O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »nevíte někdo jak jednoduše zapnout či donutit GTK aplikace bežící v KDE k vyhlazování písma ? Vypozoroval jsem, že žádná GTK aplikace nevyhlazuje, nastavení stejného fontu či jiného nemá vliv. Jsem názoru, že díky tomu Firefox, nezobrazuje stránky tak pěkně, jako třeba Opera či Konqueror.. (Viz příloha) Chtěl bych toho docílit bez instalace gnome-control-center, který udajně problém řeší..
Díky
export GDK_USE_XFT=1
<edit name="hinting" mode="assign"><bool>true</bool></edit> <edit mode="assign" name="hintstyle"><const>hintfull</const></edit>Respektive K Control Center -> Appearance & themes -> Fonts -> Use anti-aliasing: Enabled -> Configure -> Hinting style: Full
~/.fonts.conf, ktory ma vplyv na vsetky aplikacie, pokial je tento uzivatelsky subor nacitany (v Ach Linuxe su uzivatelske nastavenia nacitane v pripade, ze existuje odkaz /etc/fonts/conf.d/50-user.conf). Uzivatel si tak moze upravit vlastne nastavenia fontov, nez je nastavenie systemove.
Firefox sa mi zdal, ze pouziva vyhladene pismo. Opera taktiez, ale ma velmi slaby hinting. Mozno by na porovnanie vyhladzovania fontov pomohlo poslat screenshoty nejakych cisto KDE a GTK aplikacii (K Control Center, GIMP, ...), popripade aj cisto Qt aplikacii (qtconfig).
A to vyhlazování máš hnusné na obouch snímkách obrazovky.IMHO screenshot Firefoxu ma mozno velke pismo, ale pekne vyhladene, rozhodne by som netvrdil, ze hnusne. V pripade Opery by som skusil pouzit Qt 4 verziu namiesto standardnej Qt 3, pismo by potom malo mat silnejsi hinting.
taky nechápu, proč Arch Linux a Ubuntu můžou mít zakompilovanou podporu BCI ve freetype a Mandriva, OpenSUSE to tam nemajíKvoli americkemu software patentu na BCI, ktory vlastni Apple. Niektore distribucie sa chcu pre istotu vyhnut moznym problemom s porusovanim patentu v USA.
... a ani BCI a subpixel hinting tomu nepomůže.Ale pomoze. Problem moze byt v tom, ze Apple a Microsoft (tvorcovia TTF) maju mierne odlisne implementacie BCI. Freetype je mozne skompilovat len s podporou jedneho typu BCI (predvoleny je Microsoft). Kadopadne suhlasim s tym, ze standardne dodavane fonty v Linuxe nie su to prave orechove. V mojom pripade sa mi osvedcilo pouzivat vyhladene fonty (standardne pouzivam v GTK a Qt aplikaciach font Lucida Grande) okrem Microsoft fontov, ktore lepsie vyzeraju nevyhladene. Vynimkou su tucne fonty, ktore mam vzdy vyhladene. BCI a hinting mam zapnuty podla typu fontu (Microsoft fonty ano, Liberation nie - pouziva autohinting). V pripade LCD sa opliati pohrat sa aj s nastavenim sub-pixel rendering.
Kadopadne suhlasim s tym, ze standardne dodavane fonty v Linuxe nie su to prave orechove.Mně připadá Dejavu výborně udělané.
. Zato som spokojny s Lucida Grande fontom
.
Tiskni
Sdílej: