V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
auto lo eth0 eth1 eth2 ethx...
iface lo inet loopback
auto br0
iface br0 inet dhcp
bridge_ports all
To je snad epidemie. Za jeden příspěvek, kde vysvětlím, že ifconfig je už skoro osm let obsolete a že není dobré používat příkazy s nelogickým a těžko předvídatelným chováním, se okamžitě objeví dva další… :-( Co má ale, proboha, znamenat tahle šílenost:
ifconfig eth0 0.0.0.0
Když to zkusím, odebere to z interface jednu z přiřazených IPv4 adres. Čert ví, podle čeho si to vybírá, kterou má odebrat… Autor toho návodu chtěl patrně napsat
ip addr flush dev eth0
Az na to, ze navody k bridge pouzivaji ifconfig
To je ovšem zásadní chyba těch návodů - pokud tedy nepocházejí z doby před vydáním jádra 2.2.0 (leden 1999).
a ze to slavne ip je pouzitelne jen na linuxu
Cituji z dotazu: "…jakým způsobem (jestli vůbec) je v linuxu možno…". Řeč je tedy právě o Linuxu a v něm je už skoro osm let krajně nevhodné používat příkaz ifconfig, mimo jiné právě kvůli oněm nelogickým a těžko odhadnutelným efektům, jako je ten, o kterém jsem se zmiňoval ve svém příspěvku.
a je tudiz nerozumne z duvodu prenositelnosti pouzivat nejaky wraper
Děkuji, že jste mi nakonec dal za pravdu, že je nerozumné používat nějaký wrapper - tj. onu emulaci, která umožňuje dodnes příkazu ifconfig předstírat jakous takous funkčnost.
Čím ale nahradit poslední řádek, když ifconfig nedoporučujete?Hádám
ip link set br0 up
Rád bych si byl ale jistej, že všechny data bit po bitu projdou bezezměny tímhle "stojem" jako by to byl onen kus drátu.To zcela jistě ne a ani to samozřejmě není vůbec možné. Propojení na fyzické úrovni (tedy to co dělá hub) nelze pomocí síťových karet realizovat. Bridge funguje na linkové vrstvě, tedy (zjednodušeně) ethernet (802.3). Funkčnost je stejná jako v případě switche (rozdíl mezi termíny switch a bridge není všeobecně definován), tedy rámce projdou beze změny. Nebo také nemusí projít vůbec, pokud je zdroj i cíl na jednom portu (jedné síťové kartě). Kromě toho samozřejmě neprojdou vadné rámce (nedokončené a podobně).
Tiskni
Sdílej: