nakolik snadno je implementovatelné. V nejjednodušším případě metalické LAN s jedním switchem stačí, aby switch uměl 802.1q VLANy, a celé nastavení uděláte na něm a na bráně. Pokud je fyzická topologie LAN složitější, může být implementace VLANů obtížná, až velmi obtížná.
Jak už jsem říkal v předchozím příspěvku, to záleží
, nějaký definitivní soud od zeleného stolu udělat nelze, respektive, bylo by to nezodpovědné.
co doporucuje te namisto nej ?. Co z toho zvlada VLAN a co ne __?? nebo je to otazka jadra ?? ..
Problém podpory se rozpadá na věci:
1. Fyzická schopnost přenášet VLANy. Maximální délka ethernetového rámce je 1500B, pokud jde o tagovaný rámec (tedy rámec s "nalepeným" číslem VLAN), může mít délku maximálně 1504B. Některá zařízení (například stařičké karty 3com, pokud vím) to prostě neumějí, tak dlouhý rámec nepřenesou, a síť nefunguje.
2. Logická podpora VLANů. U některých zařízení bude nutné, aby měly vnitřní povědomost o VLANech, tedy ne, aby je jenom přenášely, ale aby uměly tagovaný trunk rozbít na netagované.
Co se týče routerů, není problém ani s jedním bodem. VLANy jsou v jádře podporovány už leta, a každá dneska koupená síťovka (včetně těch realteků) s VLANy problém nemá.
S těmi rádii to může být problémové, netuším, co umějí a jak.
Každopádně, v tomto uspořádání bych měl z implementace VLANů docela obavy. Raději bych si dal tu práci a pořádně promyslel routing a NATy tak, aby obojí adresy kooperovaly. Bude to nejspíš jednodušší.
Tiskni
Sdílej: