Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
# 4x1TB (dev/sda /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd)
# 2x1TB RAID 1 (/dev/md1 a /dev/md2)
# 1x2TB LVM2
# 16GB vg-root, 4GB vg-swap, 100GB vg-home, 300GB vg-vmail, 80GB vg-adresarprooblast1, 16GB vg-aplikace, 34GB vg-common, 122GB vg-adresarprooblast2, 120GB vg-adresarprooblast3, 26 vg-mac, 16GB vg-adresarprooblast4, 16GB vg-prenos, 400GB vg-home2, 200GB vg-profiles, 350GB FREE
naformatoval bych to na ext3. Pokud se neco nekomu na mem rozdeleni nebo na necem neco nezda dejte prosim vedet. Druha varianta by byla
# 4x1TB (dev/sda /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd)
# 2x1TB RAID 1 (/dev/md1 a /dev/md2)
# 1x2TB LVM2
# 16GB vg-root, 4GB vg-swap, 800GB vg-home(vmail, adresarprooblast1-4,mac,aplikace atd.), 600GB vg-home2(profiles), 350GB FREE
tzn. adresar HOME by obsahoval vsechny ost. podadresare. Nebylo by to jako v predchozim pripade, ze kazdy adresar mel svoji partition
Otazky:
1) Jaka varianta je lepsi?
2) Je ext3 dobry filesystem na toto?
3) Je LVM2 idealni na toto?
4) Nechal jsem volne misto cca 300GB a chci ho vyuzit pri potrebe zvetsit nejaky oddil. Je lepsi to nechat neobsazene nebo na nejakou partition to pridelit a v pripade potreby ubrat a dat jinam?
5) Neni potreba udelat jeste samostatnou partition na /tmp, /var atd.?
Neni to spatne, k cemu bude 2T LVM2?
NN
Tiskni
Sdílej: