Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
|-------------------| |--------------------|
|provider | |Muj router |
|192.168.0.1/16 eth0|=====|eth0 192.168.0.2/16 |
|-------------------| |192.168.1.1/24 eth1|===....
|192.168.2.1/24 eth2|===....
|192.168.x.1/24 ethx|===....
|--------------------|
mohlo by to takhle fungovat? samozrejme s tim ze pocitacom v jednotlivych podsitich nastavi prislusnou branu.
Vim ze je to hodne zacatecnicky dotaz, ale momentalne si funkci nemam kde vyzkouset.
Dekuji
Skoro takhle by to fungovat mohlo. Jediný rozdíl je v tom, že byste se musel s providerem domluvit na routování těch rozsahů, které chcete použít "vevnitř".
Mezi vámi a providerem by nesměla být spojovací síť 192.168.0.0/16 (ta by totiž "spolkla" veškerý provoz pro 192.168.x.x), ale jenom třeba 192.168.0.0/24. Provider by musel na svém routeru nastavit routování 192.168.0.0/16 via 192.168.0.2 (váš router) a pak už byste to mohl mít klidně přesně tak, jak popisujete.
Výše popsaný způsob je standardní řešení takovéto situace. Pokud by z nějakého důvodu provider nechtěl na routování spolupracovat (neumím si ale takový důvod moc dobře představit), šlo by to obejít tak, že byste skutečně mezi providerem a sebou použil spojku 192.168.0.0/16 a na vašem routeru rozjel ARP proxy. Ale to je složitější a pracnější varianta.
eth0 192.168.1.1/23 ======= 192.168.1.2/24jde je mi ciste jenom o teorii. Dekuji
Bude to fungovat, ale...
Maska slouží k tomu, aby zařízení poznalo, "jak velký kus sítě" má k danému rozhraní připojeno. Čili mám-li adresu 192.168.1.1/23, znamená to, že v dané LAN bych měl najít adresy 192.168.0.1 až 192.168.1.254. Pokud chci komunikovat s některou z těchto adres, budu rovnou posílat ARP dotaz do příslušné LAN, chci-li komunikovat s adresou mimo tento rozsah, budu to muset někudy routovat. Při samotné komunikaci mezi dvěma uzly se maska k ničemu nepoužívá, nepřenáší se jako součást adresy, ani nic podobného - prostě mi pouze slouží k rozhodnutí, co mám připojeno lokálně a co ne.
Ve vámi uváděném příkladu to v praxi znamená, že uvedené dva počítače spolu budou komunikovat bez potíží, ale otázka je, jak budou komunikovat s jinými počítači v téže LAN.
Řekněme, že máte v jedné LAN tyto uzly:
A: 192.168.1.1/23
B: 192.168.1.2/24
C: 192.168.0.1/23
D: 192.168.0.2/24
Kdo s kým bude schopen komunikovat:
A <-> B
A <-> C
A -> D (A správně posílá na D, D nedokáže odeslat na A)
B <- C (B nedokáže odeslat na C, C správně posílá na B)
B - D (se spolu nedomluví vůbec)
C <-> D
Tož tak. Všeobecně není míchání masek v jedné LAN považováno za dobrý nápad, ale pokud přesně víte co a proč děláte a co z toho plyne, nic vám v tom nebrání.
Tiskni
Sdílej: