Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované GIFy.
Nejnovější X.Org X server 21.1.18 a Xwayland 24.1.8 řeší další bezpečnostní chybu.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 210. sraz, který proběhne 20. června od 18:00 v Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A nebo také online.
Byla vydána nová verze 17 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.05.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Nově je implementováno standardizované simulační rozhraní ROS (Robot Operating System) 2.
Nejnovější X.Org X server 21.1.17 a Xwayland 24.1.7 řeší 6 bezpečnostních chyb: CVE-2025-49175, CVE-2025-49176, CVE-2025-49177, CVE-2025-49178, CVE-2025-49179 a CVE-2025-49180. Nils Emmerich je nalezl koncem března a dnes publikoval detaily.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Infrastrukturu pro chatovací aplikaci Telegram provozuje člověk s vazbami na ruské zpravodajské služby. Upozorňují na to investigativní novináři z redakce iStories. „Vedneev dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB,“ říká v podcastu Antivirus novinář Jan Cibulka. Uživatelům, kteří si chtějí své informace chránit, doporučuje Telegram vůbec nepoužívat, a raději zvolit jednu z alternativ, WhatsApp nebo Signal.
Řešení dotazu:
umask
to alespoň na linuxu nejde. Řešením jsou ACL (Access Control List). Pomocí ACL jde adresáři nastavit, jaká práva mají mít nově vytvořené soubory a adresáře.
Obvykle je potřeba nainstaloval ACL nástroje (v Debianu balík acl
) a připojit filesystem s volbou acl
. ACL je podporováno minimálně v ext3
a xfs
. Pak třeba takto:
setfacl -m d:u::rwx /nejaky/adresar setfacl -m d:g::r-x /nejaky/adresar setfacl -m d:o:--- /nejaky/adresarse nastaví výchozí práva uživateli na
rwx
, skupině na rx
, a ostatním bez oprávnění. Možnosti ACL jsou bohatší, doporučuji se na ně podívat.
setfacl -m d:u::rwx,d:g::r-x,d:o:--- /nejaky/adresar
Mě přijde přehlednější varianta s více příkazy, nevím jakou má výhodu nacpat to do jednoho (kromě toho, že se spouští jen 1 proces, takže je to rychlejsí, pokud bych to dělal 10000×). Alternativně jde z těch více příkazů udělat shell skript a ten spouštět jako jeden příkaz.
-R
příkazu setfacl
, který nastavení provede rekurzivně i na podadresářích.
force group
, ale u NFS jsem nenasel jine reseni, nez treba cron
, ktery by prikazem po urcite dobe skupinu menil. To mi neprijde ale moc systemove..
chmod
). Nové soubory/adresářy vytvořené v adresáři s SGID bitem "zdědí" jeho skupinu, uživatelova prim. skupina v takovém případě nemá vliv.
Tiskni
Sdílej: