Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
192.168.0.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.0.1 XXX.XXX.XXX.XXX/24 dev eth1 proto kernel scope link src XXX.XXX.XXX.XXX default via DEFAULT.GW.XXXX.XXX dev eth1je to tedy v pořádku nebo ne? Co mě mate je pouze výpis příkazu traceroute, protože
$> traceroute 192.168.0.1 traceroute to 192.168.0.1 (192.168.0.1), 30hops max, 40 byte packtes 1 jmeno.ciziho.stroje (192.168.0.1) 0.000 ms 0.000 msmožná se ale jenom špatně přiřadí jméno? Jak poznám, jestli packet putoval do eth1 a našel příslušný stroj na veřejné síti, nebo putoval přes eth0 a rovnou našel cílový stroj na vnitřní síti (tj. ten samý, ze kterého jsem to poslal) ?
traceroute -i eth1 192.168.0.1traceroute -i eth1 192.168.0.1tak opravdu tam má být -i eth1 ? Tj. do _veřejné_ sítě? Tam to totiž nedoběhne - skončí to na nějakém routeru po cestě (překvapivě až nějakém čtvrtém v pořadí). Naopak pro -i eth0, tj. do interní sítě, zase ten příkaz nikdy neskončí. Vypisuje jenom řádky typu:
# traceroute -i eth0 192.168.0.1 traceroute to 192.168.0.1 (192.168.0.1), 30 hops max, 40 byte packets 1 * * * 2 * * * 3 * * * 4 * * * 5 * * * 6 * * * 7 * * * 8 * * * 9 * * * 10 * * * 11 * * * 12 * * * 13 * * * 14 * * * 15 * * * 16 * * *^C
arp -a nevypíše ip 192.168.0.1 (tj. ip toho samotného stroje) vůbec. Teď zkouším nmap 192.168.0.1 , ale to nějak trvá (desítky s). Tak nevím.
Tiskni
Sdílej: