Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byla vydána nová verze 7.1 (YouTube) svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Mary Lou bylo vybráno na počest americké jazzové klavíristky Mary Lou Williams (YouTube).
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.4. Představení novinek také na YouTube. Bun byl přepsán z programovacího jazyka Zig do Rustu. Pomocí Claude Fable 5.
Vývojáři KDE na Mastodonu oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 26.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
make var=value' provede totéž, co make, pouze make proměnné var přiřadí hodnotu value. A znovu: zda bude fungovat DESTDIR, prefix, něco jiného nebo vůbec nic, to záleží jen a jen na tom, co je napsáno v tom konkrétním Makefile.
Ale vubec netusim co znamena prefix.
make install instaluje soubory adresářů, které jsou podadresáři prefixu.
Když nebudeš prefix nijak zadávat, výchozí hodnota je většinou /usr nebo /usr/local. Takže make install bude instalovat do /usr/bin, /usr/share atd.
Když prefix změníš třeba na /home/jarda, tak se soubory toho stejného programu umístí do /home/jarda/bin a /home/jarda/share
Pokud jsi tedy použil ty příkazy tak, jak jsi je vypsal, tj.
$ ./configure --prefix=cil $ make install DESTDIR=cil $ make install prefix=ciltak zadávání parametrů pro
make install bylo s největší pravděpodobností zbytečné. Poté, co ti configure vygeneruje Makefile, můžeš se přesvědčit, že DESTDIR (nebo jinak pojmenovaná proměnná, která dělá totéž) je nastavena podle toho "cil" v --prefix=cil a nemusíš ji tedy nastavovat znovu na to samé.
make install instaluje soubory adresářů, které jsou podadresáři prefixu.
Ne. 'make install' provede příkazy, které jsou v makefile uvedeny na řádcích následujících za tím, který začíná 'install:'.
make skončí s chybou "No rule to make target `install'. Stop." Pokud se tak nezachová, pak ho tam máte - i když o něm možná nevíte.
make install nenainstaluje přeložený program a já ti za každý ukážu (z lenosti jenom) dva, které to dělají.
Že si vždycky, když někdo vymýšlí jednoduchý příklad, najdeš čas na tu práci, abys ukázal, že ten příklad je úplně špatně (viz nedávno diskuze o load avg), načež přidáš ještě něco, co je sice naprosto pravdivé, ale taky často úplně k ničemu. Nejsi náhodou matematik?
Ano, je pravda, že 'make install' provede příkazy, které jsou v makefile uvedeny na řádcích následujících za tím, který začíná 'install:' a možná tě to překvapí, ale vím to taky. Jenom bych řekl, že TAHLE informace je pro člověka, který se ptá na to, jak nainstalovat program do specifického adresáře, úplně nahouby.
Sice je pravda, že 'make install' většinou nainstaluje přeložený program (a viděl jsem i dost projektů, kde to tak není), ale rozhodně není pravda, že každý makefile respektuje DESTDIR (a určitě bych si nevsadil na to, že ho respektuje většina) nebo že každý respektuje proměnnou prefix (nehledě na to, že i u těch, u kterých ano, tato proměnná znamená něco poněkud jiného).
Že si vždycky, když někdo vymýšlí jednoduchý příklad, najdeš čas na tu práci, abys ukázal, že ten příklad je úplně špatně (viz nedávno diskuze o load avg)
Pokud bude kdokoli tazatelům tlačit do hlavy věci, které nejsou pravda, a já si toho všimnu, budu se snažit jeho zavádějící tvrzení uvést na pravou míru. Může se vám to nelíbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat.
Ano, je pravda, že 'make install' provede příkazy, které jsou v makefile uvedeny na řádcích následujících za tím, který začíná 'install:' a možná tě to překvapí, ale vím to taky. Jenom bych řekl, že TAHLE informace je pro člověka, který se ptá na to, jak nainstalovat program do specifického adresáře, úplně nahouby.
A právě v tom se naše názory diametrálně liší. Protože vím, že zdaleka ne každý projekt respektuje DESTDIR nebo prefix (nemluvě o tom, že každá z těch proměnných znamená něco úplně jiného - i tam, kde fungují), považuji za podstatně užitečnější tazateli sdělit, jak se věci skutečně mají, ne jak to možná funguje. Tedy že je potřeba se podívat do dokumentace a není-li tam odpověď, pak do makefile. Musím-li si vybrat mezi jednoduchou a správnou odpovědí, volím tu správnou.
...ale rozhodně není pravda, že každý makefile respektuje DESTDIR (a určitě bych si nevsadil na to, že ho respektuje většina)...Ukaž mi, prosím, něco, co jsem napsal a ty sis to takto vyložil.
...nebo že každý respektuje proměnnou prefix...Předpokládám, že pokud configure umožňuje zadat --prefix, pak předpokldáám, že vytvořený Makefile bude tuto hodnotu nějakým způsobem respektovat. Jinak by tam ta volba byla poněkud zbytečná. Abych pravdu řekl, pokud by to tak nebylo a make install instaloval někam úplně jinam, než bylo prefixem zadáno, považoval bych to za chybu. K tomu zbytku... Já považuji za podstatné, jestli je otázka dobře zodpovězena. Tazatel se ptal, jak nainstalovat program do zadaného adresáře a bylo mu to zodpovězeno: "většinou funguje
./configure --prefix=cil" Ano, pokud by to nezabralo, bylo by potřeba další řešení, ale ono to zabralo. Vědět, jak se věci skutečně mají je v tomto případě vcelku zbytečné a tazatel si to může zjistit, až to bude opravdu potřebovat. Nelze začít vstřebáním všech informací.
Tedy že je potřeba se podívat do dokumentace a není-li tam odpověď, pak do makefile.Pokud program používá configure, většinou je vygenerovaný Makefile příliš složitý na to, aby se v něm začátečník na první pohled vyznal. Takže stráví spoustu času bádáním nad Makefile, aby nakonec zjistil, že měl bádat nad configure. Ano, kdybych na dotaz "make install - instalace na určené místo" odpovídal první, řeknu tazateli, ať hledá. Když už ale odpovídám na otázku, co dělá --prefix=cil u configure, tak tvrdím, že odpověď "způsobí, že make install nainstaluje program do adresáře cil" bude v 99% případech správná.
Předpokládám, že pokud configure umožňuje zadat --prefix, pak předpokldáám, že vytvořený Makefile bude tuto hodnotu nějakým způsobem respektovat.
To je velmi optimistický předpoklad. Je-li configure vygenerován autoconfem, nabízí volbu --prefix automaticky, a nejspíš by nebylo úplně triviální mu to rozmluvit. To, zda se zadaný prefix nějakým způsobem odrazí v chování výsledného Makefile, už ale závisí čistě na dobré vůli autora Makefile.in
Pokud program používá configure, většinou je vygenerovaný Makefile příliš složitý na to, aby se v něm začátečník na první pohled vyznal.
Zdaleka ne každý projekt, kde se vyskytuje configure, používá automake. Používá-li pouze autoconf (a z toho, co jsem viděl, bych si troufal odhadovat, že to je častější), spočívá generování Makefile pouze v substitucích hodnot za zvolené symboly. Takže s tou přehledností to není zase tak hrozné.
Když už ale odpovídám na otázku, co dělá --prefix=cil u configure, tak tvrdím, že odpověď "způsobí, že make install nainstaluje program do adresáře cil" bude v 99% případech správná.
O tom by se dalo polemizovat. Ale museli bychom začít tím, že bychom si upřesnili, co vlastně znamená výraz "nainstaluje program do adresáře cil". Protože zatím tazatel nedal najevo, zda tím myslí to, co má obvykle na svědomí --prefix, nebo to, co má často na svědomí DESTDIR - a nebo také něco úplně jiného. Mimochodem, on tazatel vlastně dosud ani nepotvrdil, že ten projekt (dosud nebylo odtajněno jeho jméno) vůbec používá nějaký configure skript, natož že byl generován autoconfem.
install bude mít nějaké prerequisities.
make se chová, jako by to byl prázdný řetězec. Proměnná DESTDIR - je-li v makefilech použita obvyklým způsobem - se nejčastěji používá při vytváření balíčků. Specifikuje základní adresář, který se přidá před všechny cesty, kam se instalují jednotlivé soubory, ale celý projekt je pořád přeložen a nakonfigurován tak, jako by tam žádný DESTDIR nebyl. Prostě takový "falešný kořenový adresář". Takže prázdný řetězec je obvyklá a pro normální 'make install' (instalace pro přímé použití) také správná hodnota.
Tiskni
Sdílej:
