Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj,
musím se podělit o situaci, která je pro mě celkem nepochopitelná, už je proto, že konfigurace je z mého pohledu blbě ze strany poskytovatele. S tím ale nic neudělám.
K věci, mám k dispozici 2x port na ciscu, spojený do bridge, a přidělenou adresu s maskou /30, např. takto
IP adresa: 90.50.243.6
maska 255.255.255.252
gateway: 90.50.243.5
k tomuto rozsahu provider nějak nadrátoval rozsah 90.50.255.1-254 veřejných adres.
Na adrese 90.50.243.6 visí Mikrotik s natem, def. GW je 90.50.243.5, rozhraní eth0. Kteroukoli adresu z rozsahu přidám 255.0 přidám na eth0, stane se záhy dostupnou z netu. Původně jsem měl k dispozici jen 8 adres, proto tam historicky zůstalo pár adres s maskou /29. Tato drobnost je důležitá.
a dál, v druhém portu cisca visí Linux, ten má samozřejmě problém s bránou. Z toho důvodu je konfigurace takováto:
inet adr:90.50.255.1 Všesměr:90.50.255.255 Maska:255.255.0.0
a route: default 90.50.243.6
takto mi to krásně fungovalo do doby, než jsem čistě pro pořádek zlikvidoval adresy na MK s maskou /29. Jakmile je zruším nebo předělám na /24, linux přestane komunikovat, nedopinká se ani na bránu ani na sousední MK. Naproti tomu např. adresa 90.50.255.6/29 zadaná na MK stačí k tomu, aby byly na linuxu funkční adresy 90.50.255.1-5/16. Je mi jasné, že linux s maskou /16 neuvidí v síti MK s maskou /24, ale to věc nevysvětluje, ani to nepotřebuju.
Dokážete mi někdo jen takto z popisu poradit, zda dělám nějakou pitomost a nebo je chyba někde skrytá v MK? Vrátíte mi tím klidný spánek. Cokoli bude potřeba, rád upřesním, ještě tam mám např. routy pro přístup k DNS v rozsahu 90.50.XX.XX, ale ty myslím nejsou v tomto případě podstatné. Nevím, nejsem síťař :), možná se ani sem dotaz nehodí, tak se případně i omlouvám,
díky, B.
Ahoj,
můžeš sem prosím hodit nějaké schémátko? Tenhle popis louskám už asi po 3. a stále nedokážu pochopit, jak to tam máš vlastně pospojované...
Mazec. Pravda pro orientaci by asi nakres pomohl lip, ale ...
Hod sem alespon routovaci tabulky obou stroju. Me se to zatim jevi tak, ze jestli si opravdu k dispozici dostal rozsah 90.50.255.1-254, tak je preroutovanej pres 90.50.243.6. Takze by sis na tom mikrotiku nahodil napr. 90.50.255.1 ktera by byla branou pro celej ten subnet.
Mikrotik ma masku /30 a nepokreje linux takze, kdyz na nem sliznes routy linuxu, neuvidi na nej.
Nechat na mikrotiku 255.6/29 staci, protoze se tam 225.1 vejde..
Mimo jine k cemu ma ten linux default routu na mikrotik, kdyz to leze prez stejne cisco?
NN
tyjo sorry, def GW na linuxu je samozřejmě stejná jako na MK, tedy 243.5, opravím to i v hlavním textu. Schémátko a routy budou za chvíli. Měl jsem tím začít, ten popis je složitej i na mě, když to po sobě s odtupem čtu.
routy na linuxu:
Adresát Brána Maska Přízn Metrik Odkaz Užt Rozhraní
90.50.254.254 90.50.243.5 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0
10.10.10.0 * 255.255.255.0 U 0 0 0 eth1
90.50.0.0 * 255.255.0.0 U 0 0 0 eth0 ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.XX.YY
192.168.0.0 10.10.10.1 255.255.0.0 UG 0 0 0 eth1 ... druhá noha do vnitřní sítě
10.0.0.0 10.10.10.1 255.0.0.0 UG 0 0 0 eth1 ... to samé rozsah 10.*
default 90.50.243.5 0.0.0.0 UG 0 0 0 eth0
routy MK (bez rozsahů 192 a 10, bylo by toho moc)
Flags: X - disabled, A - active, D - dynamic, C - connect, S - static, r - rip, b - bgp, o - ospf, m - mme,
B - blackhole, U - unreachable, P - prohibit
# DST-ADDRESS PREF-SRC GATEWAY-STATE GATEWAY DISTANCE INTERFACE
0 A S 0.0.0.0/0 reachable 90.50.243.5 1 ether1-ven
1 ADC 10.10.10.0/24 10.10.10.1 0 ether2 - administracni
10 ADC 10.168.211.0/24 10.168.211.1 0 wlan1
11 ADC 90.50.243.4/30 90.50.243.6 0 ether1-ven
12 ADC 90.50.255.0/24 90.50.255.7 0 ether1-ven
a síť
Flags: X - disabled, I - invalid, D - dynamic
# ADDRESS NETWORK BROADCAST INTERFACE
1 90.50.243.6/30 90.50.243.4 90.50.243.7 ether1-ven
2 10.10.10.1/24 10.10.10.0 10.10.10.255 ether2 - administracni
4 10.168.211.1/24 10.168.211.0 10.168.211.255 wlan1
6 ;;; Dostupnost Linuxu
90.50.255.6/29 90.50.255.0 90.50.255.7 ether1-ven
a ještě malinké upřesnění, řádek ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.XX.YY patří samozřejmě k řádce 1.
tedy takto:
90.50.254.254 90.50.243.5 255.255.255.255 UGH 0 0 0 eth0 ....toto je tam kvůli DNS na adrese 90.50.254.254,
uff snad už je jinak vše OK :)
Naproti tomu např. adresa 90.50.255.6/29 zadaná na MK stačí k tomu, aby byly na linuxu funkční adresy 90.50.255.1-5/16. Je mi jasné, že linux s maskou /16 neuvidí v síti MK s maskou /24, ale to věc nevysvětluje, ani to nepotřebuju.
Nevidím důvod, proč by se neměli vidět dvě zařízení, jedno s IPv4 adresou 90.50.255.1/16 a druhé s 90.50.255.2/24.
JJ, takhle se uvidí. Myslel jsem situaci, kdy na MK ta adresa 90.60.255.6/29 nebude. Pak by MK měl jen adresu 90.50.243.6/29 a linux jen 90.50.255.1 (2, 3 atd) /16. Což je vlastně jedna nejjednoduší situace, kdy mi přestává být dostupný linux z/do internetu a které nerozumím.
Že na sebe nevidí oba stroje chápu, ale že linux nevidí bránu už mi jasné není.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
