Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
Uz to zase vytahuju, ale je to vakh zajimave, nicmene nekdo zminoval,
ze to je L2 vec a ze to musi byt na obou stranach, cimz si ale nejsem
jisty, jinak pres iptables?
http://www.linuxfoundation.org/en/Net:Bonding
NN
Nelze jednotlive pakety odesilat nahodne pres ruzne providery, to by vznikl pekny gulas.Běžně to nejde, ale samozřejmě existují i případy, kdy to možné je.
Lze rozhazovat pouze cele konexe.Jenže jádro o spojeních obecně nic neví. Možná může vědět o TCP spojení (i když routování do něj nic není), ale už třeba neví nic o DNS spojení (dotaz a odpověď), nic neví o datovém spojení vytvořeném vedle řídícího spojení FTP atd.
Pokud se to neosetri, muzou asi nastavat pripady ze pulka vebove stranky (treba kod) pojede pres jednoho isp a jine casti (treba obrazky) pres jinehoPrávě proto se mi nezdá, že by jádro dělalo automatický loadbalancing. Přineslo by to víc problémů než užitku.
Takže zbývá rozdělování paketů podle nějakých pravidel, a to už se tu řešilo několikrát -- třeba zde.
iptables, iptables mají větší možnosti rozlišování paketů a můžete pakety k rozlišení předávat i externímu programu. Takže možnosti, jak to udělat, existují…
Rozhazovani paketu jeden sem, druhy tam, to delat nelze. Cilovy stroj vidi dve ruzne IP a tim to povazuje za dve odlisne spojeni. Existuji ruzne metody low balancingu, ktere lze vyuzit napriklad i k rozlozeni zateze mezi ruzne vetve fyz. serveru (rizene napr. DNSem), ale vzdy je to spojeni jedna IP proti druhe IP a ne ze je jedna z tech IP promennych. Rozlozeni zateze tak jak chcete je nutno nadefinovat. napr. viz odkaz na diskuzi vyse. Vase otazka, zda linux dokaze pouzivat ruzne konektivity, tak ano, dokaze. Vytvareni failoveru (ipmp) atd...
Mas na mysli neco jako dual wan router? http://www.alwar.cz/e-shop/vmchk/smc-dual-wan-load-balancing-vpn-router.html
nebo ti treba pomuze toto http://www.linuxquestions.org/questions/linux-networking-3/useful-dual-wan-script-574424/
Není to vpodstatě totéž co se řešilo na
http://www.root.cz/diskuse/3855/
a případně i dalších diskuzích na rootu (s některými možnými odpověďmi tam?
Tiskni
Sdílej: