V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Těch zkušenějších bych se rád zeptal, jak řeší to, když potřebují mít nainstalované různé verze knihoven a některé se nenacházejí v repozitářích pro danou distribuci, tudíž se musí instalovat z volných balíčků nebo pomocí ./Configure + make install
To obnáší hlavně to, že člověk musí vést vlastní databázi mimo balíčkovací systém a i to, že často <code>make install</code> nemusí vše hodit tam, kde by to mělo být. (což se dostávám k tomu, proč se distribuce nemůžou shodnout aspoň na tom, kam patří který konfigurák, kde má být apache doc root atd?)
Je alespoň snaha, aby šlo nainstalovat více major verzí, např. GTK 1 a GTK 2. Kdybych měl takový problém řešit, nainstaloval bych to do různých adresářů někde v /opt nebo ~/opt nebo použil virtualizaci, snad někdo poradí více.
Co kam nainstaluje make install by mělo jít ovlivnit volbami při konfiguraci - viz příslušný ./configure --help.
Kde má být Apache doc root? No přeci někde v /srv
s tím Apache doc root: Blbuntu ho má ve /var/www, jinak obyčejně to asi bude /srv/www/htdocs.
Mě nejdřív napadlo si to kontrolovat ručně a sbastlit si v MonoDevelopu GUI pro spouštění scriptů, přičemž bych verze přepínal změnou nějakého konfiguráku, ale vyrábět si zdlouhavě balíčky vyjde zhruba nastejno a při nejmenším lépe přenositelné, ale potíž je v tom, že bych si k tomu docela rád udělal vlastní repo, aby mi to automaticky doinstalovalo závislosti nebo odinstalovalo konflikty
/home/httpd, /var/www a /srv/http (různé distribuce).
Tiskni
Sdílej: