Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Cau, potreboval bych nejakou distribuci na i386 architekturu, neco jednoduchyho jako Archlinux. Arch pouzivam normalne na notebooku, ale mam naky starsi pc na ktery bych chtel taky linux ale Arch je jen na i686. No de mi o to aby to neinstalovalo zadny zbytecnosti, jen minimum bez grafickyho prostredi (vse co budu potrebovat si tam nandam sam). Tak napad me jedine tak gentoo (uz sem ho kdysi taky zkousel, ale to je celkem slozity na zprovozneni - aspon oproti archu :)) a mozna jeste debian (ale ten sem nikdy nezkousel a ani vlastne nevim jak minimalisticka je instalace). No pokud neco znate (nemusi to bejt ani zadnej mainstream) tak poradte. Dik
Pokud se nejedná o nějaký speciální stroj, ale obyčejné PC, pak je podle mého názoru jednodušší vyměnit střeva za něco jako 586 nebo 686. Výměna bude trvat kratší dobu a způsobí menší trauma, než roubování OS na starý pomalý střep. Já tyto staré kraksny používám jen s DOSem, tam ještě nadělají dost práce, Linux už je na ně moc velká darda.
6.6.2009 16:06
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Me zas tolik nejde o to jestli to ten stroj zvladne, ale spis mi slo o nejaky ekvivalent archlinuxu pro i386 architekturu.
Tak máte v tom PC mikroprocesor "386", "486", Pentium, Pentium II...? To je dost podstatný.
Sakra, koukám, že jsem asi špatně položil dotaz. Nejde mi vůbec o to na jakem konkretnim stroji to pojede. Jen bych rad nějaké distro ve stylu archlinux pro i386 architekturu ( proste distro které není omezené jen na nejnovější architektury jako arch ).
Debian GNU/Linux - 2.1.2.1. Procesory:
Jsou podporovány téměř všechny procesory řady x86 (IA-32), včetně všech variant a klonů procesorové řady Intel Pentium. To zahrnuje i 32 bitové procesory Athlon XP, Intel Pentium 4, Intel Xeon nebo Via C3.
Navzdory názvu architektury Intel x86 již Debian GNU/Linux lenny nepoběží na skutečných procesorech 80386 a nižších, protože od verze 3.1 Debian tyto procesory nepodporuje[2]. Samotný Linux neběží a nikdy neběžel na procesorech 286 a nižších. Všechny procesory i486 a novější jsou stále podporovány.
[2] Dlouho jsme se tomuto kroku bránili, ale nakonec to bylo nevyhnutelné kvůli kombinaci problémů v kompilátoru a linuxovém jádře (plus chybě v C++ ABI kompilátoru GCC). Debian GNU/Linux je stále možné na procesorech řady 80386 používat, ovšem vyžaduje to ruční kompilaci vlastního jádra a celého archivu, což překračuje tuto příručku.
Jako pozitivní důsledek tohoto kroku je fakt, že mnoho programů v Debianu nyní poběží rychleji, protože po zahození podpory starých čipů můžeme využít tři nové instrukce bswap, cmpxchg a xadd, které přidává procesor i486 uvedený v roce 1989. (Procesor i386 z roku 1986 tyto instrukce neobsahoval, a tedy je nemohly využívat ani debianí balíky.)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.6.2009 18:09