Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ssh -L 1234:example.com:5678 server – nyní když se připojíte na lokálním počítači na port 1234, půjde komunikace tunelem na server a odsud se připojí k počítači example.com na port 5678. V Putty je to v konfiguraci spojení pod Connection – SSH – Tunnels, zvolíte Local, zdrojový port 1234 a cíl example.com:5678, použití bude stejné, jako v předchozím případě.
127.0.0.2:2001, 127.0.0.2:2002 atd., které jim povolíte pomocí PermitOpen. Pak si udělejte DNAT, který 127.0.0.2:2001 přesměruje na server1, 127.0.0.2:2002 na server2 atd.
Nevím, o co se snažíte, takže těžko říct, zda tohle bude nejlepší řešení, nebo zda by nebylo lepší uživatelům dát jiný shell, který bude jejich terminál forwardovat na další stroj, nebo zda by nebylo lepší použít VPN…
ssh -L 1234:127.0.0.2:2001 222.222.111.111 mi sposobi to, ze spojenie bude utekat na server(222.222.111.111), tam mu "povie", ze ma ist dalej na 127.0.0.2:2001. Na serveri sa ale nastavi DNAT, ktory prehodi adresu 127.0.0.2:2001 na povedzme 212.20.20.134:400. 212.20.20.134:400 bezi webserver, tak by sa defaultna stranka mala zobrazit na klientovom pocitaci ak zada adresu localhost:1234, je tak?
127.0.0.2:2001? Ide o to, aby hocijaky uzivatel si jednoduchou editaciou portu za 127.0.0.2:xxxx nemohol otvorit inu cielovu adresu.
dakujem za trpezlivost 
sshd_config použijte PermitOpen, kterou každému uživateli povolíte tunel jen na tu jeho adresu a port. Prvnímu uživateli povolíte přístup na 127.0.0.2:2001 atd.
Předpokládá to ale, že uživatelé budou mít na cílovém stroji omezený shell (který jim v ideálním případě nedovolí spouštět vůbec nic), protože jinak se mohou přihlásit na cílový počítač a třeba pomocí telnetu se na danou adresu připojit přímo. To byste ale musel vyřešit v každém případě. Ze vzdáleného počítače se na tu adresu připojit nepůjde, protože je to místní adresa z rozsahu 127.0.0.0/24 (pokud byste použil nějakou jinou, můžete přístup k ní omezit na firewallu – tunelované spojení bude pocházet přímo ze serveru, takže k této adrese můžete zamítnout přístup ze sítě). Na tu adresu 127.0.0.2 si dejte pozor, mohla by se chovat trochu nestandardně (já jsem to s ní nezkoušel), ale myslím, že v novějších jádrech už problém s NATem nedělá.
"Ze vzdáleného počítače se na tu adresu připojit nepůjde..."Ono by to malo ist touto cestou: klient s putty z internetu ide na server debian -> on posle komunikaciu dalej na ip:port do internetu na vzdialeny pocitac.
V sshd_config použijte PermitOpen, kterou každému uživateli povolíte tunel jen na tu jeho adresu a port. Prvnímu uživateli povolíte přístup na 127.0.0.2:2001 atd. ? Pak si udělejte DNAT, který 127.0.0.2:2001 přesměruje na server1, 127.0.0.2:2002 na server2 atd.
Tiskni
Sdílej:
