V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Už se tu cosi podobného řešilo, ale pokud vím, zatím bez řešení ...
Jak nařídit celému systému KDE (jde-li to vůbec) a tudíž všem pod ním pracujícím programům, aby ukládaly své soubory s právy dle nastavení UMASK apod. a neignorovaly jej ?
Např. - nastavím si hlavní USER UMASK např. na 077 a děje se toto:
a) vytvořím-li programem jako třeba MC nový soubor, má práva 600 (to odpovídá zadanému UMASKu). Obdobně adresář má 700 - taky OK
b) pokud ale otevřu OPENOFFICE a uložím dokument - má 664. Obdobně Firefoxem stažený dokument má taky 664.
CO S TÍM ?
Díky za jakékoliv nakopnutí správným směrem ....
~/.kde/env/sice funguje, když do něj dám kontrolní příkaz
set > vypistak vidím i změny (testoval jsem jak umask, tak i UMASK_ROOT, UMASK_USER), ale aplikace KDE na to nereagují
Jak tomu KDE domluvit, aby ukládalo v 700 USER USER (rwx------) ?
Jinak když po předchozím testu napíšu v konzole umask, vezme si opět bez ohledu na nastavení hodnotu
z msec ... 022 Proč to může umět konzole a ne Firefox nebo OpenOffice (myslím to poslouchání umask) ?
Jinak jaký je rozdíl mezi umask a UMASK_ROOT a UMASK_USER v nastavení msec ?Díky za každé postrčení vpřed ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz