Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
vconfiga prikazem
ip addr add xx.xx.xxx.xx brd + dev XXX. Ma to vubec nejakou souvislost ?? dekuji za trpelivost a pouceni.Je docela dost mozne ze momentalne ani presne nevim o cem mluvim, takze asi i motam dve rozdilne veci. Jeste jednou diky .
$ man vconfig > .1; man ip > .2; diff -u .1 .2; rm -f .1 .2
man vconfig a man ip, ja nemám nainštalovaný ani jeden z nich, takže to musíš zvládnuť sám.
.
Nejprve je třeba si ujasnit, co to je VLAN, definovaný normou 802.1q. V zásadě jde o trik, jak jednou fyzickou ethernetovou sítí (a jedním fyzickým rozhraním) táhnout více logických ethernetových sítí, které "se vzájemně vůbec nevidí". Dosáhne se toho tak, že hlavička ethernetového rámce je rozšířena mj. o číslo VLANu, a každý rámec jdoucí oním fyzickým ethernetem si nese "svoji nálepku", do kterého VLANu patří.
Příklad: Na Linuxovém stroji příkazem vconfig add eth0 10 a vconfig add eth0 20 vytvoříte dvě nová zařízení, eth0.10 a eth0.20. Když na nich nastavíte nějaké IP adresy a začnete jimi posílat nějaký provoz, pak data odcházející z eth0.10 odejdou fyzickou síťovkou eth0 a budou mít "nálepku", že pocházejí z VLANu 10.
Analogicky příchozí provoz přitékající do síťovky eth0 je prozkoumán a z rámců se přečte nálepka, do kteréhože VLANu patří, a takový rámec je pak předán například na eth0.10, anebo na eth0.20, případně bude úplně zahozen (například pokud by měl VLAN ID 30).
Celé toto uspořádání slouží, jak už bylo řečeno, k vytvoření více logických ethernetových sítí nad jednou fyzickou, jde tedy o mechanismus 2. síťové vrstvy a musí jej podporovat všechna zařízení v dané fyzické LAN.
Příkazem ip a a prostě k jednomu síťovému zařízení můžete přidat více IP adres, a vytvořit tak více logických IP sítí nad jednou fyzickou ethernetovou (či jinou) sítí. To je mechanismus 3. vrstvy.
Sečteno a podtrženo: jde o dvě zcela různé věci, používané ke zcela rozdílným účelům. V některých situacích se používá to, v jiných ono, závisí na konkrétní potřebě, čeho že chcete dosáhnout.
ippridal dalsi IP adresu z verejneho sektoru.Nyni vse zda se funguje, lec mam pocit ze ne tak jak by mnelo.
Zapeklitý případ... 
Máte tedy jednu LAN, v ní jeden blok adres privátních, následně NATovaných, a druhý blok adres veřejných. Samozřejmě vám stačí obejít se bez VLANů a na rozhraní brány do té LAN nastavit dvě IP z toho a onoho bloku. To je zcela korektní a funkční řešení, s jediným "drobným" ale...
Ale spočívá v tom, že nemusí správně fungovat situace, kdy PC s privátní adresou v dané LAN zkusí komunikovat s jiným PC s veřejnou adresou v téže LAN. Tato situaci zavádí celou soustavu obskurních problémů, a její řešení může být velmi obtížné. (Vemte si tužku a papír, a zkuste si namalovat, jak jde požadavek, kde a jak se NATne, jak jde odpověď...)
Složitější řešení pomocí VLANů by spočívalo v tom, že byste v rámci dané LAN vytvořil dvě logické LAN pomocí dvou VLANů, v jedné z nich by běhala jen privátní IP, ve druhé jen veřejná IP. Brána by pak měla dvě VLANová rozhraní, na každém jednu adresu. Problém přímé komunikace veřejné a neveřejné adresy tím odpadá.
VLANové řešení by sice bylo neprůstřelné, ale je otázka, nakolik snadno je implementovatelné. V nejjednodušším případě metalické LAN s jedním switchem stačí, aby switch uměl 802.1q VLANy, a celé nastavení uděláte na něm a na bráně. Pokud je fyzická topologie LAN složitější, může být implementace VLANů obtížná, až velmi obtížná.
Jak už jsem říkal v předchozím příspěvku, to záleží
, nějaký definitivní soud od zeleného stolu udělat nelze, respektive, bylo by to nezodpovědné.
co doporucuje te namisto nej ?. Co z toho zvlada VLAN a co ne __?? nebo je to otazka jadra ?? ..
Problém podpory se rozpadá na věci:
1. Fyzická schopnost přenášet VLANy. Maximální délka ethernetového rámce je 1500B, pokud jde o tagovaný rámec (tedy rámec s "nalepeným" číslem VLAN), může mít délku maximálně 1504B. Některá zařízení (například stařičké karty 3com, pokud vím) to prostě neumějí, tak dlouhý rámec nepřenesou, a síť nefunguje.
2. Logická podpora VLANů. U některých zařízení bude nutné, aby měly vnitřní povědomost o VLANech, tedy ne, aby je jenom přenášely, ale aby uměly tagovaný trunk rozbít na netagované.
Co se týče routerů, není problém ani s jedním bodem. VLANy jsou v jádře podporovány už leta, a každá dneska koupená síťovka (včetně těch realteků) s VLANy problém nemá.
S těmi rádii to může být problémové, netuším, co umějí a jak.
Každopádně, v tomto uspořádání bych měl z implementace VLANů docela obavy. Raději bych si dal tu práci a pořádně promyslel routing a NATy tak, aby obojí adresy kooperovaly. Bude to nejspíš jednodušší.
Tiskni
Sdílej: