Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Minulý týden proběhla openSUSE Conference 2023. Mimo jiné bylo oznámeno přejmenování systému MicroOS Desktop. MicroOS Desktop GNOME byl přejmenován na openSUSE Aeon a MicroOS Desktop Plasma na openSUSE Kalpa.
Thom Holwerda z OSnews si všímá, že vývoj operačního systému MINIX je prakticky mrtvý. Jeho hlavní autor, Andrew Tanenbaum, formálně odešel do důchodu v roce 2014 a příspěvky do kódu v následujících letech vůbec ustaly. Stav projektu shrnuje diskuze z roku 2020. Sice vyšlo najevo, že Intel používal MINIX v Management Engine, ale změny nezveřejňoval.
Google Chrome 114 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 114.0.5735.90 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Vypíchnut je CHIPS (Cookies Having Independent Partitioned State). Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byly zveřejněny prezentace a videozáznamy přednášek a fotografie z česko-slovenského setkání poskytovatelů přístupu k internetu, provozovatelů telekomunikačních sítí, registrátorů domén a provozovatelů počítačových sítí a technických nadšenců CSNOG 2023 (Czech and Slovak Network Operators Group) konaného 16. a 17. května ve Zlínu.
Soutěž amatérských robotů Robotický den 2023 proběhne v neděli 4. června v Kongresovém centru Praha.
V Tchaj-peji probíhá počítačový veletrh COMPUTEX 2023. Firmy představují své novinky. Nvidia například superpočítač DGX GH200 AI.
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim. Nejvýznamnější novinkou je integrace OMEMO pluginu přímo do jádra aplikace, takže již není třeba plugin samostatně instalovat. Přehled dalších novinek je dostupný na oficiálních stránkách. Gajim je vytvořen v jazyce Python s využitím knihovny GTK a vedle Linuxu jej lze vyzkoušet i na platformách MacOS a Windows.
Konfigurácia a jedna inštancia spustená ako server môže súčastne pracovať aj v pozícii klienta alebo nie?proc to?
+-----------------------------------+ | aplikace1 ---- prvni router --/| /-- klient1 | | | aplikace2 ---- druhy router --/| /-- klient 2 +-----------------------------------+a nestacilo by tedy vysvetlit prvnimu routeru kde najde server "aplikace2" a druhemu routeru kde je " aplikace1"?
... teprve ted jsem si vsiml ze aplikace1 s prvnim routerem jsou jinde nez aplikace2 a druhy router
takze to udelat tak, ze prvni router bude klient VPN z druheho routeru a naopak ... druhy router bude klient prvniho routerunakreslil jsem to jak si to predstavuju ....
Ale ak sa pokazí spoj medzi klientom1 a routrom1, ešte môže fungovať spoj medzi klientom1 a routrom2
a aj spoj medzi routrom2 a routrom1.
muze nastat:
1/ nepujde pripojeni routeru1
... pak se k aplikaci1 nedostane nikdo ani klientN ani router2
2/ nepujde pripojeni klientovi1
Otázka je v tom: je možné používať oba servery HA aplikácie kým funguje HA? Alebo len master, a repliku až keď ten vypadne?to ti nereknu, to zalezi na tom co je to za aplikaci ... to bys mel vedet spis ty :)
Pokud to dobře chápu, jde ti o to jak rozběhat openVPN zároveň jako klienta i server. Já to takto mám rozběhané pod Ubuntu/Debianem na několika místech. Stačí mít v /etc/openvpn více cfg souborů. Jeden pro server (vlastně je možno i více) a další pro klienty, také možno i více. No pokud řešíš i možnost routování přes jeden router na druhý, tak já to řeším přes direktivu push v cfg serveru.
push "route 192.168.3.1 255.255.255.255 vpn_gateway 10"
Ačkoliv mám pocit, že se toho muselo nastavovat nějak více, aby to routování chodilo jak má ... kdyžtak můžu časem dohledat.
Další TUN přidávám tak, že je mám ve všech cfg očíslované. Pro jednoduchost server-OL.cfg má dev tun0. Klient, client-AS.cfg, má dev tun1. Můj stroj, OL - ať je mámě nějak pojmenované, slouží jednak jako VPN server a zároveň se chová jako klient a připojuje se na stroj AS. To myslím je právě to co potřebuješ.
IP adresy z VPN rozsahu přiděluje server (tedy ten stroj, kte terému se připojuje klient), takže na jednom serveru (OL) mám VPN rozsah 10.10.1.0/24 na jiném serveru (AS) mám 10.10.2.0/24. Je nanejvýš vhodné mít VPN rozsahy všude různé a to i od jiných rozsahů, které se v daných sítích vyskytují. Takže ano, druhý server bude poskytovat adresy z jiného rozsahu.
Teď mi není úplně jasné k čemu klientů generujete ccd soubory? A jaké stejné nastavení je potřeba?
Jep, jasně už to dává smysl :) Myslel jsem že klienti jsou prostě-jednotlivci-kteří-jsou-na-cestách.
Dva tunely jsem mezi routerama nezkoušel, mám jen jeden ... myslím, že by to mělo stačit, ale dej vědět jak do dopadlo, teoreticky v tom problém nevidím.
Nie, ano.
NN
Tiskni
Sdílej: