MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Ahoj,
musím se podělit o situaci, která je pro mě celkem nepochopitelná, už je proto, že konfigurace je z mého pohledu blbě ze strany poskytovatele. S tím ale nic neudělám.
K věci, mám k dispozici 2x port na ciscu, spojený do bridge, a přidělenou adresu s maskou /30, např. takto
IP adresa: 90.50.243.6
maska 255.255.255.252
gateway: 90.50.243.5
k tomuto rozsahu provider nějak nadrátoval rozsah 90.50.255.1-254 veřejných adres.
Na adrese 90.50.243.6 visí Mikrotik s natem, def. GW je 90.50.243.5, rozhraní eth0. Kteroukoli adresu z rozsahu přidám 255.0 přidám na eth0, stane se záhy dostupnou z netu. Původně jsem měl k dispozici jen 8 adres, proto tam historicky zůstalo pár adres s maskou /29. Tato drobnost je důležitá.
a dál, v druhém portu cisca visí Linux, ten má samozřejmě problém s bránou. Z toho důvodu je konfigurace takováto:
inet adr:90.50.255.1 Všesměr:90.50.255.255 Maska:255.255.0.0
a route: default 90.50.243.6
takto mi to krásně fungovalo do doby, než jsem čistě pro pořádek zlikvidoval adresy na MK s maskou /29. Jakmile je zruším nebo předělám na /24, linux přestane komunikovat, nedopinká se ani na bránu ani na sousední MK. Naproti tomu např. adresa 90.50.255.6/29 zadaná na MK stačí k tomu, aby byly na linuxu funkční adresy 90.50.255.1-5/16. Je mi jasné, že linux s maskou /16 neuvidí v síti MK s maskou /24, ale to věc nevysvětluje, ani to nepotřebuju.
Dokážete mi někdo jen takto z popisu poradit, zda dělám nějakou pitomost a nebo je chyba někde skrytá v MK? Vrátíte mi tím klidný spánek. Cokoli bude potřeba, rád upřesním, ještě tam mám např. routy pro přístup k DNS v rozsahu 90.50.XX.XX, ale ty myslím nejsou v tomto případě podstatné. Nevím, nejsem síťař :), možná se ani sem dotaz nehodí, tak se případně i omlouvám,
díky, B.
Ahoj,
můžeš sem prosím hodit nějaké schémátko? Tenhle popis louskám už asi po 3. a stále nedokážu pochopit, jak to tam máš vlastně pospojované...
Mazec. Pravda pro orientaci by asi nakres pomohl lip, ale ...
Hod sem alespon routovaci tabulky obou stroju. Me se to zatim jevi tak, ze jestli si opravdu k dispozici dostal rozsah 90.50.255.1-254, tak je preroutovanej pres 90.50.243.6. Takze by sis na tom mikrotiku nahodil napr. 90.50.255.1 ktera by byla branou pro celej ten subnet.
Mikrotik ma masku /30 a nepokreje linux takze, kdyz na nem sliznes routy linuxu, neuvidi na nej.
Nechat na mikrotiku 255.6/29 staci, protoze se tam 225.1 vejde..
Mimo jine k cemu ma ten linux default routu na mikrotik, kdyz to leze prez stejne cisco?
NN
tyjo sorry, def GW na linuxu je samozřejmě stejná jako na MK, tedy 243.5, opravím to i v hlavním textu. Schémátko a routy budou za chvíli. Měl jsem tím začít, ten popis je složitej i na mě, když to po sobě s odtupem čtu.
routy na linuxu:
Adresát Brána Maska Přízn Metrik Odkaz Užt Rozhraní
90.50.254.254 90.50.243.5 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0
10.10.10.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth1
90.50.0.0 * 255.255.0.0 U 0 0 0 eth0 ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.XX.YY
192.168.0.0 10.10.10.1 255.255.0.0 UG 0 0 0 eth1 ... druhá noha do vnitřní sítě
10.0.0.0 10.10.10.1 255.0.0.0 UG 0 0 0 eth1 ... to samé rozsah 10.*
default 90.50.243.5 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0
routy MK (bez rozsahů 192 a 10, bylo by toho moc)
Flags: X - disabled, A - active, D - dynamic, C - connect, S - static, r - rip, b - bgp, o - ospf, m - mme,
B - blackhole, U - unreachable, P - prohibit
# DST-ADDRESS PREF-SRC GATEWAY-STATE GATEWAY DISTANCE INTERFACE
0 A S 0.0.0.0/0 reachable 90.50.243.5 1 ether1-ven
1 ADC 10.10.10.0/24 10.10.10.1 0 ether2 - administracni
10 ADC 10.168.211.0/24 10.168.211.1 0 wlan1
11 ADC 90.50.243.4/30 90.50.243.6 0 ether1-ven
12 ADC 90.50.255.0/24 90.50.255.7 0 ether1-ven
a síť
Flags: X - disabled, I - invalid, D - dynamic
# ADDRESS NETWORK BROADCAST INTERFACE
1 90.50.243.6/30 90.50.243.4 90.50.243.7 ether1-ven
2 10.10.10.1/24 10.10.10.0 10.10.10.255 ether2 - administracni
4 10.168.211.1/24 10.168.211.0 10.168.211.255 wlan1
6 ;;; Dostupnost Linuxu
90.50.255.6/29 90.50.255.0 90.50.255.7 ether1-ven
a ještě malinké upřesnění, řádek ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.XX.YY patří samozřejmě k řádce 1.
tedy takto:
90.50.254.254 90.50.243.5 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0 ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.254.254,
uff snad už je jinak vše OK :)
Naproti tomu např. adresa 90.50.255.6/29 zadaná na MK stačí k tomu, aby byly na linuxu funkční adresy 90.50.255.1-5/16. Je mi jasné, že linux s maskou /16 neuvidí v síti MK s maskou /24, ale to věc nevysvětluje, ani to nepotřebuju.
Nevidím důvod, proč by se neměli vidět dvě zařízení, jedno s IPv4 adresou 90.50.255.1/16 a druhé s 90.50.255.2/24.
JJ, takhle se uvidí. Myslel jsem situaci, kdy na MK ta adresa 90.60.255.6/29 nebude. Pak by MK měl jen adresu 90.50.243.6/29 a linux jen 90.50.255.1 (2, 3 atd) /16. Což je vlastně jedna nejjednoduší situace, kdy mi přestává být dostupný linux z/do internetu a které nerozumím.
Že na sebe nevidí oba stroje chápu, ale že linux nevidí bránu už mi jasné není.
Tiskni
Sdílej: