Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Konfigurácia a jedna inštancia spustená ako server môže súčastne pracovať aj v pozícii klienta alebo nie?proc to?
+-----------------------------------+ | aplikace1 ---- prvni router --/| /-- klient1 | | | aplikace2 ---- druhy router --/| /-- klient 2 +-----------------------------------+a nestacilo by tedy vysvetlit prvnimu routeru kde najde server "aplikace2" a druhemu routeru kde je " aplikace1"?
... teprve ted jsem si vsiml ze aplikace1 s prvnim routerem jsou jinde nez aplikace2 a druhy router
takze to udelat tak, ze prvni router bude klient VPN z druheho routeru a naopak ... druhy router bude klient prvniho routeru
nakreslil jsem to jak si to predstavuju ....
Ale ak sa pokazí spoj medzi klientom1 a routrom1, ešte môže fungovať spoj medzi klientom1 a routrom2
a aj spoj medzi routrom2 a routrom1.
muze nastat:
1/ nepujde pripojeni routeru1
... pak se k aplikaci1 nedostane nikdo ani klientN ani router2
2/ nepujde pripojeni klientovi1
Otázka je v tom: je možné používať oba servery HA aplikácie kým funguje HA? Alebo len master, a repliku až keď ten vypadne?to ti nereknu, to zalezi na tom co je to za aplikaci ... to bys mel vedet spis ty :)
Pokud to dobře chápu, jde ti o to jak rozběhat openVPN zároveň jako klienta i server. Já to takto mám rozběhané pod Ubuntu/Debianem na několika místech. Stačí mít v /etc/openvpn více cfg souborů. Jeden pro server (vlastně je možno i více) a další pro klienty, také možno i více. No pokud řešíš i možnost routování přes jeden router na druhý, tak já to řeším přes direktivu push v cfg serveru.
push "route 192.168.3.1 255.255.255.255 vpn_gateway 10"
Ačkoliv mám pocit, že se toho muselo nastavovat nějak více, aby to routování chodilo jak má ... kdyžtak můžu časem dohledat.
Další TUN přidávám tak, že je mám ve všech cfg očíslované. Pro jednoduchost server-OL.cfg má dev tun0. Klient, client-AS.cfg, má dev tun1. Můj stroj, OL - ať je mámě nějak pojmenované, slouží jednak jako VPN server a zároveň se chová jako klient a připojuje se na stroj AS. To myslím je právě to co potřebuješ.
IP adresy z VPN rozsahu přiděluje server (tedy ten stroj, kte terému se připojuje klient), takže na jednom serveru (OL) mám VPN rozsah 10.10.1.0/24 na jiném serveru (AS) mám 10.10.2.0/24. Je nanejvýš vhodné mít VPN rozsahy všude různé a to i od jiných rozsahů, které se v daných sítích vyskytují. Takže ano, druhý server bude poskytovat adresy z jiného rozsahu.
Teď mi není úplně jasné k čemu klientů generujete ccd soubory? A jaké stejné nastavení je potřeba?
Jep, jasně už to dává smysl :) Myslel jsem že klienti jsou prostě-jednotlivci-kteří-jsou-na-cestách.
Dva tunely jsem mezi routerama nezkoušel, mám jen jeden ... myslím, že by to mělo stačit, ale dej vědět jak do dopadlo, teoreticky v tom problém nevidím.
Nie, ano.
NN
Tiskni
Sdílej: