Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
|-------------------| |--------------------|
|provider | |Muj router |
|192.168.0.1/16 eth0|=====|eth0 192.168.0.2/16 |
|-------------------| |192.168.1.1/24 eth1|===....
|192.168.2.1/24 eth2|===....
|192.168.x.1/24 ethx|===....
|--------------------|
mohlo by to takhle fungovat? samozrejme s tim ze pocitacom v jednotlivych podsitich nastavi prislusnou branu.
Vim ze je to hodne zacatecnicky dotaz, ale momentalne si funkci nemam kde vyzkouset.
Dekuji
Skoro takhle by to fungovat mohlo. Jediný rozdíl je v tom, že byste se musel s providerem domluvit na routování těch rozsahů, které chcete použít "vevnitř".
Mezi vámi a providerem by nesměla být spojovací síť 192.168.0.0/16 (ta by totiž "spolkla" veškerý provoz pro 192.168.x.x), ale jenom třeba 192.168.0.0/24. Provider by musel na svém routeru nastavit routování 192.168.0.0/16 via 192.168.0.2 (váš router) a pak už byste to mohl mít klidně přesně tak, jak popisujete.
Výše popsaný způsob je standardní řešení takovéto situace. Pokud by z nějakého důvodu provider nechtěl na routování spolupracovat (neumím si ale takový důvod moc dobře představit), šlo by to obejít tak, že byste skutečně mezi providerem a sebou použil spojku 192.168.0.0/16 a na vašem routeru rozjel ARP proxy. Ale to je složitější a pracnější varianta.
eth0 192.168.1.1/23 ======= 192.168.1.2/24jde je mi ciste jenom o teorii. Dekuji
Bude to fungovat, ale...
Maska slouží k tomu, aby zařízení poznalo, "jak velký kus sítě" má k danému rozhraní připojeno. Čili mám-li adresu 192.168.1.1/23, znamená to, že v dané LAN bych měl najít adresy 192.168.0.1 až 192.168.1.254. Pokud chci komunikovat s některou z těchto adres, budu rovnou posílat ARP dotaz do příslušné LAN, chci-li komunikovat s adresou mimo tento rozsah, budu to muset někudy routovat. Při samotné komunikaci mezi dvěma uzly se maska k ničemu nepoužívá, nepřenáší se jako součást adresy, ani nic podobného - prostě mi pouze slouží k rozhodnutí, co mám připojeno lokálně a co ne.
Ve vámi uváděném příkladu to v praxi znamená, že uvedené dva počítače spolu budou komunikovat bez potíží, ale otázka je, jak budou komunikovat s jinými počítači v téže LAN.
Řekněme, že máte v jedné LAN tyto uzly:
A: 192.168.1.1/23
B: 192.168.1.2/24
C: 192.168.0.1/23
D: 192.168.0.2/24
Kdo s kým bude schopen komunikovat:
A <-> B
A <-> C
A -> D (A správně posílá na D, D nedokáže odeslat na A)
B <- C (B nedokáže odeslat na C, C správně posílá na B)
B - D (se spolu nedomluví vůbec)
C <-> D
Tož tak. Všeobecně není míchání masek v jedné LAN považováno za dobrý nápad, ale pokud přesně víte co a proč děláte a co z toho plyne, nic vám v tom nebrání.
Tiskni
Sdílej: