Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
192.168.0.0/24 dev eth0 proto kernel scope link src 192.168.0.1 XXX.XXX.XXX.XXX/24 dev eth1 proto kernel scope link src XXX.XXX.XXX.XXX default via DEFAULT.GW.XXXX.XXX dev eth1je to tedy v pořádku nebo ne? Co mě mate je pouze výpis příkazu traceroute, protože
$> traceroute 192.168.0.1 traceroute to 192.168.0.1 (192.168.0.1), 30hops max, 40 byte packtes 1 jmeno.ciziho.stroje (192.168.0.1) 0.000 ms 0.000 msmožná se ale jenom špatně přiřadí jméno? Jak poznám, jestli packet putoval do eth1 a našel příslušný stroj na veřejné síti, nebo putoval přes eth0 a rovnou našel cílový stroj na vnitřní síti (tj. ten samý, ze kterého jsem to poslal) ?
traceroute -i eth1 192.168.0.1traceroute -i eth1 192.168.0.1tak opravdu tam má být -i eth1 ? Tj. do _veřejné_ sítě? Tam to totiž nedoběhne - skončí to na nějakém routeru po cestě (překvapivě až nějakém čtvrtém v pořadí). Naopak pro -i eth0, tj. do interní sítě, zase ten příkaz nikdy neskončí. Vypisuje jenom řádky typu:
# traceroute -i eth0 192.168.0.1 traceroute to 192.168.0.1 (192.168.0.1), 30 hops max, 40 byte packets 1 * * * 2 * * * 3 * * * 4 * * * 5 * * * 6 * * * 7 * * * 8 * * * 9 * * * 10 * * * 11 * * * 12 * * * 13 * * * 14 * * * 15 * * * 16 * * *^C
arp -a nevypíše ip 192.168.0.1 (tj. ip toho samotného stroje) vůbec. Teď zkouším nmap 192.168.0.1 , ale to nějak trvá (desítky s). Tak nevím.
Tiskni
Sdílej: