Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Nainstaloval jsem ovladač Wifi (802.11b USB,integrovaná v notebooku) přes ndiswrapper. Nastavil parametry (adresa IP, maska podsítě, výchozí brána, upřednostňovaný server DNS)To je sice hezké, ale předčasné (navíc i často zbytečné, pokud je v síti DHCP). Nejprve je nutné nastavit parametry WIFI sítě, jinak se nemá kam připojit. To je mimochodem nutné i ve Windows! Minimálně tím, že se nechají nalézt sítě a jedna a zvolí se tam "připojit" k jedné z nich. Tím se automaticky nastaví ESSID, možná i rychlost a kanál/frekvence. Samozřejmě, ne vždy toto stačí (některé sítě "nejsou vidět", vyžadují WEP či WPA, atd.). Obdobný postup lze provést i v linuxu, pokud tam je nějaké udělátko na hledání sítí. To už konkrétně ve SLAXu neznám, ale evidentně tam nějaké je.
Pokud nemáte doobře nastavený wep klíč, tak se to zřejmě bude chovat přesně tak, jak popisujete. Máte nějakou "zajímavou" odezvu na příkaz iwlist scan | grep ESSID a pak ještě pro porovnání iwlist scan | grep key?
Ahoj!
pozri si manualove stranky:
man iwconfig
man depmod
man modprobe
"iwconfig" nastavuje parametre wi-fi karty "wlan0" je nazov sietovej (wi-fi) karty, nieco ako "lokalna siet 1" vo Windows "mode managed" - tymto tej karte povies, ze sa ma pripajat na access point a nie ad-hoc "essid nazov" - nastavis karte ESSID siete, kam sa chces pripojit "channel cislo" - nastavis karte kanal (frekvenciu)
"modprobe ndiswrapper" - nacita modul "ndiswrapper" do beziaceho kernelu
"depmod -a" Ti pregeneruje databazu modulov, aby napriklad "modprobe" pri nacitavani modulu "ndiswrapper" vedel, na akych moduloch je modul "ndiswrapper" zavisly a nacital ich tiez
pomoze?
Ospravedlnujem sa, nejak sa to rozbilo :-/
pozri si manualove stranky:
man iwconfig
man depmod
man modprobe
"iwconfig" nastavuje parametre wi-fi karty
"wlan0" je nazov sietovej (wi-fi) karty, nieco ako "lokalna siet 1" vo Windows
"mode managed" - tymto tej karte povies, ze sa ma pripajat na access point a nie ad-hoc
"essid nazov" - nastavis karte ESSID siete, kam sa chces pripojit
"channel cislo" - nastavis karte kanal (frekvenciu)
"modprobe ndiswrapper" - nacita modul "ndiswrapper" do beziaceho kernelu
"depmod -a" Ti pregeneruje databazu modulov, aby napriklad "modprobe" pri nacitavani modulu "ndiswrapper" vedel, na akych moduloch je modul "ndiswrapper" zavisly a nacital ich tiez
Tiskni
Sdílej: