Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Zdá se, že pravděpodobně zatím není podporován, ale třeba se mýlím. Povedlo se ho někomu zprovoznit?
Identifikuje se jako
02:00.0 RAID bus controller: Marvell Technology Group Ltd. 88SE6145 SATA II PCI-E controller (rev a1) (prog-if 8f)
Subsystem: ASUSTeK Computer Inc. Unknown device 8220
Control: I/O+ Mem+ BusMaster+ SpecCycle- MemWINV- VGASnoop- ParErr- Stepping- SERR- FastB2B-
Status: Cap+ 66MHz- UDF- FastB2B- ParErr- DEVSEL=fast >TAbort- <TAbort- <MAbort- >SERR- <PERR-
Latency: 0 (2000ns min), Cache Line Size: 16 bytes
Interrupt: pin A routed to IRQ 17
Region 0: I/O ports at bc00 [size=8]
Region 1: I/O ports at b880 [size=4]
Region 2: I/O ports at b800 [size=8]
Region 3: I/O ports at b480 [size=4]
Region 4: I/O ports at b400 [size=16]
Region 5: Memory at fa8ffc00 (32-bit, non-prefetchable) [size=1K]
Expansion ROM at fa880000 [disabled] [size=256K]
Capabilities: [48] Power Management version 2
Flags: PMEClk- DSI- D1+ D2- AuxCurrent=0mA PME(D0+,D1+,D2-,D3hot+,D3cold-)
Status: D0 PME-Enable- DSel=0 DScale=1 PME-
Capabilities: [50] Message Signalled Interrupts: 64bit- Queue=0/0 Enable-
Address: 00000000 Data: 0000
Capabilities: [e0] Express Legacy Endpoint IRQ 0
Device: Supported: MaxPayload 128 bytes, PhantFunc 0, ExtTag-
Device: Latency L0s unlimited, L1 unlimited
Device: AtnBtn- AtnInd- PwrInd-
Device: Errors: Correctable- Non-Fatal- Fatal- Unsupported-
Device: RlxdOrd- ExtTag- PhantFunc- AuxPwr+ NoSnoop-
Device: MaxPayload 128 bytes, MaxReadReq 512 bytes
Link: Supported Speed 2.5Gb/s, Width x1, ASPM L0s, Port 0
Link: Latency L0s <256ns, L1 unlimited
Link: ASPM Disabled RCB 64 bytes CommClk+ ExtSynch-
Link: Speed 2.5Gb/s, Width x1
Řadič Marvell 88SE6145 je osazen na základní desce ASUS P5W64 WS a má mimo SATA porty vedle southbridge, které mne nezajímají (neboť si vystačím s ICH7 od Intela) i jeden ESATA port na zadním panelu, který mne zajímá velmi a chtěl bych ho používat.
HDD mám Western Digital My Book ES 500GB, na USB 2.0 samozřejmě funguje bez problémů, na připojení do ESATA reaguje probuzením, ale v Linuxu ho zdetekovat nelze (např. ve výpisu cat /proc/partitions není).
Vím, že existuje jakási velmi částečná podpora skrze modul pata_marvell, ale nefunguje s ESATA, možná jen s interními SATA porty (nezkoušel jsem) a to nestačí.
Vyzkoušel jsem jádra 2.6.21.5 a vývojovou verzi 2.6.22-rc6, ani s jednou ani náznak.
Prosím napište jakoukoliv informaci, pokud jste se s tímto řadičem setkali, byť neúspěšně. Vygooglovat se mi nepodařilo skoro nic, kromě toho, na jakých deskách je osazen a že možná funguje pata_marvell pro interní SATA....
Tiskni
Sdílej: