Byla vydána nová verze 9.10 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Math 24.8. Math je modul editoru vzorců v kancelářském balíku LibreOffice a poskytuje možnosti rozvržení pro zobrazení matematických, chemických, elektrických nebo vědeckých vzorců ve standardní písemné notaci. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2024. Ke konci roku 2024 vlastnila 305 180 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250211 mikrokódů pro své procesory řešící 5 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.24 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jiří Eischmann upozorňuje, že GNOME nemá české překladatele: "Posledních minimálně 15 let byly překlady GNOME do češtiny ve výborném stavu. U každého vydání jsem jen hlásil, že je vše přeložené, poslední roky to platilo i pro drtivou většinu dokumentace. Poslední rok se to ale začalo zadrhávat. Přispěvatelé, kteří to dlouhé roky táhli, odešli a není nikdo, kdo by to po nich převzal. Proto jsme se rozhodli jít s pravdou ven: GNOME momentálně nemá české překladatele a pokud se toho neujme někdo nový, překlady začnou postupně upadat."
Otevřený zvukový bezztrátový kodek FLAC (Free Lossless Audio Codec, Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.5.0. Hlavní novinkou je podpora vícevláknového kódování. V prosinci loňského roku byl FLAC formálně specifikován v RFC 9639.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur, v přepočtu zhruba pět bilionů korun. V projevu na summitu o umělé inteligenci v Paříži to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.3 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Lennart Poettering se na Mastodonu rozepsal o novince v systemd, na které pracuje: systemd bude umět nabootovat z obrazu disku staženého pomocí HTTP v rámci initrd.
Jednou jsem to v obdobné aplikaci použil a dá se počítat se zpožděním několika desetin sekundy - je potřeba ve smyčce pořád číst stav portu a kontrolovat změnu, ale možná to jde i nějak asynchronně přes signály, to jsem nezkoumalAsynchronní příjem dat jde určitě. Asynchronní příjem změn na řídících pinech jsem hledal, ale nic jsem nenašel...
takže hardwarově to jde, softwarově v Linuxu nevímHledal jsem tu část "softwarově v Linuxu" - nenašel jsem nic (což samozřejmě neznamená, že to nejde.)
více instrukcí, hardwarové násobičce a velké pamětiTo je otázka, jak moc bude ten program složitý. Výhoda je, že attina se dá vecpat přímo to konektoru, kdežto 28 pinová atmega už moc ne (možná v nějaké SMD verzi).
Pokud se může emulovat USB rozhraní, tak není problém emulovat i UART (alespoň Tx)Problém to není, ale je to pakárna.
To je otázka, jak moc bude ten program složitý.V tomhle případě bych řekl, že ne dost na to, aby bylo cokoliv ze zmíněného potřeba
Před nějakou dobou tady vyšel dvoudílný seriál a programování AVR pod linuxem, tak tam se lze inspirovat - jsou tam základní principy, programování i komunikace přes UART.Ten seriál je dost zastaralý a na některé věci je lepší podívat se do doplňujícího článku - http://www.abclinuxu.cz/clanky/hardware/jednocip-attiny2313-pod-linuxem
Já bych se taky přiklonil k ATmega8. Vzhledem k tomu, že v GM stojí 34 Kč a ty menší ATtiny jsou paradoxně většinou draží.Přesně tak. Proto radši ATmega8 a ATtiny jenom tam, kde je potřeba šetřit místem nebo elektrikou.
AVR dokonce zvládá i sofware emulaci USB, takže by nebyl nutný převodník na RS232. USB implementace pro AVR je jako opensource třeba tady:Ta softwarová emulace USB docela hodně omezí uživatelský program, nicméně v tomhle případě by to neměl být problém, protože ten program zase nebude tak náročný . Horší je to, že se člověk musí postarat i o druhou stranu, tedy buď napsat ovladač pro USB zařízení, nebo přizpůsobit firmware v procesoru, aby se tvářil jako nějaké zařízení, které je známé (např. myš nebo sériák) Podle mě je to spousta zbytečné práce navíc, když už by bylo nutné USB, tak bych asi raději použil ten převodník
Je přece jenom potřeba spájet nějakou desku s jednočipem a pás součástkami okolo a napsat pro něj program - nevím, jak je v tomhle tazatel zběhlý...To je pravda. K MCU je potřeba připojit tři dráty (napájení + signál od té brány) a jednu součástku (krystal), takže tady by možná ještě šlo udělat vrabčí hnízdo. Horší je to se sériovým portem, protože tam se musí udělat nějaký převodník úrovní a například kolem takového MAX232 je pět kondenzátorů; tam už to vrabčí hnízdo není taková sranda.
Horší je to se sériovým portem, protože tam se musí udělat nějaký převodník úrovní a například kolem takového MAX232 je pět kondenzátorů; tam už to vrabčí hnízdo není taková sranda.Tohle by řešil převodník USB/UART, protože tam je na výstupu TTL logika. Ještě mě napadlo, jak má být to relátko od notebooku daleko, USB mívá problémy se vzdáleností.
Pak také existují samostatné čipy USB<>RS232 třeba od FTDI, ale tam je docela problém, že největší pouzdro, ve kterém to dělají, má rozteč vývodů cca 0,3mm a to se docela špatně pájí i na pocínovanou desku s nepájivou maskou.Dělá se i větší pouzdro - rozteč vývodů 0.8mm. Nicméně i to se pájí docela blbě a člověk na to musí být docela machr. I když prý existuje varianta, že se tam ten čip prostě připájí nějakou docela velkou vrstvou cínu (i tak, že se propojí nožičky) a pak se použije tohle - http://gme.cz/cz/index.php?page=search&id=1274&q=odsavaci%20&w=1111#result Přiloží se k součástce, zahřeje a ten knot vysaje přebytečný cín, takže čip zůstane přilepený na DPS, ale nožičky nejsou propojené. Prý to funguje docela dobře, ale sám jsem to nezkoušel a v akci jsem to taky neviděl. Každopádně SMD součástky vylučují cokoliv horšího, než je fotocestou vyvolávaná DPS.
Ohledně vzdálenosti bych problém neviděl.Tohle bych taky neřešil - možností, jak si prodloužit dosah, je docela dost.
a ten knot vysaje přebytečný cínJo tohle jsem viděl jednou na youtube, podle toho videa to funguje dost dobře.
U toho odsátí cínu bych se bál, že mi něco zůstane propojený.Já asi ne, tipl bych si, že ten knot bude na cín fungovat jak magnet a vysaje všechno, co nebude držet adhezí na nožičkách a ploškách (u toho tvého způsobu je stejně tak možnost, že se ti to sleje)
Tiskni
Sdílej: