Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
. Síť C je za routerem, který je v síti B a lze do ní ze sítě B přistupovat. Hledám způsob, jak nastavit routování (princip) abych se ze sítě A přes tunel do B dostal do C (na což je nutné použít zmíněný router jako bránu). K němu mám z A přístup. V podstatě chci aby požadavek na spoj do sě C byl v síti A routován do IPSec tunelu a na jeho druhém konci aby mířil na router/bránu sítě C. Zařízení které sestavuje IPSec na straně A je Mikrotik a na straně B je to Linksys RV042. Pokoušel jsem se nastavit statickou routu na Mikrotiku tak, aby pro adresy sítě C použil bránu ze sítě B. Bohužel ji hledá na lokálních interfacech a tudíž ji zhodnotí jako nedostupnou. Neřešili jste někdo podobný problém? řekl bych že na hardwaru nezáleží, spíš mi jde o princip jak routovat přes bránu ležící v jiné síti za IPSecem...
Díky
Řešení dotazu:
Proč jsou sítě postavené tak jak jsou je dobrá otázka, nicméně závěr je ten že s tím nemohu nic udělat.
Tunel by se měl dělat pro každou konektivitu. Pokud máte jeden konec "schovaný" za druhým, musíte "jen" ohlídat pořadí sestavování a rozbalování tunelů, na obou koncích.
Vy určujete, jak a mezi čím se kryptuje. Když už máte oba konce navzájem dostupné, pak se mohou mezi sebou domlouvat na použitých politikách (pravidlech). Proto lze udělat tunel i za další "hop", jen je nutno zajistit, aby se onen provoz nechal být, nemanipulovalo se s ním. Tedy aby ten bod/uzel/server v půli cesty nemanipuloval s pakety. Pravděpodobně by se to udělalo třeba v iptables a preroutingu, aby se rovnou dané pakety vyhodily na výstup.
Tiskni
Sdílej: