Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Ahoj.
Do LAN máme připojený 2 servery. Domenovej radic (samba) a intranetovej webserver. A uzivatele si mohou upravovat sve intranetove prezentace pres sambu. Tak jsem je spojil pres NFS.
No a abych zmensil prutok dat pres switch, tak jsem oba 2 servery spojil krizenym kabelem - maj 2 sitovky.
Nastavil jsem na obou sitovkach stejnou IP adresu a pak upravil routovaci tabulku. Ted vypada takhle.
192.168.1.3 dev eth1 scope link 192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.2 default via 192.168.1.1 dev eth0
A na druhem serveru takhle:
192.168.1.2 dev eth1 scope link 192.168.1.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.1.3 default via 192.168.1.1 dev eth0
Je to spravne a data chodi kudy maji. Ale zajima me:
1.) Jestli se to obecne takhle dela - myslim nastaveni stejnych IP na 2 rozhrani?
2.) A je mozne toto nastaveni routovani nekam ulozit, aby se nacitalo po restartu, ebo si musim udelat if-up.d skript? Ukladaji se nekam zmeny, ktere udelam pomoci nastoje ip?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
======== SWITCH ========
| | | | | | |
PC PC PC .. PC | |
| |
---- ----
| |
(eth0) (eth0)
SERVER_1 SERVER_2
(eth1) (eth1)
|------------|
Oba servery maji na svych rozhranich nastaveny stejne IP adresy. A routovaci tabulky jsem upravil tak, aby se pakety ze SERVERU_1 adresovane SERVERU_2 posilali pres eth1 a naopak.
Jinak by vse melo lezt pres switch. Jde jen o snizeni zateze switche. A chtel jsem vedet, jestli tohle reseni je rozumne a jestli se to tak normalne dela?
Muzete mi prosim blize vysvetlit: ,,Pokud chcete nastavit stejnou adresu na dvou rozhraních, neměl byste u obou nastavovat rozsah, jinak ..." Nechapu co znamena nastavit nebo nenastavit rozsah. To znamena nespecifikovat masku? Ta se snad ale pak doplni samejma jednickama, ne?
2) Diky moc.
Podle mne je to v pořádku, ortodoxního vyznavače Cisco Guidelines by z toho asi chytil psotník, ale pokud je na obou strojích Linux, nevidím důvod, proč by to nemělo fungovat. Pokud z nějakých důvodů nechcete na spodních rozhraních přiřadit samostatné adresy, nevidím na takovém řešení nic špatného.
Prave naopak nevidim duvod, proc bych na spodnich mel ty adresy prirazovat. Takhle se to alespon nebude michat.
Jeste jedna mala otazcicka tu zustala nezodpovezena: Pokud chcete nastavit stejnou adresu na dvou rozhraních, neměl byste u obou nastavovat rozsah, jinak ...Nechapu co znamena nastavit nebo nenastavit rozsah. Muzete mi to prosim nekdo osvetlit? Mne to zajima a urcite mi to neda spat.
Tím jsem (v té minulé diskusi) myslel neudělat něco jako
ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth0 ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth1
ale např.
ip addr add 10.11.12.13/24 brd + dev eth0 ip addr add 10.11.12.13 dev eth1 ip route add 10.11.12.14 dev eth1
Vy to ale podle všeho máte správně.
ip route add 10.11.12.13 dev eth1
Dekuji moc za odpovedi vsem.
10.11.12.13 je moje adresa a 10.11.12.14 adresa toho druhého. Tím posledním příkazem říkám, že na druhý server se pakety posílají přímo přes interface eth1.
Tiskni
Sdílej:
