Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
|-------------------| |--------------------|
|provider | |Muj router |
|192.168.0.1/16 eth0|=====|eth0 192.168.0.2/16 |
|-------------------| |192.168.1.1/24 eth1|===....
|192.168.2.1/24 eth2|===....
|192.168.x.1/24 ethx|===....
|--------------------|
mohlo by to takhle fungovat? samozrejme s tim ze pocitacom v jednotlivych podsitich nastavi prislusnou branu.
Vim ze je to hodne zacatecnicky dotaz, ale momentalne si funkci nemam kde vyzkouset.
Dekuji
Skoro takhle by to fungovat mohlo. Jediný rozdíl je v tom, že byste se musel s providerem domluvit na routování těch rozsahů, které chcete použít "vevnitř".
Mezi vámi a providerem by nesměla být spojovací síť 192.168.0.0/16 (ta by totiž "spolkla" veškerý provoz pro 192.168.x.x), ale jenom třeba 192.168.0.0/24. Provider by musel na svém routeru nastavit routování 192.168.0.0/16 via 192.168.0.2 (váš router) a pak už byste to mohl mít klidně přesně tak, jak popisujete.
Výše popsaný způsob je standardní řešení takovéto situace. Pokud by z nějakého důvodu provider nechtěl na routování spolupracovat (neumím si ale takový důvod moc dobře představit), šlo by to obejít tak, že byste skutečně mezi providerem a sebou použil spojku 192.168.0.0/16 a na vašem routeru rozjel ARP proxy. Ale to je složitější a pracnější varianta.
eth0 192.168.1.1/23 ======= 192.168.1.2/24jde je mi ciste jenom o teorii. Dekuji
Bude to fungovat, ale...
Maska slouží k tomu, aby zařízení poznalo, "jak velký kus sítě" má k danému rozhraní připojeno. Čili mám-li adresu 192.168.1.1/23, znamená to, že v dané LAN bych měl najít adresy 192.168.0.1 až 192.168.1.254. Pokud chci komunikovat s některou z těchto adres, budu rovnou posílat ARP dotaz do příslušné LAN, chci-li komunikovat s adresou mimo tento rozsah, budu to muset někudy routovat. Při samotné komunikaci mezi dvěma uzly se maska k ničemu nepoužívá, nepřenáší se jako součást adresy, ani nic podobného - prostě mi pouze slouží k rozhodnutí, co mám připojeno lokálně a co ne.
Ve vámi uváděném příkladu to v praxi znamená, že uvedené dva počítače spolu budou komunikovat bez potíží, ale otázka je, jak budou komunikovat s jinými počítači v téže LAN.
Řekněme, že máte v jedné LAN tyto uzly:
A: 192.168.1.1/23
B: 192.168.1.2/24
C: 192.168.0.1/23
D: 192.168.0.2/24
Kdo s kým bude schopen komunikovat:
A <-> B
A <-> C
A -> D (A správně posílá na D, D nedokáže odeslat na A)
B <- C (B nedokáže odeslat na C, C správně posílá na B)
B - D (se spolu nedomluví vůbec)
C <-> D
Tož tak. Všeobecně není míchání masek v jedné LAN považováno za dobrý nápad, ale pokud přesně víte co a proč děláte a co z toho plyne, nic vám v tom nebrání.
Tiskni
Sdílej: