Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
make var=value' provede totéž, co make, pouze make proměnné var přiřadí hodnotu value. A znovu: zda bude fungovat DESTDIR, prefix, něco jiného nebo vůbec nic, to záleží jen a jen na tom, co je napsáno v tom konkrétním Makefile.
Ale vubec netusim co znamena prefix.
make install instaluje soubory adresářů, které jsou podadresáři prefixu.
Když nebudeš prefix nijak zadávat, výchozí hodnota je většinou /usr nebo /usr/local. Takže make install bude instalovat do /usr/bin, /usr/share atd.
Když prefix změníš třeba na /home/jarda, tak se soubory toho stejného programu umístí do /home/jarda/bin a /home/jarda/share
Pokud jsi tedy použil ty příkazy tak, jak jsi je vypsal, tj.
$ ./configure --prefix=cil $ make install DESTDIR=cil $ make install prefix=ciltak zadávání parametrů pro
make install bylo s největší pravděpodobností zbytečné. Poté, co ti configure vygeneruje Makefile, můžeš se přesvědčit, že DESTDIR (nebo jinak pojmenovaná proměnná, která dělá totéž) je nastavena podle toho "cil" v --prefix=cil a nemusíš ji tedy nastavovat znovu na to samé.
make install instaluje soubory adresářů, které jsou podadresáři prefixu.
Ne. 'make install' provede příkazy, které jsou v makefile uvedeny na řádcích následujících za tím, který začíná 'install:'.
make skončí s chybou "No rule to make target `install'. Stop." Pokud se tak nezachová, pak ho tam máte - i když o něm možná nevíte.
make install nenainstaluje přeložený program a já ti za každý ukážu (z lenosti jenom) dva, které to dělají.
Že si vždycky, když někdo vymýšlí jednoduchý příklad, najdeš čas na tu práci, abys ukázal, že ten příklad je úplně špatně (viz nedávno diskuze o load avg), načež přidáš ještě něco, co je sice naprosto pravdivé, ale taky často úplně k ničemu. Nejsi náhodou matematik?
Ano, je pravda, že 'make install' provede příkazy, které jsou v makefile uvedeny na řádcích následujících za tím, který začíná 'install:' a možná tě to překvapí, ale vím to taky. Jenom bych řekl, že TAHLE informace je pro člověka, který se ptá na to, jak nainstalovat program do specifického adresáře, úplně nahouby.
Sice je pravda, že 'make install' většinou nainstaluje přeložený program (a viděl jsem i dost projektů, kde to tak není), ale rozhodně není pravda, že každý makefile respektuje DESTDIR (a určitě bych si nevsadil na to, že ho respektuje většina) nebo že každý respektuje proměnnou prefix (nehledě na to, že i u těch, u kterých ano, tato proměnná znamená něco poněkud jiného).
Že si vždycky, když někdo vymýšlí jednoduchý příklad, najdeš čas na tu práci, abys ukázal, že ten příklad je úplně špatně (viz nedávno diskuze o load avg)
Pokud bude kdokoli tazatelům tlačit do hlavy věci, které nejsou pravda, a já si toho všimnu, budu se snažit jeho zavádějící tvrzení uvést na pravou míru. Může se vám to nelíbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat.
Ano, je pravda, že 'make install' provede příkazy, které jsou v makefile uvedeny na řádcích následujících za tím, který začíná 'install:' a možná tě to překvapí, ale vím to taky. Jenom bych řekl, že TAHLE informace je pro člověka, který se ptá na to, jak nainstalovat program do specifického adresáře, úplně nahouby.
A právě v tom se naše názory diametrálně liší. Protože vím, že zdaleka ne každý projekt respektuje DESTDIR nebo prefix (nemluvě o tom, že každá z těch proměnných znamená něco úplně jiného - i tam, kde fungují), považuji za podstatně užitečnější tazateli sdělit, jak se věci skutečně mají, ne jak to možná funguje. Tedy že je potřeba se podívat do dokumentace a není-li tam odpověď, pak do makefile. Musím-li si vybrat mezi jednoduchou a správnou odpovědí, volím tu správnou.
...ale rozhodně není pravda, že každý makefile respektuje DESTDIR (a určitě bych si nevsadil na to, že ho respektuje většina)...Ukaž mi, prosím, něco, co jsem napsal a ty sis to takto vyložil.
...nebo že každý respektuje proměnnou prefix...Předpokládám, že pokud configure umožňuje zadat --prefix, pak předpokldáám, že vytvořený Makefile bude tuto hodnotu nějakým způsobem respektovat. Jinak by tam ta volba byla poněkud zbytečná. Abych pravdu řekl, pokud by to tak nebylo a make install instaloval někam úplně jinam, než bylo prefixem zadáno, považoval bych to za chybu. K tomu zbytku... Já považuji za podstatné, jestli je otázka dobře zodpovězena. Tazatel se ptal, jak nainstalovat program do zadaného adresáře a bylo mu to zodpovězeno: "většinou funguje
./configure --prefix=cil" Ano, pokud by to nezabralo, bylo by potřeba další řešení, ale ono to zabralo. Vědět, jak se věci skutečně mají je v tomto případě vcelku zbytečné a tazatel si to může zjistit, až to bude opravdu potřebovat. Nelze začít vstřebáním všech informací.
Tedy že je potřeba se podívat do dokumentace a není-li tam odpověď, pak do makefile.Pokud program používá configure, většinou je vygenerovaný Makefile příliš složitý na to, aby se v něm začátečník na první pohled vyznal. Takže stráví spoustu času bádáním nad Makefile, aby nakonec zjistil, že měl bádat nad configure. Ano, kdybych na dotaz "make install - instalace na určené místo" odpovídal první, řeknu tazateli, ať hledá. Když už ale odpovídám na otázku, co dělá --prefix=cil u configure, tak tvrdím, že odpověď "způsobí, že make install nainstaluje program do adresáře cil" bude v 99% případech správná.
Předpokládám, že pokud configure umožňuje zadat --prefix, pak předpokldáám, že vytvořený Makefile bude tuto hodnotu nějakým způsobem respektovat.
To je velmi optimistický předpoklad. Je-li configure vygenerován autoconfem, nabízí volbu --prefix automaticky, a nejspíš by nebylo úplně triviální mu to rozmluvit. To, zda se zadaný prefix nějakým způsobem odrazí v chování výsledného Makefile, už ale závisí čistě na dobré vůli autora Makefile.in
Pokud program používá configure, většinou je vygenerovaný Makefile příliš složitý na to, aby se v něm začátečník na první pohled vyznal.
Zdaleka ne každý projekt, kde se vyskytuje configure, používá automake. Používá-li pouze autoconf (a z toho, co jsem viděl, bych si troufal odhadovat, že to je častější), spočívá generování Makefile pouze v substitucích hodnot za zvolené symboly. Takže s tou přehledností to není zase tak hrozné.
Když už ale odpovídám na otázku, co dělá --prefix=cil u configure, tak tvrdím, že odpověď "způsobí, že make install nainstaluje program do adresáře cil" bude v 99% případech správná.
O tom by se dalo polemizovat. Ale museli bychom začít tím, že bychom si upřesnili, co vlastně znamená výraz "nainstaluje program do adresáře cil". Protože zatím tazatel nedal najevo, zda tím myslí to, co má obvykle na svědomí --prefix, nebo to, co má často na svědomí DESTDIR - a nebo také něco úplně jiného. Mimochodem, on tazatel vlastně dosud ani nepotvrdil, že ten projekt (dosud nebylo odtajněno jeho jméno) vůbec používá nějaký configure skript, natož že byl generován autoconfem.
install bude mít nějaké prerequisities.
make se chová, jako by to byl prázdný řetězec. Proměnná DESTDIR - je-li v makefilech použita obvyklým způsobem - se nejčastěji používá při vytváření balíčků. Specifikuje základní adresář, který se přidá před všechny cesty, kam se instalují jednotlivé soubory, ale celý projekt je pořád přeložen a nakonfigurován tak, jako by tam žádný DESTDIR nebyl. Prostě takový "falešný kořenový adresář". Takže prázdný řetězec je obvyklá a pro normální 'make install' (instalace pro přímé použití) také správná hodnota.
Tiskni
Sdílej: