Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Těch zkušenějších bych se rád zeptal, jak řeší to, když potřebují mít nainstalované různé verze knihoven a některé se nenacházejí v repozitářích pro danou distribuci, tudíž se musí instalovat z volných balíčků nebo pomocí ./Configure + make install
To obnáší hlavně to, že člověk musí vést vlastní databázi mimo balíčkovací systém a i to, že často <code>make install</code> nemusí vše hodit tam, kde by to mělo být. (což se dostávám k tomu, proč se distribuce nemůžou shodnout aspoň na tom, kam patří který konfigurák, kde má být apache doc root atd?)
Je alespoň snaha, aby šlo nainstalovat více major verzí, např. GTK 1 a GTK 2. Kdybych měl takový problém řešit, nainstaloval bych to do různých adresářů někde v /opt nebo ~/opt nebo použil virtualizaci, snad někdo poradí více.
Co kam nainstaluje make install by mělo jít ovlivnit volbami při konfiguraci - viz příslušný ./configure --help.
Kde má být Apache doc root? No přeci někde v /srv
s tím Apache doc root: Blbuntu ho má ve /var/www, jinak obyčejně to asi bude /srv/www/htdocs.
Mě nejdřív napadlo si to kontrolovat ručně a sbastlit si v MonoDevelopu GUI pro spouštění scriptů, přičemž bych verze přepínal změnou nějakého konfiguráku, ale vyrábět si zdlouhavě balíčky vyjde zhruba nastejno a při nejmenším lépe přenositelné, ale potíž je v tom, že bych si k tomu docela rád udělal vlastní repo, aby mi to automaticky doinstalovalo závislosti nebo odinstalovalo konflikty
/home/httpd, /var/www a /srv/http (různé distribuce).
Tiskni
Sdílej: