Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Minulý týden proběhla openSUSE Conference 2023. Mimo jiné bylo oznámeno přejmenování systému MicroOS Desktop. MicroOS Desktop GNOME byl přejmenován na openSUSE Aeon a MicroOS Desktop Plasma na openSUSE Kalpa.
Thom Holwerda z OSnews si všímá, že vývoj operačního systému MINIX je prakticky mrtvý. Jeho hlavní autor, Andrew Tanenbaum, formálně odešel do důchodu v roce 2014 a příspěvky do kódu v následujících letech vůbec ustaly. Stav projektu shrnuje diskuze z roku 2020. Sice vyšlo najevo, že Intel používal MINIX v Management Engine, ale změny nezveřejňoval.
Google Chrome 114 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 114.0.5735.90 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Vypíchnut je CHIPS (Cookies Having Independent Partitioned State). Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byly zveřejněny prezentace a videozáznamy přednášek a fotografie z česko-slovenského setkání poskytovatelů přístupu k internetu, provozovatelů telekomunikačních sítí, registrátorů domén a provozovatelů počítačových sítí a technických nadšenců CSNOG 2023 (Czech and Slovak Network Operators Group) konaného 16. a 17. května ve Zlínu.
Soutěž amatérských robotů Robotický den 2023 proběhne v neděli 4. června v Kongresovém centru Praha.
V Tchaj-peji probíhá počítačový veletrh COMPUTEX 2023. Firmy představují své novinky. Nvidia například superpočítač DGX GH200 AI.
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim. Nejvýznamnější novinkou je integrace OMEMO pluginu přímo do jádra aplikace, takže již není třeba plugin samostatně instalovat. Přehled dalších novinek je dostupný na oficiálních stránkách. Gajim je vytvořen v jazyce Python s využitím knihovny GTK a vedle Linuxu jej lze vyzkoušet i na platformách MacOS a Windows.
Ahoj vsem,
resim problem propojeni dvou siti, ktere pouzivaji stejne adresni rozsahy. Jedna z moznosti by byla natovat obe podsite nekde na brane 1:1 na uplne jiny rozsah. Napada nekoho nejake jine reseni?
Podotykam, ze precislovani jedne podsite neni z duvodu rozsahlosti siti mozne...
Ano, prave tohle resim, proto se ptam jestli existuji nejake dalsi moznosti 
Za natem prozatim nic neni, ty podsite jsou odeleny siti 192.168.x.x (jine site nez ty, ktere se prekryvaji). Bohuzel hybat s adresami by bylo dost problematicke. Jak uz jsem psal, mohlo by zabrat reseni, kdy bude fungovat nat 1:1 a pocitace ze vsech prekryvajicich se rozsahu (jsou to asi 4 rozsahy) namapovat napr. na adresy 172.16.x.x, ktere uz by v dane podsiti nebyly. To stejne pak udelat pro podsit na opacne strane.
Nevim jestli jsem to popsal dost jasne, pripadne vice vysvetlim.
27.9.2009 20:54
Marek 'Maxicom' Zelenka | skóre: 13
| Kralupy nad Vltavou
Podle mě to tak jak píšete půjde a odpadá problém s tím, že by požadavek na druhý subnet zabloudil ve "stejném" prvním subnetu. Druhý "stejný" subnet totiž podle tohoto řešení pro druhou stranu neexistuje.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ip rule) můžete rozhodovat podle příchozího rozhraní, takže byste mohl vybrat vždy routovací tabulku té druhé sítě. Problém by byl v tom, jak paket ze stanice v jedné síti dopravit na router místo počítače se stejnou IP adresou ve stejné síti. Šlo by to opět pomocí routovacích pravidel, ale jedině v případě, kdy dokážete nějak poznat, zda paket třeba na 192.168.1.1 má jít do stejné sítě, nebo do „té druhé“.
Každopádně bych se určitě snažil alespoň nějak ty sítě oddělit a připravovat se třeba na postupné přečíslování, protože i pouze s tím NATem bude dost změn, a budete s tím mít pořád nějaké problémy i v budoucnu. Takže ať už s tím budete dělat cokoli, dělejte to tak, abyste si tím zároveň připravoval cestu k přečíslování těch sítí.
presne tak, myslel sem problem, kdy pocitace ze site napr. 192.168.1.x potrebuji komunikovat s oddelenou siti 12.168.1.x
oprava - presne tak, myslel sem problem, kdy pocitace ze site napr. 192.168.1.x potrebuji komunikovat s oddelenou siti 192.168.1.x
Existuje nekolik moznosti jak toto udelat:
1, neroutovat ale udelat bridge (to uz je tu zmineno)
2, Napsat staticke routovaci tabulky pro vsechny pouzite IP adresy. To skutecne funguje!
3, ARP proxy.
4, NAT, ale potom nemuze komunikovat kazdy s kazdym. Ti co jsou za NATem nejsou zvenku videt.
a mozna i neco dalsiho.
4, NAT, ale potom nemuze komunikovat kazdy s kazdym. Ti co jsou za NATem nejsou zvenku videt.
Pokud se udělá překlad zdrojových i cílových adres, může komunikovat každý s každým bez omezení. Jen se musí řešení doplnit buď o přepisování DNS odpovědí na tom NATovacím stroji nebo o lokální DNS server. Rozlišení, který stroj je "v té druhé síti" tedy bude probíhat podle jména. Je to funkční, ale pain-in-the-ass řešení... (pro každý stroj, který má být "v druhé síti" dosažitelný, se musí udělat statické pravidlo)
Tiskni
Sdílej:
