Byla vydána (𝕏) lednová aktualizace aneb nová verze 1.97 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.97 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Nedávno se povedlo do pdf souborů vložit Tetris a DOOM a po otevření příslušného pdf souboru v na Chromiu založeném webovém prohlížeči vybranou hru přímo v pdf spustit. LinuxPDF ukazuje, že do pdf lze vložit také RISC-V emulátor a rozběhnout Linux.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 25.2. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová stabilní major verze 24.10 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 23.05. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 1970 zařízení. Samozřejmě včetně OpenWrt One. Linux byl povýšen z verze 5.15 na verzi 6.6.
Byla vydána nová verze 6.12 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přináší důležité bezpečnostní opravy díky bezpečnostnímu auditu od společností Radically Open Security. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.5. Thunderbird na verzi 128.6.0. Další změny v příslušném seznamu.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.2.0. S kódovým názvem Histrionicus (kačka strakatá). Z novinek lze vypíchnout, že například 🦆 může být nově použita jako vícebajtový oddělovač sloupců. 😂
Google Chrome 133 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 133.0.6943.53 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Novinky v Knot Resolver 6: ochrana před DoS útoky – technické řešení, aktuální příspěvek na blogu zaměstnanců CZ.NIC.
Zdravím všechny. Snažím se zprovoznit 32bit aplikace v Debianu (amd64). Nainstaloval jsem tedy výše zmíněné knihovny a ono nic (když jsem např. chtěl instalovat Operu).AFAIK Opera uz ma buildy i pro amd64/x86_64.
- jaký je rozdíl mezi 32bit knihovnymi a chroot (je-li a jde-li tato otázka vůbec položit :) )?pokud mas jen 32bit knihovny, tak ty jsou balicky v 64bit prostredi, pokud puzujes chroot instalujes skoro cely 32bit system
- co bych měl dále udělat, aby 32bit knihovny běhali (šli běžně instalovat programy)?nechapu otazku, me bezely out-of-a-box
- jakou variantu doporučujete?s chrootem mi prislo vice prace a zere vice mista na disku. Navic dnes vse co porebuji, uz beha na amd64 hezky
díky!
Všechno běhá v poho? I flash do prohlížečů?přes nspluginwrapper nemám problémy.
U bodu dvě mi teda vysvětlete proč tam vůbec ty knihovny instalovat? Domníval jsem se, že pomocí nich nainstaluji i 32bit aplikace...Když běží 32bitová aplikace nad 64bitovým jádrem, potřebuje 32bitové knihovny, nemůže použít 64bitové. Když máte v systému 32bitové knihovny, neměl by být problém s 32bitovými aplikacemi, jen se vám může stát, že nějaká 32bitová aplikace bude požadovat nějaké 32bitové knihovny, které nejsou v tom základním balíku 32bitových knihoven, tak je budete muset ještě odněkud doinstalovat.
Nspluginwrapper je opravdu bohužel jen na pluginy do browseru.
V Debianu do 64bitového systému přidat repositáře s 32bitovými programy bohužel nejde, bere se to jako jiná architektura. Jinak 32bitové balíky je možné instalovat přes dpkg
s volbou --force-architecture
(když se takto budou instalovat další 32bitové knihovny, bude asi třeba je ručně zkopírovat do /usr/lib32/
, protože se budou cpát do /usr/lib/
, kde jsou teď 64bitové knihovny).
Podle mě je lepší se 32bitovým programům vyhnout, já používám jen jeden (skype), za ty ostatní jsem našel 64bitové náhrady. Mimochodem, RPM-based distribuce tohle řeší automaticky, tam se instalují 32bitové programy do 64bitového systému normálně přes balíkovací systém (je však otázkou, k čemu je to dobré, když v 64bitovém systému se používají primárně 64bitové programy).
Tiskni
Sdílej: