Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Mám nainstalován SLES 11, provedl jsem jeho registraci (mám teď 60 dnu podpory). Chci se zeptat, zda je možné použít nějaký jiný repzitář než ten co je oficiální pro SLES. Je možné přidat repozitář pro openSUSE 11 (11.1)? Bude to fungovat nebo nastanou komplikace.
ja bych to radsi nemichal. Sam pouzivam SLED a na download.opensuse.org/repositories je spousta repozitaru, ktere jsou urceny pro SLED nebo SLES a jsou v adresari SLE_11 tento repozitar muzete pridat do zypperu a pouzivat ho.. Pokud hledate neco konkretniho jdete na http://software.opensuse.org/search a tam ji zadejte, ze hledate software pro SLES/D11
Také bych se bál repozitáře míchat. Když pak budete podpoře tvrdit, že půlka systému je SLES a půlka openSUSE, asi Vám moc nepomůžou.
Na Vašem místě bych maximálně stáhl samotné RPM s požadovaným programem a vyzkoušel, jestli mu závislosti ze SLES budou stačit. Když však přidáte celý repozitář, může se stát, že rutinní aktualizace Vám ze SLES vyrobí openSUSE. 
Elegantní řešení pak je založit si účet na openSUSE Build service a nezbytné balíčky si překompilovat pro SLES.
Mam pocit ze SLED a Open Suse , je lepsie davat na domacu masinu Open. Aspon mne sa to osvedcilo s SLED je prilis vela roboty, pretoze mnohy soft je starsieho data a nemusi ist tak dobre. Voci Open nemam zadne vyhradi. Co sa repozitory tyka jednoznacne zypper a pridavat sa daju aj cez yast2. Mnohe repo.. najdete na SUSE vyhladat napr packman a pod.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.7.2009 08:45