Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Mám na serveru SLES 11 nainstalovanou a spuštěnou sambu. Pro přístup z Windows XP používám logicky sambu. Co použít pro přístup z Linuxu? Mám použít tu Sambu nebo NFS. Co bude méně zatěžovat server. Co bude rychlejší? Pro testování jsem tam rozjel i NFS.
Máte někdo nějakou zkušenost.
Montování NFS jsem vyzkoušel jak z příkazové řádky tak pomocí fstab. Sambu dokážu připojit pomocí následujícího příkazu:
mount //192.168.2.242/apl /mnt/apl
neuvádím FS a funguje to, ale pomocí fstab to takhle připojit nejde. Co musím uvest za FS. Vyzkoušel jsem smb, smbfs a nic. Zkoušel jsem google a ten říká smbfs, jenže s ním to nejede. Je nějak možné zjistit pod jakým FS jsou jednotlivá uložiště přimontována.
Předem děkuji.
11.9.2009 17:39
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Z linuxu je nejlépe používat nfs. Na oba stroje nainstaluj nfs-common nfs-kernel-server, na klienta nfs-client. Na serveru je třeba nadefinovat povolení sdílení v souboru /etc/exports a aktualizovat příkazem exportfs -a.
V souboru /etc/exports na serveru má být třeba na samostatném řádku uvedeno:
/mnt/usbdisk nazev_klienta(rw) pro zápis i čtení na usbdisku serveru pro počítač nazev_klienta nebo uvést jeho IP adresu místo jména.
Na klientovi je třeba mít v tabulce /etc/fstab toto (přičemž na klientovi existuje adresář /home/uzivatel/USBDISK):
server:/mnt/usbdisk /home/uzivatel/USBDISK nfs rw 0 0
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz