Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj,
snazim se rozjet sve AP na wifikarte (TL-WN560G) s cipem Atheros. Zatim jsem se dostal k:
modprobe -r ath_pci
modprobe ath_pci countrycode=276 autocreate=ap
ifconfig ath0 down
wlanconfig ath0 destroy
wlanconfig ath0 create wlandev wifi0 wlanmode ap
iwconfig ath0 essid dindo-wifi mode master channel 2 key 1234567890
ifconfig ath0 192.168.10.28
Vse se tvarim, ze je OK. AP je videt i na wifi klientovy (umisteny v jinem PC), na AP se lze i prihlasit. Windows tvrdi, ze se prihlasil, pro "overeni v siti pouzivam" WPA-PSK a patricny klic. Linux tvrdi, ze zadneho klientna na AP nema. Ale nepovedlo se mi prenest ani jeden ping. Kde muze byt chyba? Nevite, o nejakem moc peknem navodu jak na toto? Ac brouzdam uz patym dnem, tak jsem zadny hezky navod nenasel :-( Dalsi vec, ceo se mi nevedla, je nastavit AP, tak aby nepouzivat WAP -- to je ale druhotny.
Mozna bych mohl problem blize specifikovat. Zatim jedine co vim, je, ze sit z meho AP lze naskenovat a pripojit. Ale pri pingovani se z obou stran obe strany pakety odesilaji ale ani jenda strana pakety neprijma. --> zany paket neprojde.
Jeste mam jeden problem:
pri spusteni hostapd,ktery je nakonfigurovany podle http://www.abclinuxu.cz/clanky/site/jak-na-wifi-kartu-v-linuxu mi hodi chybu:
root@alix:~# /usr/sbin/hostapd /etc/hostapd/hostapd.conf
Configuration file: /etc/hostapd/hostapd.conf
Line 14: unknown configuration item ' driver'
1 errors found in configuration file '/etc/hostapd/hostapd.conf'
kde na radku 14 je:
driver=madwifi
Na forech jsem nasel tutez otazku, ale zadne odpovedi.
Potrebuju vubec k rozhozeni AP program hostapd?
Potrebuju vubec k rozhozeni AP program hostapd?
HostAP pouzivam pro chipset Prism2 na XI-626. Pro atheros se pouziva bud madwifi nebo primo ath5k v jadre. Je mozne, ze stale jeste plati, ze ath5k neumi rezim AP.
Na samotnou funkci AP (master) není hostapd nutný ani u XI-626. Pokud vím, tak hostapd je u této karty dobrý jen na WPA (802.1x, radius, ustanovení šifrovacích klíčů).
Před týdnem jsem zkoušel jednu kartu s Atherosem a ath5k z Linuxu-2.6.30 nešel přepnout do režimu master.
U ath5k jsou dva problémy: Starší verze měly režim master explicitně zakázaný (podle koukání do zdrojáku je v 2.6.30 už povolený). Druhý problém je, že wireless-tools neumí přepnout atheros do masteru, protože je tam navíc potřeba magie s priv_ctl. Tuhle magii prý umí hostapd. Jenže mě po nastartování hostpad 0.6.9 napsal, že se mu kartu stejně nepodařilo přepnout.
S madwifi-ng-0.9.4.4030.20090529 je stále možné provozovat (jsem otestoval) režim master jen s nastavením přes madwifi-ng-tools bez běžícího hostapd (bez WPA).
Dle mých dohadů s obyčejnějšími kartami je možné udělal AP za pomocí hostapd, který vytahuje rámce z karty a směruje je v user-space zpět do karty na cílového klienta (proto je v konfiguráku zmínka o nutnosti bridge rozhraní).
Mne se to teda nedari rozjet AP ani bez WAP, s WAP bych rad mel - idelane WAP-PSK. V Linuxu zadny WAP neni nastaven (iwconfid ath0 key off) a presto mi client hlasi (Wokna), ze se jedna o spojeni s WAP.
WAP = Wireless Application Protocol
WPA = Wifi Protected Access
iwconfid ath0 key nenastavuje sdílené heslo pro WPA-PSK, ale šifrovací klíč pro WEP.
Poslední měsíc jsem měl tu smůlu, že jsem někomu rozjížděl klienta na Windows, vyzkoušel jsem tři různé chipsety a tolik zábavy jsem dlouho nezažil. Doporučuji rozjet si spojení mezi dvěma Linuxy (stačí zastrčit dvě karty do jednoho stroje) a pak se teprve trápit s Windows.
Tak mi to konecne zdarilo
1. hostapd hazel chybu u "driver":
-- v konfiguraku byla pred "driver=madwifi" mezera
2. nastaveny konfigurak pro hostapd tak, by fungovalo WPA
-- konfigurak stazen z http://madwifi-project.org/wiki/UserDocs/HostAP . Upraven je jen nazev site a heslo. Na Windows XP jede client jak tiktaky. Dlouhodobe zkusenosti nemam, pac jsem to prave rozjel 
Dekuji vsem za "tukance".
Tiskni
Sdílej: