Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Ahoj.
Do LAN máme připojený 2 servery. Domenovej radic (samba) a intranetovej webserver. A uzivatele si mohou upravovat sve intranetove prezentace pres sambu. Tak jsem je spojil pres NFS.
No a abych zmensil prutok dat pres switch, tak jsem oba 2 servery spojil krizenym kabelem - maj 2 sitovky.
Nastavil jsem na obou sitovkach stejnou IP adresu a pak upravil routovaci tabulku. Ted vypada takhle.
192.168.1.3 dev eth1 scope link 192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.2 default via 192.168.1.1 dev eth0
A na druhem serveru takhle:
192.168.1.2 dev eth1 scope link 192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.3 default via 192.168.1.1 dev eth0
Je to spravne a data chodi kudy maji. Ale zajima me:
1.) Jestli se to obecne takhle dela - myslim nastaveni stejnych IP na 2 rozhrani?
2.) A je mozne toto nastaveni routovani nekam ulozit, aby se nacitalo po restartu, ebo si musim udelat if-up.d skript? Ukladaji se nekam zmeny, ktere udelam pomoci nastoje ip?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
======== SWITCH ========
| | | | | | |
PC PC PC .. PC | |
| |
---- ----
| |
(eth0) (eth0)
SERVER_1 SERVER_2
(eth1) (eth1)
|------------|
Oba servery maji na svych rozhranich nastaveny stejne IP adresy. A routovaci tabulky jsem upravil tak, aby se pakety ze SERVERU_1 adresovane SERVERU_2 posilali pres eth1 a naopak.
Jinak by vse melo lezt pres switch. Jde jen o snizeni zateze switche. A chtel jsem vedet, jestli tohle reseni je rozumne a jestli se to tak normalne dela?
Muzete mi prosim blize vysvetlit: ,,Pokud chcete nastavit stejnou adresu na dvou rozhraních, neměl byste u obou nastavovat rozsah, jinak ..." Nechapu co znamena nastavit nebo nenastavit rozsah. To znamena nespecifikovat masku? Ta se snad ale pak doplni samejma jednickama, ne?
2) Diky moc.
Podle mne je to v pořádku, ortodoxního vyznavače Cisco Guidelines by z toho asi chytil psotník, ale pokud je na obou strojích Linux, nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat. Pokud z nějakých důvodů nechcete na spodních rozhraních přiřadit samostatné adresy, nevidím na takovém řešení nic špatného.
Prave naopak nevidim duvod, proc bych na spodnich mel ty adresy prirazovat. Takhle se to alespon nebude michat.
Jeste jedna mala otazcicka tu zustala nezodpovezena: Pokud chcete nastavit stejnou adresu na dvou rozhraních, neměl byste u obou nastavovat rozsah, jinak ...Nechapu co znamena nastavit nebo nenastavit rozsah. Muzete mi to prosim nekdo osvetlit? Mne to zajima a urcite mi to neda spat.
Tím jsem (v té minulé diskusi) myslel neudělat něco jako
ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth0 ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth1
ale např.
ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth0 ip addr add 10.11.12.13 dev eth1 ip route add 10.11.12.14 dev eth1
Vy to ale podle všeho máte správně.
ip route add 10.11.12.13 dev eth1
Dekuji moc za odpovedi vsem.
10.11.12.13 je moje adresa a 10.11.12.14 adresa toho druhého. Tím posledním příkazem říkám, že na druhý server se pakety posílají přímo přes interface eth1.
Tiskni
Sdílej:
