Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Ahoj,
musím se podělit o situaci, která je pro mě celkem nepochopitelná, už je proto, že konfigurace je z mého pohledu blbě ze strany poskytovatele. S tím ale nic neudělám.
K věci, mám k dispozici 2x port na ciscu, spojený do bridge, a přidělenou adresu s maskou /30, např. takto
IP adresa: 90.50.243.6
maska 255.255.255.252
gateway: 90.50.243.5
k tomuto rozsahu provider nějak nadrátoval rozsah 90.50.255.1-254 veřejných adres.
Na adrese 90.50.243.6 visí Mikrotik s natem, def. GW je 90.50.243.5, rozhraní eth0. Kteroukoli adresu z rozsahu přidám 255.0 přidám na eth0, stane se záhy dostupnou z netu. Původně jsem měl k dispozici jen 8 adres, proto tam historicky zůstalo pár adres s maskou /29. Tato drobnost je důležitá.
a dál, v druhém portu cisca visí Linux, ten má samozřejmě problém s bránou. Z toho důvodu je konfigurace takováto:
inet adr:90.50.255.1 Všesměr:90.50.255.255 Maska:255.255.0.0
a route: default 90.50.243.6
takto mi to krásně fungovalo do doby, než jsem čistě pro pořádek zlikvidoval adresy na MK s maskou /29. Jakmile je zruším nebo předělám na /24, linux přestane komunikovat, nedopinká se ani na bránu ani na sousední MK. Naproti tomu např. adresa 90.50.255.6/29 zadaná na MK stačí k tomu, aby byly na linuxu funkční adresy 90.50.255.1-5/16. Je mi jasné, že linux s maskou /16 neuvidí v síti MK s maskou /24, ale to věc nevysvětluje, ani to nepotřebuju.
Dokážete mi někdo jen takto z popisu poradit, zda dělám nějakou pitomost a nebo je chyba někde skrytá v MK? Vrátíte mi tím klidný spánek. Cokoli bude potřeba, rád upřesním, ještě tam mám např. routy pro přístup k DNS v rozsahu 90.50.XX.XX, ale ty myslím nejsou v tomto případě podstatné. Nevím, nejsem síťař :), možná se ani sem dotaz nehodí, tak se případně i omlouvám,
díky, B.
Ahoj,
můžeš sem prosím hodit nějaké schémátko? Tenhle popis louskám už asi po 3. a stále nedokážu pochopit, jak to tam máš vlastně pospojované...
Mazec. Pravda pro orientaci by asi nakres pomohl lip, ale ...
Hod sem alespon routovaci tabulky obou stroju. Me se to zatim jevi tak, ze jestli si opravdu k dispozici dostal rozsah 90.50.255.1-254, tak je preroutovanej pres 90.50.243.6. Takze by sis na tom mikrotiku nahodil napr. 90.50.255.1 ktera by byla branou pro celej ten subnet.
Mikrotik ma masku /30 a nepokreje linux takze, kdyz na nem sliznes routy linuxu, neuvidi na nej.
Nechat na mikrotiku 255.6/29 staci, protoze se tam 225.1 vejde..
Mimo jine k cemu ma ten linux default routu na mikrotik, kdyz to leze prez stejne cisco?
NN
tyjo sorry, def GW na linuxu je samozřejmě stejná jako na MK, tedy 243.5, opravím to i v hlavním textu. Schémátko a routy budou za chvíli. Měl jsem tím začít, ten popis je složitej i na mě, když to po sobě s odtupem čtu.
routy na linuxu:
Adresát Brána Maska Přízn Metrik Odkaz Užt Rozhraní
90.50.254.254 90.50.243.5 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0
10.10.10.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth1
90.50.0.0 * 255.255.0.0 U 0 0 0 eth0 ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.XX.YY
192.168.0.0 10.10.10.1 255.255.0.0 UG 0 0 0 eth1 ... druhá noha do vnitřní sítě
10.0.0.0 10.10.10.1 255.0.0.0 UG 0 0 0 eth1 ... to samé rozsah 10.*
default 90.50.243.5 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0
routy MK (bez rozsahů 192 a 10, bylo by toho moc)
Flags: X - disabled, A - active, D - dynamic, C - connect, S - static, r - rip, b - bgp, o - ospf, m - mme,
B - blackhole, U - unreachable, P - prohibit
# DST-ADDRESS PREF-SRC GATEWAY-STATE GATEWAY DISTANCE INTERFACE
0 A S 0.0.0.0/0 reachable 90.50.243.5 1 ether1-ven
1 ADC 10.10.10.0/24 10.10.10.1 0 ether2 - administracni
10 ADC 10.168.211.0/24 10.168.211.1 0 wlan1
11 ADC 90.50.243.4/30 90.50.243.6 0 ether1-ven
12 ADC 90.50.255.0/24 90.50.255.7 0 ether1-ven
a síť
Flags: X - disabled, I - invalid, D - dynamic
# ADDRESS NETWORK BROADCAST INTERFACE
1 90.50.243.6/30 90.50.243.4 90.50.243.7 ether1-ven
2 10.10.10.1/24 10.10.10.0 10.10.10.255 ether2 - administracni
4 10.168.211.1/24 10.168.211.0 10.168.211.255 wlan1
6 ;;; Dostupnost Linuxu
90.50.255.6/29 90.50.255.0 90.50.255.7 ether1-ven
a ještě malinké upřesnění, řádek ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.XX.YY patří samozřejmě k řádce 1.
tedy takto:
90.50.254.254 90.50.243.5 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0 ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.254.254,
uff snad už je jinak vše OK :)
Naproti tomu např. adresa 90.50.255.6/29 zadaná na MK stačí k tomu, aby byly na linuxu funkční adresy 90.50.255.1-5/16. Je mi jasné, že linux s maskou /16 neuvidí v síti MK s maskou /24, ale to věc nevysvětluje, ani to nepotřebuju.
Nevidím důvod, proč by se neměli vidět dvě zařízení, jedno s IPv4 adresou 90.50.255.1/16 a druhé s 90.50.255.2/24.
JJ, takhle se uvidí. Myslel jsem situaci, kdy na MK ta adresa 90.60.255.6/29 nebude. Pak by MK měl jen adresu 90.50.243.6/29 a linux jen 90.50.255.1 (2, 3 atd) /16. Což je vlastně jedna nejjednoduší situace, kdy mi přestává být dostupný linux z/do internetu a které nerozumím.
Že na sebe nevidí oba stroje chápu, ale že linux nevidí bránu už mi jasné není.
Tiskni
Sdílej: