Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
PC má jednu síťovou kartu eth0 s adresou mé sítě doma (IP 192.168.0.1, GW 192.168.0.254, maska 255.255.255.0).
Já se potřebuji přes Debian připojovat z mé domácí sítě (tj. jakákoliv 192.168.0.x) do firmy, tj. na 192.168.1.x. Podotýkám že Debian-stroj má pouze jedno rozhraní, eth0. Když nahodím VPN, přibude nový virtuální interface cipsec0, kterému firemní cisco router přidělí pomocí DHCP adresu ze sítě 192.168.2.x. Je to "mezisíť", přes kterou se jak chápu komunikuje na virtuálním interfacu.
Route vypadá na debianu takto:
Destination Gateway Genmask Flags Metric Ref Use Iface
vpn.server.cz 192.168.0.254 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0
192.168.2.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 cipsec0
192.168.1.0 192.168.2.2 255.255.255.0 UG 0 0 0 cipsec0
localnet * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth0
link-local * 255.255.0.0 U 1000 0 0 eth0
default 192.168.0.254 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0
V této situaci se z Debianu dostanu do vnitřní firemní sítě. Ale ne už z jiného stroje doma.
Podle návodů jsem pochopil že si na Debianu musím zapnout routování, takže jsem dal:
echo 1 > /proc/sys/net/ipv4/ip_forward
Na stroji doma (notebook s Vistama IP 192.168.0.21) jsem si nastavil GW 192.168.0.1, tj. směruji Debian.
A pak se zoufale pokusil o ping a traceroute do firemní sítě. Nefunguje, při traceroute jsou i na prvním řádku hvězdičky 
Přitom na Debian (192.168.0.1) si pingnu.
Ještě jsem zkoušel podle různých návodů toto:
iptables -t nat -A POSTROUTING -s 192.168.0.0/24 -o cipsec0 -j MASQUERADE
Stále nic Poradíte někdo?
Na otázku zatím nikdo bohužel neodpověděl.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz