Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Tak jsem tu replikace master-master zprovoznil.Do haja s Oracle RAC, uz mame master-master replikaciu v MySQL.
Neber to ako zlomyselnost, len ako upozornenie, ze pravdepodobne nemas master-master replikaciu, ale iba nieco, co ju pri priaznivej konstalacii hviezd pripomina, a pri prvom vhodnom subehu aktualizacii dat na oboch koncoch Ti dokonale rozbije celu databazu. Testuj zalohy a maj ich v pohotovosti.
# kdyby nahodou oba zapisovaly ve stejny cas, tak offsetuj autoincrement auto_increment_increment=2 auto_increment_offset=2 master-host = 192.168.1.21 master-user = replication master-password = heslo master-port = 3306 log-bin server-id=2
Chtelo by tomu rict, ze pokud najde shodu, at vymaze zaznam na master2 a nahradi ho tim z master1, jenze tohle jej jen kopirovani bin logu.Takze ono v tej master-master replikacii je jeden vacsi master a jeden mensi master.
Jak tohle poresit?Od toho su prave tie tazkotonazne riesenia za stotisice korun. Naco vobec master-master replikaciu potrebujes? Nestacila by jedna databaza so spolahlivou schemou zalohovania a nacvicenym procesom obnovy?
To cele pro nekolik serveru, takze jsem chtel vytvorit HA pro pripad kdyby jedna databaze lehla, aby bezela druha, jinak by totiz nemohly bezet sluzby na ostatnich serverech. Jak tohle cele teda poresit?Vidim dve moznosti: 1) Klucova je cena, a preto je free databaza nutnostou. V tom pripade to odporucam riesit tak, ako som uz pisal vyssie: monitoringom dostupnosti sluzby, spolahlivym zalohovanim a nacvicenym procesom obnovy; podla potreby to moze zahrnat pripraveny, nakonfigurovany [a beziaci] zalozny server cakajuci na import zalohy. Staci komoditny hardver, komoditne sietove prvky, vstupne naklady na databzu su nulove, administracia vyzaduje "len" vytvorit scenar zalohy a obnovy, zautomatizovat co sa da skriptami a potom uz len kontrolovat a pravidelne precvicovat obnovu. 2) Klucova je dostupnost, vypadok by viedol k obrovskym stratam. V tom pripade nemoze hrat rolu cena a mozete ist do Oracle Real Application Cluster alebo obdobnej technologie od ineho velkeho dodavatela. Tu uz pojde o non-pc hardver, nezavisle diskove polia, pravdepodobne dedikovanu sietovu infrastrukturu, skolenia, certifikacie, zabezpecenie zastupitelnosti administratorov; inac povedane, zaciname na sume niekolkych stoviek tisic Eur. Ako riesenie "nieco medzi tym" sme pouzili EnterpriseDB, co je free klon PostreSQL s volitelnym komercnym, ale stale proti Oracle/DB2/MSSQL velmi lacnym supportom. Databazy boli dve v rezime master-slave replikacie. Slave databaza sluzila ako zdroj udajov pre aplikacie, ktore udaje iba citali, master databaza pre aplikacie, ktore aj zapisovali. V priapde vypadku slave databazy (k comu skutocne doslo) sa jednoducho docasne "read-only" aplikacie presmerovali na master databazu. V pripade vypadku master databazy (k comu nedoslo) by sa vypla replikacia, "read-write" aplikacie by sa presmerovali do slave databazy a obnovenie master-slave rezimu by sa uskutocnilo planovane niekedy v skorych rannych hodinach. Nakoniec len dodam, ze toto riesenie bolo pouzite pre zakaznika, ktoreho financny prijem do velkej miery zavisel na dostupnosti dotknutych aplikacii, a bolo to cosi daleko vaznejsie ako nejaky e-shop ci reklama na spravodajskom portali. Rieseni "nieco medzi tym" moze byt vela. Zabezpecenie dostpunoti vyssej ako 98% stoji dost vela penazi i usilia a pridavanie dalsich deviatok cenu i usilie exponencialne zvysuje. Takze myslienka "chcem HA" je velmi pekna a je sympaticke, ze na to pri navrhu sluzby myslis. V zapati si ale poloz otazku, kolko si do HA ochotny a schopny investovat. Penazi aj usilia.
Případně jiná forma virtualizace.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz