Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zdravím,
stavím teď nový mailserver a řeším relativně jednoduchou otázku. Server plánuji osadit 4 SATA disky (SAS mají moc malou kapacitu) a zvažuji následující možnosti:
RAID10 x RAID5 (+1 disk hotspare) x RAID6
Pročítal jsem různá fóra, dost lidí zrazuje od RAID10 z důvodu nižší spolehlivosti. RAID5 jsem už na Linuxu měl, ale rychlost byla spíše k pláči. Počítám, že s RAID6 to bude ještě horší.
Druhou věcí je, zdali použít SW Raid v Linuxu nebo koupit samostatnou kartu (samozřejmě nemyslím karty za 1000Kč, ale něco lepšího, např. 3WARE 9650SE).
HW řadiče se trochu bojím z důvodu, že když odejde, tak se k datům pravděpodobně už nikdy nedostanu. SW raidu se zase bojím z důvodu nižšího výkonu. V navrhhovaném řešení jde v prvé řadě o spolehlivost, výkon je na druhém místě.
Děkuji za nápady.
Pročítal jsem různá fóra, dost lidí zrazuje od RAID10 z důvodu nižší spolehlivosti.
Proc by mel mit raid 1+0 nizsi spolehlivost?
Četl jsem to tady https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/176920 (úplně ke konci)
Zatím se mi ale právě nejvíc zamlouvá ten RAID10 a vyřešit to softwarově v Linuxu.
Pokud to chápu dobře, tak pokud dám v mdadm --level=10, tak to udělá RAID1 nad dvěma RAID0? Tzn. "správnější" řešení by bylo udělat nejdřív dva RAID1 a pak je spojit přes RAID0. Nebude tohle druhé řešení dělat neplechu např. u rebuildů po výměně disku?
HW raid5, nebo SW raid10a jejikoz maz 4 disky tak raid6 neudelas..
NN
. Šestku mám na 6 discích a paráda
. Pětka na třech je taky pomalá.
Tiskni
Sdílej: