Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravím.
Provozuju doma OpenVPN mezi notebookem a "serverem". Ten tunel se natahuje bud přes Wifi, nebo přes drátovou síť, podle toho, jestli je ntbook v dockině, nebo ne. Problém je, že server je PII a to kryptování dat do tunelu mu dává trošku zabrat :o) Nicméně kryptování na WiFi je nutné ( proto tam ten tunel vlastně je ), ale na drátové síti už ne.
Problém je, že nastavení kryptování musí být stejné v konfiguračním souboru (openvpn.conf) pro klienta i pro server. Napadá někoho jak udělat to, aby se kryptování nastavovalo podle nastavení klienta a server se mu přizpůsobil ?
Díky, Z.
Nějak tak si představuju řešení, pokud se mi nepovede přepínat to z klineta. Bojím se ale toho, že mi na serveru vznikne další tap zařízení a zesložití se mi věci jako routování z tunelu do drátové sítě, forwarding portů na vnější rozhraní a podobně.
Proto bych to radši přepínal z klineta, ale jestli to jinak nepůjde ...
mi na serveru vznikne další tap zařízení a zesložití se mi věci jako routování z tunelu do drátové sítě, forwarding portů na vnější rozhraní a podobněResenim by mohlo byt pouzti "on-connect" scriptu (parametr
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
up), ktere OpenVPN umi spoustet pri pripojeni. Tim skriptem by se nastavilo routovani, forwardovani a vsechno dalsi potrebne. A pri odpojeni (down) by se to nastavilo zpatky.Technicka, k cemu Vam je VPN bez sifrovani, nestraci
to trochu vyznam? Jinak se priklanim k vytvoreni vice
instanci, proste budete mit 2 serverove configuracce
a 2 klientske konfigurace. Automaticky skript, hleda v
adresari OpenvVPN vsechny soubory .conf a na jejich
zaklade pousti servery, jen si dejte pozor na prepisovani
logu..
NN
Pokusím se to vysvětlit. Ten notebook je se serverem spojený WiFinou v režimu Ad-Hoc. Protože v tomto režimu nejde WPA2, rozhodl jsem se přenos šifrovat OpenVPNkem. Později mi ale začalo vadit, že notebook má jinou IP když jede z WiFi a jinou když jede z metalické sítě. Proto jsem tunel natáhl i na metalickou síť - kde má tedy jen jeden význam: Aby komunikace mezi serverem a notebookem fungovala mezi pořád stejnými IP adresami.
Tiskni
Sdílej:
