Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Zdravím, mám trochu netradiční dotaz, spíš prosbu o doporučení. Ačkoliv se za to trochu stydím, dosud jsem nepotřeboval psát žádné dokumenty delší než několik jednotek, maximálně desítek stran, u nichž nijak zvlášť nezáleželo na struktuře, a k tomu jsem používal gvim nebo gedit, když nestačil prostý text tak k formátování html a css, a případný tisk probíhal z čehokoliv, co otevřelo to html. Teď mě však čeká povinnost psát více, kvalitněji a častěji, než dosud, a zřejmě i delší texty.
Pokud nepočítám MS Word 95/97 krátce kdysi před lety, nemám ani zkušenost s wysiwyg ediroty, nejsem ničím nijak dotčen ani poznamenán, fakt umím jen to html. Proto jsem se chtěl zeptat, co byste mi doporučili, zda spíš něco jako OpenOffice.org Writer (Kword ani Abiword prý nebývají dost stabilní), nebo rovnou něco jako (La)TeX, popř. LyX. Co je lepší, efektivnější? Podotýkám, že ty dokumenty nebudou matematického charakteru, takže bych asi nijak nevyužil schopnosti TeXu, co se týče vzorců. Je přesto lepší se jej učit, spíš než wywisiwyg editory? Díky za doporučení.
Tiež odporúčam na písanie dlhších textov latex. Aj keď ho človek nepoužíva na sádzanie matematických textov , ocení jeho výhody.
Najlepšie na ňom je, že netrpí syndrómom posledného klepu, ktorý je dosť častý u wyswyg editorov. To je ked o tretej v noci dorábate dokumentáciu, dopíšete poslednú vetu a zistíte, že sa vám to celé porozskakovalo. Pri paťdesiatich stranách to prestáva byť sranda. Toto v latexu nehrozí. Prinajhoršom sa vám rozskočí posledný odstavec, ale dá sa to lahšie napraviť.
Ani pri písaní nie je človek zbytočne zaťažený vizuálnou stránkou dokumentu, takže sa môže lepšie sústrediť na text. Nekašle sa s tabulkou , ktorá mu neustále odskakuje.
Ak si vytvoríte vlastný štýlový súbor s makrami na jednom dokumente, ďaľšie sa vám píšu oveľa ľahšie. Vaše dokumenty síce potom vyzerajú uniformne, ale zato veľmi úhľadne. Keď sa s tým človek naučí, dá sa s tým robiť oveľa efektívnejšie, ako pri wyswyg editoroch.
Tiskni
Sdílej: