Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Měnil jsem disky v počítači. Nahrazoval jsem 2 disky v raid1 novými 2 disky v raid1 stejné kapacity, ale výkonnějšími. Postupoval jsem takto: připojil jsem do systému 3. disk, pomocí dd jsem na něj přesunul prvních 512 bitů ze starého disku, přes mdadm jsem nastavil failed pro starý disk v raidu a pomocí remove ho odstranil, potom jsem pomocí add přidal nový disk. To samé jsem udělal i s druhým diskem a nakonec jsem oba staré disky odpojil a systém jede. Jenže při rutinní kontrole disků při bootu zjistil systém problém a poslal mě do konzole a dotazem na heslo roota, že našel nějaký problém. Zadal jsem tedy heslo a provedl fsck.ext3 /dev/md0. Našlo to několik orphan inodes a vše opravilo. Jenže tady nastává problém. V původním systému na starých discích jsem měl 3,2GB volného místa a tady po opravě fs je jen 800MB volného místa. Příkaz dd novou hodnotu potvrzuje. Problém je že na starých discích jsem pouštěl benchmark bonnie++, který těch falešných 3,2GB místa skoro využil. Proto by mě zajímalo, co vlastně využil. JE možné že přepsal to co neměl, že se poškodily nějaké soubory? Jak to zjistit. Nebo co jiného se mohlo stát? Mezi stavem 3,2GB a 800MB jsem nic na disku nevytvářel a bonnie++ soubory byly před přesunem disků smazány. Jak mohu zkontrolovat zda jsou soubory v systému v pořádku? Zatím běží systém bez problémů.
Teď jsem si všiml že vznikly 2 soubory aquota.user.new a aquota.group.new a poslední úprava kterou jsem prováděl s několika diskovými kvótami už neplatí, je tam ta před úpravou(měnil jsem uživatelskou kvótu z 220000 na 2200000 a ta už neplatí). To bude mít souvislost s poškozeným fs. Myslím že fs byl poškozený ještě před přesunem disků. Nicméně tyto 2 soubory několik GB opravdu nezabírají takže na volné místo nebudou mít vliv.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz