Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Těch zkušenějších bych se rád zeptal, jak řeší to, když potřebují mít nainstalované různé verze knihoven a některé se nenacházejí v repozitářích pro danou distribuci, tudíž se musí instalovat z volných balíčků nebo pomocí ./Configure + make install
To obnáší hlavně to, že člověk musí vést vlastní databázi mimo balíčkovací systém a i to, že často <code>make install</code> nemusí vše hodit tam, kde by to mělo být. (což se dostávám k tomu, proč se distribuce nemůžou shodnout aspoň na tom, kam patří který konfigurák, kde má být apache doc root atd?)
Je alespoň snaha, aby šlo nainstalovat více major verzí, např. GTK 1 a GTK 2. Kdybych měl takový problém řešit, nainstaloval bych to do různých adresářů někde v /opt nebo ~/opt nebo použil virtualizaci, snad někdo poradí více.
Co kam nainstaluje make install by mělo jít ovlivnit volbami při konfiguraci - viz příslušný ./configure --help.
Kde má být Apache doc root? No přeci někde v /srv
s tím Apache doc root: Blbuntu ho má ve /var/www, jinak obyčejně to asi bude /srv/www/htdocs.
Mě nejdřív napadlo si to kontrolovat ručně a sbastlit si v MonoDevelopu GUI pro spouštění scriptů, přičemž bych verze přepínal změnou nějakého konfiguráku, ale vyrábět si zdlouhavě balíčky vyjde zhruba nastejno a při nejmenším lépe přenositelné, ale potíž je v tom, že bych si k tomu docela rád udělal vlastní repo, aby mi to automaticky doinstalovalo závislosti nebo odinstalovalo konflikty
/home/httpd, /var/www a /srv/http (různé distribuce).
Tiskni
Sdílej: