V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Těch zkušenějších bych se rád zeptal, jak řeší to, když potřebují mít nainstalované různé verze knihoven a některé se nenacházejí v repozitářích pro danou distribuci, tudíž se musí instalovat z volných balíčků nebo pomocí ./Configure + make install
To obnáší hlavně to, že člověk musí vést vlastní databázi mimo balíčkovací systém a i to, že často <code>make install</code> nemusí vše hodit tam, kde by to mělo být. (což se dostávám k tomu, proč se distribuce nemůžou shodnout aspoň na tom, kam patří který konfigurák, kde má být apache doc root atd?)
Je alespoň snaha, aby šlo nainstalovat více major verzí, např. GTK 1 a GTK 2. Kdybych měl takový problém řešit, nainstaloval bych to do různých adresářů někde v /opt nebo ~/opt nebo použil virtualizaci, snad někdo poradí více.
Co kam nainstaluje make install by mělo jít ovlivnit volbami při konfiguraci - viz příslušný ./configure --help.
Kde má být Apache doc root? No přeci někde v /srv
s tím Apache doc root: Blbuntu ho má ve /var/www, jinak obyčejně to asi bude /srv/www/htdocs.
Mě nejdřív napadlo si to kontrolovat ručně a sbastlit si v MonoDevelopu GUI pro spouštění scriptů, přičemž bych verze přepínal změnou nějakého konfiguráku, ale vyrábět si zdlouhavě balíčky vyjde zhruba nastejno a při nejmenším lépe přenositelné, ale potíž je v tom, že bych si k tomu docela rád udělal vlastní repo, aby mi to automaticky doinstalovalo závislosti nebo odinstalovalo konflikty
/home/httpd, /var/www a /srv/http (různé distribuce).
Tiskni
Sdílej: