Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »vconfiga prikazem
ip addr add xx.xx.xxx.xx brd + dev XXX. Ma to vubec nejakou souvislost ?? dekuji za trpelivost a pouceni.Je docela dost mozne ze momentalne ani presne nevim o cem mluvim, takze asi i motam dve rozdilne veci. Jeste jednou diky .
20.12.2005 00:33
Yin | skóre: 39
| blog: Yinotopia
| Slovesnko, Košice
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
$ man vconfig > .1; man ip > .2; diff -u .1 .2; rm -f .1 .2
20.12.2005 00:36
Yin | skóre: 39
| blog: Yinotopia
| Slovesnko, Košice
man vconfig a man ip, ja nemám nainštalovaný ani jeden z nich, takže to musíš zvládnuť sám.
.
Nejprve je třeba si ujasnit, co to je VLAN, definovaný normou 802.1q. V zásadě jde o trik, jak jednou fyzickou ethernetovou sítí (a jedním fyzickým rozhraním) táhnout více logických ethernetových sítí, které "se vzájemně vůbec nevidí". Dosáhne se toho tak, že hlavička ethernetového rámce je rozšířena mj. o číslo VLANu, a každý rámec jdoucí oním fyzickým ethernetem si nese "svoji nálepku", do kterého VLANu patří.
Příklad: Na Linuxovém stroji příkazem vconfig add eth0 10 a vconfig add eth0 20 vytvoříte dvě nová zařízení, eth0.10 a eth0.20. Když na nich nastavíte nějaké IP adresy a začnete jimi posílat nějaký provoz, pak data odcházející z eth0.10 odejdou fyzickou síťovkou eth0 a budou mít "nálepku", že pocházejí z VLANu 10.
Analogicky příchozí provoz přitékající do síťovky eth0 je prozkoumán a z rámců se přečte nálepka, do kteréhože VLANu patří, a takový rámec je pak předán například na eth0.10, anebo na eth0.20, případně bude úplně zahozen (například pokud by měl VLAN ID 30).
Celé toto uspořádání slouží, jak už bylo řečeno, k vytvoření více logických ethernetových sítí nad jednou fyzickou, jde tedy o mechanismus 2. síťové vrstvy a musí jej podporovat všechna zařízení v dané fyzické LAN.
Příkazem ip a a prostě k jednomu síťovému zařízení můžete přidat více IP adres, a vytvořit tak více logických IP sítí nad jednou fyzickou ethernetovou (či jinou) sítí. To je mechanismus 3. vrstvy.
Sečteno a podtrženo: jde o dvě zcela různé věci, používané ke zcela rozdílným účelům. V některých situacích se používá to, v jiných ono, závisí na konkrétní potřebě, čeho že chcete dosáhnout.
ippridal dalsi IP adresu z verejneho sektoru.Nyni vse zda se funguje, lec mam pocit ze ne tak jak by mnelo.
Zapeklitý případ... 
Máte tedy jednu LAN, v ní jeden blok adres privátních, následně NATovaných, a druhý blok adres veřejných. Samozřejmě vám stačí obejít se bez VLANů a na rozhraní brány do té LAN nastavit dvě IP z toho a onoho bloku. To je zcela korektní a funkční řešení, s jediným "drobným" ale...
Ale spočívá v tom, že nemusí správně fungovat situace, kdy PC s privátní adresou v dané LAN zkusí komunikovat s jiným PC s veřejnou adresou v téže LAN. Tato situaci zavádí celou soustavu obskurních problémů, a její řešení může být velmi obtížné. (Vemte si tužku a papír, a zkuste si namalovat, jak jde požadavek, kde a jak se NATne, jak jde odpověď...)
Složitější řešení pomocí VLANů by spočívalo v tom, že byste v rámci dané LAN vytvořil dvě logické LAN pomocí dvou VLANů, v jedné z nich by běhala jen privátní IP, ve druhé jen veřejná IP. Brána by pak měla dvě VLANová rozhraní, na každém jednu adresu. Problém přímé komunikace veřejné a neveřejné adresy tím odpadá.
VLANové řešení by sice bylo neprůstřelné, ale je otázka, nakolik snadno je implementovatelné. V nejjednodušším případě metalické LAN s jedním switchem stačí, aby switch uměl 802.1q VLANy, a celé nastavení uděláte na něm a na bráně. Pokud je fyzická topologie LAN složitější, může být implementace VLANů obtížná, až velmi obtížná.
Jak už jsem říkal v předchozím příspěvku, to záleží , nějaký definitivní soud od zeleného stolu udělat nelze, respektive, bylo by to nezodpovědné.
co doporucuje te namisto nej ?. Co z toho zvlada VLAN a co ne __?? nebo je to otazka jadra ?? ..
Problém podpory se rozpadá na věci:
1. Fyzická schopnost přenášet VLANy. Maximální délka ethernetového rámce je 1500B, pokud jde o tagovaný rámec (tedy rámec s "nalepeným" číslem VLAN), může mít délku maximálně 1504B. Některá zařízení (například stařičké karty 3com, pokud vím) to prostě neumějí, tak dlouhý rámec nepřenesou, a síť nefunguje.
2. Logická podpora VLANů. U některých zařízení bude nutné, aby měly vnitřní povědomost o VLANech, tedy ne, aby je jenom přenášely, ale aby uměly tagovaný trunk rozbít na netagované.
Co se týče routerů, není problém ani s jedním bodem. VLANy jsou v jádře podporovány už leta, a každá dneska koupená síťovka (včetně těch realteků) s VLANy problém nemá.
S těmi rádii to může být problémové, netuším, co umějí a jak.
Každopádně, v tomto uspořádání bych měl z implementace VLANů docela obavy. Raději bych si dal tu práci a pořádně promyslel routing a NATy tak, aby obojí adresy kooperovaly. Bude to nejspíš jednodušší.
Tiskni
Sdílej:
