Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
LibreQoS je svobodná aplikace vhodná pro poskytovatele internetové připojení pro rezervaci a řízení datových toků zákazníků (QoS - Quality of Service, QoE - Quality of Experience). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv2. Aktuální verze je 1.4.
Zdravím,
Řeším problém jak si MAXIMÁLNĚ zabezpečit server.
Moji zživatelé mají shell ktery zakazuje vsechno krom vyjimek
Jde o ty výjímky které skrz sebe dovolují spouštět další aplikace,čemuž chci zabránit.
Myslím například programy jako : mutt, irssi, vim, screen, centerim, atp .....
Nevíte jak tomuto zabránit ?
Děkuji
Hm, to to moc nevyřeší
Asi jsem vás trochu nepochopil.
Mám shell který dovolí uživateli vykonak jen mnou povolené příkazy, shell je tedy vyřešený.
Jde mi jen o ty programy které si uživatel spustí, například vim dovede ze sebe spustit další program.
Tomu chci zabránit.
No neviem či je to principiálne možné. Další program spustený povedzme cez ten vim je vlastne jeho fork a exec. Ako chceš tomu zabrániť ak zároveň majú fungovať programy, ktoré sa štandardne forkujú kvôli svojej primárnej funkčnosti?
No nevim ktere programy se forkujou pro svojí funkčnost.
Ale tak snad by se to dalo udělat pro každý program / každého uživatele zvlášť.
Spíše mě napadlo udělat pro ty uživatelsky spustitelné programy vlastní skripty které by je omezovaly.
Jakože by se nespouštěl například vim ale vim.sh který by byl zabezpečený.
$ ls -l -rwxr--r-- 1 root users 23 2009-02-19 16:55 test.sh $ gvima v gvimu:
:!./test.sh zsh: permision denied: ./test.sh shell returned 126
Pre Teba to bude akademicke cvicenie zo zabezpecnenia servera. Zaroven to bude poucenie, ze MAXIMALNE zabezpeceny server je neexistujuci server. A mozno k tomuto maximalne zabezpecenemu - t.j. neexistujucemu - serveru nakoniec skonverguje, nakolko prides o vsetkych pouzivatelov a teda ziadny server nebude potrebny.Řeším problém jak si MAXIMÁLNĚ zabezpečit server.
Moji zživatelé mají shell ktery zakazuje vsechno krom vyjimek
Odporucam pouzit mozog. Programy, ktore nemaju byt spustane, nemaju byt ani instalovane. Tam, kde mozu byt potencialne nainstalovane samotnymi pouzivatelmi, je mozne zabranit ich spustaniu, sposob bol uvedeny vyssie; ale predsa pri MAXIMALNE zabezpecenom serveri nebude mozne, aby pouzivatelia nieco niekde sami instalovali, ze ano? Pouzivatelov mozno uzavriet v chroote (Linux), jaile (BSD) alebo zone (Solaris) a umoznit im tak pristup iba k vybranej casti suboroveho systemu a procesov.Myslím například programy jako : mutt, irssi, vim, screen, centerim, atp .....
Nevíte jak tomuto zabránit ?
Spravne zabezpecenie dobra vec. Vojna proti vlastnym pouzivatelom je vopred prehrany boj.
Tady nepomuze jen omezeni shellu, ma-li to mit smysl, musi to byt osetrene uz na urovni exec() - tedy nejake udelatko typu SELinux, RSBAC, LIDS atp.
Ano, pravda.
Nakonec jsem docílil toho že opravdu budou nejjednodušší změnit práva k souborům.
P.s: Omlouvám se za tučné písmo a kurzivu, jsem jsem své příspěvky zpřehlednit, ale zřejmě se nezdařilo, nechal jsem toho
Děkuji všem za pomoc
Tiskni
Sdílej: